Jejich práce je přísně střeženým tajemstvím. Navrhují totiž digitální design ovládacích prvků aut, která budou jezdit po silnicích až za deset let. Jejich klienty jsou nejprestižnější světové automobilky, ale kvůli smluvní mlčenlivosti budou moci první konkrétní zakázky odtajnit nejdřív za tři roky.
„Jsme pyšní na to, co děláme, ale nemůžeme se s tím nikde pochlubit,“ říká Ondřej Velebný, šéf raketově se rozvíjející firmy s obratem 1,7 milionu eur, která sídlí v pražské Michli.
Než odjel Ondřej Velebný sbírat pracovní zkušenosti do Anglie, pracoval jako art director v reklamní agentuře Ogilvy. Po návratu už však nastoupil do firmy Sitronics Telecom Solutions, kde navrhoval design softwaru pro počítání faktur a komunikaci, určeného mobilním operátorům.
„Tam jsem se začal zabývat tím, jakým způsobem člověk komunikuje skrze program s nějakým strojem. Jak mu předává informace a jak mu je stroj zase vrací,“ popisuje své začátky v oboru zvaném HMI, tedy human-machine interface. Své dovednosti dál rozvíjel ve startupu LiveTable, který navrhoval interaktivní stoly pro restaurace, a souběžně s tím začal studovat design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
V rámci magisterského studia si odskočil do Izraele na jednu z nejprestižnějších univerzit v oboru, Bezalel Academy of Art and Design, kde se věnoval právě interakčnímu designu. Učil se tu od světových špiček v oboru, jako jsou typograf Adi Stern, Erez Gavish nebo Ronel Mor. „Navrhovali tehdy Metro, designový jazyk pro Microsoft, a nás k tomu přizvali. Když jsem se vrátil zpátky, přemýšlel jsem, jak to zúročit,“ popisuje Ondřej Velebný svoji cestu.
Díky diplomové práci na téma Uživatelské rozhraní elektromobilu Škoda Citigo se Ondřej Velebný seznámil s designovými studii v Německu, která spolupracovala s automobilkami, a začal pro ně pracovat jako freelancer. A v automotive segmentu už zůstal. V roce 2016 založil firmu Kontrolka, která má dnes pětadvacet stálých zaměstnanců a pracuje pro patnáct světových automobilek. Vozů s designem ovládacích prvků z dílny české Kontrolky po celém světě jezdí už přes dvaadvacet milionů.
První zakázky přicházely v době, kdy odvětví digitálního designu a komunikace člověka se strojem byly v automobilovém průmyslu ještě neznámé. Přelomový byl v tomto ohledu rok 2014, kdy se začala měnit klasická tlačítka na digitální.
„Tehdy se digitální displeje dostaly do masové výroby aut, to znamená více než milionu kusů,“ vysvětluje Ondřej Velebný. Ti progresivnější předělávali všechna analogová ovládání v autě, od klimatizace přes navigaci do digitálního zobrazení.
Automobilky si už tenkrát nastavovaly celou designovou strategii do budoucna: „První projekt, který jsme navrhovali, šel do výroby za dva a půl roku. A tato auta se vyrábějí dodnes, jezdí u nás i ve světě,“ vzpomíná Velebný. Další auta, na nichž pracovali, se ale měla začít vyrábět až za pět nebo sedm let.
Vedle řešení konkrétních ovládacích prvků v interiéru vozu tedy Kontrolka klientům dodává i strategickou vizi, jaký bude svět v budoucnosti. Už nyní ví, jak budou auta za deset nebo patnáct let skutečně vypadat a jak se budou ovládat.
Největším tématem je nyní podle Ondřeje Velebného automatizace řízení. „Řešíme třeba, co bude člověk dělat, když se bude auto schopné řídit na dálnici samo,“ prozrazuje s odkazem na predikci německého výrobce ZF Friedrichshafen, která uvádí, že v roce 2035 už budou na silnicích běžně jezdit plně autonomní auta.
Už dnes autonomní auta existují. „To se, doufám, stane standardem, protože když z takového auta sednete zpátky do vozu, který tyto asistenty zabudované nemá, je to i nebezpečné, protože očekáváte, že samo zpomalí,“ říká Ondřej Velebný s tím, že změny se řeší i v legislativě: „Za deset let by měly být ve všech vozech tyto asistenční prvky povinné. Bude to velký posun pro bezpečnost na silnicích. Když před vámi někdo zabrzdí, auto stihne včas reagovat a dobrzdit.“
Běžnou technologií podle něj za deset let bude například displej, který se bude promítat na přední sklo. „Také se teď velice rozvíjí technologie, která umožní, že na palubní desce nebo na bocích auta nemáte displej viditelný, ale vysvítí se na něm tlačítka, jen když je potřebujete. Například přejedete rukou na boku auta, aby vám sjelo boční sklo,“ přibližuje technologii, která je již ve fázi prototypu, designér Lukáš Vodička. Budoucností je podle něj také chytrý povrch, kdy se tlačítka neobjeví jen coby světlo na displeji, ale vyjedou plasticky z hmoty.
Cesta Lukáše Vodičky do Kontrolky vedla přes ilustrátorské studio DrawEtc. a reklamní zakázky. Nyní pracuje na automobilovém konceptu pro známou světovou značku luxusních vozů. „U automobilů určených k prezentaci nové koncepce, technologie nebo designu, jsou zákazníci mnohem více otevřeni kreativním řešením, je tam největší prostor pro experimentování. Při sériové výrobě se naopak automobilky drží své dané vize, která musí být v souladu s jejich tradiční koncepcí, kterou od ní její zákazníci už očekávají,“ dodává designér.
Práci jim zjednodušuje také umělá inteligence: „Umožnila nám zrychlit a zefektivnit základní manuální část práce a my pak máme větší kapacitu na to, věnovat se novým myšlenkám. Otevírá také nový pohled, když jsme zacykleni v nějakém nápadu,“ dodává Velebný. Data už si v Kontrolce nikde neukládají, všechny soubory mají online a zákazníci do nich mohou v průběhu práce nahlížet. Právě na analýzu dat a publikování vědeckých výstupů by se firma chtěla v budoucnu více zaměřit.
Kontrolka už běžně pracuje s vizí vodíkových vozů: „Elektrický pohon je jen mezikrok k daleko čistější energii,“ tvrdí Ondřej Velebný. Do elektromobilů například vymýšlejí způsoby, jak uživatele zabavit během doby, kdy se musí auto dvacet minut nabíjet. „V tu chvíli se vůz změní na kancelář,“ přibližuje. Vzhledem k tomu, že dojezd elektromobilu není příliš dlouhý, řeší v Kontrolce také, jak řidiče naučit jezdit efektivně, aby nespotřebovávali energii zbytečně.
Studio se snaží přesvědčit své klienty i o tom, že je třeba změnit celkové přemýšlení o zaběhnuté podobě aut a nastavení interiéru: „Když už máme elektrická auta, která nepotřebují tolik místa na motor, mohli bychom využívat i předek auta pro úložné prostory. A když zmizí řadicí páky, lze prostor kolem využít pro svůj komfort,“ těší se Ondřej Velebný.
Uživatelské testování probíhá v prototypu vozu, do nějž se nahraje požadovaný design. Zákazníci komentují, co se jim líbí a co by naopak zlepšili. Mají například za úkol nastavit za jízdy klimatizaci a během toho se měří, kolik času jim onen úkon zabere či na kolik jej zvládnou kliknutí. „V autech, kde byla fyzická tlačítka, to mohl člověk najít i poslepu, ale s nárůstem funkcí už nebyla udržitelná. Dnes už digitální displej dává i zvukovou a haptickou odezvu a řešíme, zda není tlačítko na displeji moc daleko nebo blízko,“ popisuje Lukáš Vodička.
Vize Kontrolky ale sahají mnohem dál za horizont podoby interiéru aut. Řeší také, jak by díky technologickým změnám mohla z měst zmizet dopravní zátěž: „I veřejná doprava by mohla fungovat autonomně, nevázala by se jen na zastávky, ale podle potřeby pasažérů by se optimalizovala trasa. Řešit by se dala i návaznost spojů na záchytná parkoviště,“ přibližuje budoucnost Ondřej Velebný.
Obor HMI se rozvíjí nejen v rámci automotive, ale v jakékoliv oblasti výroby, kde je potřeba ovládat stroje. Nejvíce podle Ondřeje Velebného například v obranném nebo leteckém průmyslu. Potenciál pro rozvoj HMI vidí Kontrolka také v oblasti rozšířené reality: „Oceňuji technologii, jíž jsou brýle naprogramovány, ale v designu ještě vidím mezery. Bylo by skvělé, kdyby i v takových oborech fungovala technologie ruku v ruce s designem a mohli jsme spolupracovat hned od začátku,“ přeje si šéf studia.
I výrobci mobilních telefonů podle lidí z Kontrolky ve vývoji designu ovládání stagnují: „Na displeji máte stále tisíce ikonek a od Steva Jobse se to v tomto ohledu nikam neposunulo,“ míní designér Lukáš Vodička a dodává, že mobilní zařízení, včetně nástrojů chytré domácnosti, se rozvíjejí především směrem k hlasové asistenci.
„Je třeba všechno přehodnotit a znovu se zamyslet nad tím, co uživatel smartphonu řeší a co všechno potřebuje. S umělou inteligencí a hlasovým ovládáním, které funguje už velice dobře, máme v oblasti ovládání přístrojů úplně nové možnosti,“ říká Velebný. Potenciál vidí třeba v technologii digitálních brýlí, které by v budoucnosti mohly telefony nahradit a pomoci by mohly i v ovládání vozu.
Další fází je čtení mozkových vln, což je segment, který se dnes velmi rozvíjí. „Když si dnes chcete například otevřít zprávu v e-mailu, musíte dvacetkrát kliknout. V budoucnu bude stačit, že budete přemýšlet nad tím, co potřebujete, a ona věc to bude rovnou vykonávat za vás,“ říká Velebný. Podobně je to podle něj i v autě: „Když vám dojde, že musíte zabrzdit, trvá to tři čtvrtě vteřiny, než brzdu zmáčknete. Ty mohou být osudové.“
Aby se společnost mohla technologicky posouvat kupředu, je ale třeba zásadních změn v celém společenském systému, ve školství, zdravotnictví i státní správě. „Velkou brzdou rozvoje technologií je vždy jen to, že lidé nejsou ochotni měnit svůj zaběhnutý způsob uvažování. Covid nám ukázal, že fungovat přitom můžou i banální věci, které byly dosud nemyslitelné, jako home office, objednávání jídla a nákupů domů nebo elektronické recepty na léky. Telefon za nás přitom může dělat ještě mnohem víc,“ dává pár příkladů marketingový manažer Kontrolky Robin Jakubíček.
S tím jde ruku v ruce i zastaralá legislativa, která i oboru interakce člověka se strojem udává určitá omezení: „Stále platí některé normy, které byly nastavené v osmdesátých letech, kdy si nikdo nedokázal představit dnešní technologie. Chybí tam kritické myšlení a selský rozum,“ dodává Ondřej Velebný.
Automatizace vozů by proto podle šéfa Kontrolky mohla být nadějí například i pro starší generaci, která ztrácí zrak. „Naší firemní vizí je vylepšovat interakci mezi člověkem a strojem. Čím bude jednodušší, tím se lidem bude žít lépe,“ říká vizionář, který míří k tomu, aby se jeho firma stala synonymem pro nejlepší design studio v oboru HMI na světě.
