Do českých kin právě vstupuje snímek dokumentaristky Eriky Hníkové. Pojednává o čtyřletém chlapci, jehož rodiče se mu věnují s takovým nasazením, že má už od narození naplánovanou každou minutu svého bytí.

Zatímco v našich zeměpisných šířkách diskutujeme, zda má takový přístup smysl, v anglosaském světe vyšla kniha novináře Olivera Burkemana pod názvem Four Thousand Weeks: Time Management for Mortals. I ona způsobila poprask, ačkoli zastává zcela opačnou filozofii než rodiče malého dítěte, které už v předškolním věku hraje na několik hudebních nástrojů, ovládá pár světových jazyků a je profesionálním sportovcem.

Podle Burkemana je prokrastinace a nicnedělání nejen nevyhnutelným, ale klíčovým okamžikem našeho bytí. Pokud nevytvoříme antitezi ke svému pracovnímu času – tedy volno, ve kterém se nesnažíme dosahovat žádných výkonů, jen tím popíráme jasnou skutečnost.

A ta podle jednoho z nejpopulárnějších sloupkařů Guardianu není o ničem jiném než o přijetí svých vlastních omezení. Ty nejsou dány pouze tím, že nemůžeme být dokonalými bytostmi, ale především časem, který nám zbývá.

Už samotný titul k tomu odkazuje; při průměrné délce života máme k dispozici čtyři tisíce týdnů. Ano, náš pozemský čas je opravdu velmi krátký. A proto vždy bude existovat úkol, který nevyřídíte, slib, co nesplníte, schůzka, kam nikdy nedorazíte. Vždyť ani nevíme, co s námi bude za půl hodiny. Jak můžeme tušit, že náš to-do list bude kdy prázdný?

Čím dřív si uvědomíme, že se pravděpodobně nikdy nenaučíme mandarínsky a japonskou kaligrafii, nebo ano, ale výměnou že nestihneme něco jiného, tím víc si podle Olivera Burkemana vychutnáme čas, který nám z oněch čtyř tisíc týdnů zbývá.

Příroda má tendenci zaplňovat prázdná místa a s naší produktivitou je to podle knihy Four Thousand Weeks: Time Management for Mortals stejné. Jakmile budeme příliš rychle odpovídat na e-maily, budeme jich také víc dostávat.

Přitom koncept neustálé činorodosti není pro člověka úplně zažitý. Velkou část dějin lidstvo prožilo s představou života po smrti, tedy představou nekonečného množství času. Průmyslová revoluce přináší volný čas, stejně jako si uvědomujeme ono YOLO.

Akronym You Only Live Once naplňuje úzkostí i závazkem. Žijeme přece jen jednou, technické vymoženosti nás zbavily nutnosti tvrdě fyzicky pracovat, tak jak být lepší? Burkeman doporučuje nejen přijetí skutečnosti, že nestihneme všechno.

Time management a různé triky nám mohou pomoci vypořádat se rychle s úklidem, zaplacením složenek nebo jinými mandatorními, ale zoufale nudnými věcmi.

Uvolněný objem času Oliver Burkeman doporučuje věnovat tomu, co je pro nás opravdu důležité. Někdy nás to podle něj může naopak uvrhnout k prokrastinaci, protože velké cíle s sebou nesou spoustu obav. Ale stěžejní je se opět vrátit k tomu, co pro nás má zásadní význam.