skip to main content

Vary tady nakonec jsou. Tady je pět filmů, na které zajít do kina

3 minuty čtení

Ranní vstávání do fronty na lístky nebo sprint mezi Thermalem a Puppem? To se letos konat nebude, protože karlovarský filmový festival se přesunul až na příští rok. Místo něj se ale v 96 českých kinech koná přehlídka Tady Vary, která vždy ve stejný den i čas představí část filmů vybraných do letošního zrušeného ročníku.

Nemusíte vybírat z desítek filmů, ale jen z šestnácti. Na jaké z nich stojí za to od pátku 3. července zajít? Máme pro vás tip na žhavou pětici filmů, o nichž si myslíme, že se bude mluvit nejvíce.

Než skončí léto (v pátek 3. července ve 20 hodin)

Zahajovací film celé přehlídky je po nedávném The King of Staten Island dalším zástupcem nahořklých komedií o dospívání. Eliza Scanlen (Ostré předměty nebo Malé ženy) hraje patnáctiletou Millu, která trpí rakovinou a zamiluje se do třiadvacetiletého dealera. Rodiče Milly se kluka nejprve snaží od dcery odehnat, nakonec ale svolí, aby poslední její týdny strávili spolu. „Je to dealer!“ varují rodiče Millu. „Neškatulkujte ho!“ oponuje dcera.

Právě takové dialogové výměny podle prvních amerických reakcí zajišťují, že se debutující režisérka Shannon Murphy nedojímá nad těžkou životní situací ani neromantizuje fatální nemoc. Máme čekat spíše černou komedii rozkouskovanou do kapitol, která odhaluje nečekané vrstvy svých nečernobílých postav. Snad tomuhle filmu budou hvězdy v kinech přát.

Jalda, noc odpuštění (v sobotu 4. července v 17 hodin)

Přímo v reality show se odehrává nové drama, které získalo cenu za nejlepší film na festivalu Sundance. Rozhodně ale nečekejte únikovou frivolní zábavu ve stylu The Circle nebo Love is Blind, s kterou jste trávili karanténu na Netflixu. Jalda, noc odpuštění je hlavně soudním dramatem z Íránu, v němž jde o život mladé ženy.

Maryam byla odsouzena na smrt za vraždu svého manžela. Její poslední šancí na záchranu je účast v reality show, v níž musí přesvědčit dceru nebožtíka, aby jí odpustila. Snímek je tak především rychlým, nervydrásajícím dramatem, které vychází ze skutečných událostí a ukazuje způsob, jakým náboženské právo zasahuje do všech aspektů života v Íránu. Předchozí film režiséra byl ostatně v zemi zakázán a něco nám říká, že i tenhle kousek bude too hot to handle.

Bez zvláštních znamení

Americko-mexická hranice slouží ve filmech často ke krvavému běsnění drogových kartelů, surových převaděčů či cynických pohraničních agentů. Mexická režisérka Fernanda Valadez umisťuje svůj snímek do teritoria výše jmenovaných, ale svoji pozornost zaměřuje na jiné aktéry. A to hlavně na obyčejnou nevzdělanou mexickou ženu jménem Magdalena, která vyráží hledat svého syna.

Reklama

Ten se vydal na cestu do Ameriky, ale slehla se po něm zem. Jediné, co po něm zbylo, je ohořelá část tašky, Magdalena přesto věří, že syn někde žije. Na své zoufalé, beznadějné a potupné cestě navzdory institucím v nebezpečném kraji u hranic se snaží alespoň identifikovat jiné lidi, kteří by jí mohli dát odpovědi.

Krutému, a přesto lyrickému dramatu ale i přes výjimečný herecký výkon představitelky Magdaleny bolestně chybí odpich od dalšího (jistě záslužného) poukázání na sociální problém ke svébytnějšímu filmovému výrazu. Přesto má cenu jej vidět, z festivalu Sundance si koneckonců odvezl Cenu diváků.

Jsme jedné krve

Sedmnáctiletá Ida začne po smrti své matky žít u tety. Ta působí nejprve celkem mile, postupně se ale začne ukazovat, že je hlavou kriminální rodiny, do níž spadají její tři dospělí synové. Netrvá dlouho a Ida se stane součástí jejich agresivního vymáhání dluhů. Co ji k tomu ale vlastně vede?

Napínavé dánské krimi sází na herce. Představitelku Idy Sandru Guldberg Kampp ostatně magazín Variety přirovnal k mladé Scarlett Johansson, představitelka tety Sidse Babett Knudsen zase prý ve své postavě kombinuje buranský šarm „hokejové mámy“ a „nelítostné bordelmamá“. Tenhle portrét rozkladu kriminálnické rodiny byl navíc jedním z nejvýraznějších titulů letošního Berlinale.

Na palubu!

Félix se jedné horké pařížské noci zamiluje. Jenže jeho nová známost jménem Alma hned ráno odjíždí za rodinou na jih Francie. Mladého muže nenapadne nic lepšího než dívku na venkově překvapit, takže se s kamarádem Chérifem a nervózním řidičem Edouardem vydává na cestu do kempu v přírodě. Opravdu to ale byl dobrý nápad?

Zápletka nového francouzského filmu jako by dávala záminku ke ztřeštěné road movie plné bizarních pozastavení, režisér Guillaume Brac ale vypráví v mnohem pozvolnějším rytmu bez výraznějších dějových bodů a zvratů, aniž by sklouzával k žoviálním klišé francouzských „šarmantních“ komedií.

Sází spíše na povědomé fragmenty dialogů, do nichž se promítá nejistá mladá dospělost, a především neotřelé, zcela neznámé herecké tváře. I díky nim je Na palubu! jedním z nejopravdovějších filmů o prchavě osudových letních vztazích.

Reklama
Reklama