Do konce života už by nemuseli nic dělat, ovšem vybrali si opačnou cestu, a tak jsme se mohli sejít přímo v pražském sídle divize energetické firmy ČEZ pojmenované ČEZ ESCO. Ta z dvojice podnikatelů Daniela Matuly a Karla Konečného, kteří před více než dekádou rozjeli dnes přední firmu v oblasti návrhu a realizace kanceláří Capexus, udělala stamilionáře.
ČEZ ESCO totiž na konci loňského roku Capexus, který vytvořil kanceláře například Avastu nebo Siemensu, po několikaletých námluvách koupil. Naše setkání sice poznamenalo rozčarování z ruské invaze na Ukrajinu, i tak ale byla mezi zúčastněnými cítit uvolněnost a pozitivní náboj.
„Nejdříve jsme uzavřeli předmanželskou smlouvu a pak se do sebe zamilovali,“ říká hned na úvod setkání předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Trojice se přitom těší na nové výzvy, které jejich společná mise přinese. Capexus chce i nadále udržet růst tržeb v řádech desítek procent a vedle soukromého sektoru se více prosadit v tom veřejném. ČEZ zase firma zapadla do strategie, díky níž zamířil mezi lídry trhu v energetické úspornosti i dekarbonizaci budov a průmyslových provozů.
„Třeba na energetické úspory se v Česku dost zapomnělo. V tom jsme strašně zaspali a potřebujeme se zlepšit,“ dodává Čermák.
Vítr do plachet byznysu jim dnes vhání silný trend zelené politiky, kterou čím dál více lidí i firem přijímá za svou a více tak přemýšlí o nových zelených i hospodárných technologiích.
Dnes jednatelé Capexusu Karel Konečný (vlevo) a Daniel Matula.
Karel Konečný a Daniel Matula vsadili na segment kancelářských budov před více než deseti lety. I když, k tomu hlavnímu, co ČEZ ke společnosti Capexus přivedlo, se s firmou dopracovali postupně.
„Začínali jsme tím, že jsme pro známého předělali v kanceláři jednu příčku,“ vzpomíná Konečný na první zakázku za sto tisíc korun, která znamenala vstupenku do byznysu s návrhy a realizacemi kanceláří s důrazem na moderní technologie. V té době tento trh teprve vznikal a oba vycítili příležitost.
„Hodně firem, které upravovaly vnitřní prostory, vzniklo z nábytkářů. A my v tomto sektoru viděli velkou příležitost. Zákazník je v našem segmentu dost náročný a potřebuje komplexní službu,“ vrací se Karel Konečný do roku 2010.
Od té doby Capexus jen rostl, a to startupovým tempem. Každý rok rozšiřoval své kompetence a služby a zdvojnásoboval obrat na českém a slovenském trhu až na loňských 650 milionů korun.
Během jedné dekády realizoval moderní kancelářské prostory pro více než 400 firem včetně Avastu, likérky Jan Becher Pernod Ricard, operátorů T-Mobile nebo Vodafone nebo také Siemensu.
Český energetický gigant mezitím stavěl svou divizi ČEZ ESCO s cílem zaujmout prim v oblasti efektivních, úsporných a ekologicky šetrných řešení pro firmy, obce i stát. Dnes nabízí služby směřující k zajištění energetické úspornosti budov i celých výrobních provozů, když například spolupracuje s miliardářem Tomášem Chrenkem na dekarbonizaci Třineckých železáren. A silný je také u veřejných institucí.
Těm i firmám poskytuje vše od energetického poradenství a managementu, fotovoltaiky, akumulační technologie přes kogenerační jednotky a vzduchotechniku až po systémy měření a regulace.
„Chyběl nám ale vrchol potravního řetězce,“ vypichuje Kamil Čermák jeden z hlavních důvodů, proč se ČEZ ESCO začalo o Capexus před třemi lety zajímat a chtělo jej zařadit po bok svých dceřiných firem, jako jsou Enesa, AirPlus, AZ Klima, Bytkomfort, Hormen, Kart nebo ČEZ Energo.
Námluvy se povedly, a tak zástupci obou firem mohli loni v prosinci oznámit, že ČEZ ESCO akvíruje stoprocentní podíl firmy.
„Cílem prodeje nebylo ani tak podpořit růst firmy, ale získat pro ni novou kompetenci. Říkali jsme si, že s ČEZ jsme schopni lépe oslovit veřejnou sféru a získáme další znalosti týkající se energetiky budov a vůbec jejich celkového provozu,“ vysvětluje Karel Konečný, proč dvojice dala přednost ČEZ před jedním ze strategických investorů, kteří kolem Capexusu také kroužili.
„Mezi našimi akcionáři zmínka o této firmě nejdříve vzbudila podiv, protože to zpočátku trochu zavánělo tím, že si pořizujeme architektonické studio,“ vzpomíná Čermák. Nakonec ale význam Capexusu pro další směřování ČEZ ESCO pochopili. I když z pohledu tržeb Capexus přispívá dvacetimiliardovému „esku“ sotva dvacetinou, posouvá jej o pořádný krok dál.
„ČEZ ESCO je jednička na trhu moderní energetiky a ta nyní logicky míří i do stavebnictví. Capexus doplnil naše know-how a my už nepřicházíme ke komplexnějším projektům v šetrném stavebnictví v pozici pouhého subdodavatele. Máme dnes minimálně pozici silného partnera, někdy i přímo generálního dodavatele. To je pro nás naprosto nové paradigma,“ říká jednapadesátiletý manažer.
Výhodou společnosti Capexus je mimo jiné vlastní architektonické a projekční studio, včetně specialistů na moderní BIM projektování. Capexus realizuje zakázky ve formě Design & Build, tedy od prvotního návrhu a prováděcího projektu až po realizaci. To klientům výrazně šetří čas v rámci celého stavebního procesu.
Karel s Danielem i po akvizici zůstávají ve firmě se statusem jednatelů a manažerů. „Po dlouhé době jsem si zase nasadil oblek. V pravé stavařině jsem si ho moc neužil,“ směje se Daniel Matula.
I když naše setkání probíhá v sídle ČEZ ESCO v pražské Duhové ulici, Capexus se sem stěhovat nebude. Zrovna totiž buduje své nové prostory ve smíchovské budově River Corner, kam by se měl celý jeho více než stočlenný tým přestěhovat v průběhu roku. Jakožto firma navrhuje podobu kancelářských prostor, na výsledku si dává záležet. Ze své nové centrály chtějí zároveň vytvořit jakési zážitkové centrum.
„Na 1800 metrech čtverečních vyextrahujeme vše, co umíme. Bude to takové experience centrum pro klienty, včetně rozšířené a virtuální reality,“ popisuje Konečný záměry a Kamil Čermák jej doplňuje, že v budově možná neskončí jen Capexus, ale mohly by se tam sestěhovat i některé další dceřiné firmy ČEZ ESCO. „Mohl by tam vzniknout takový hub našich firem,“ plánuje Čermák.
Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Daniela Matulu a Karla Konečného tak v situaci, kdy by si mohli už jen užívat peněz z prodeje své firmy a nic nedělat, čeká naopak hodně práce a výzev. Jejich segment totiž vlivem zelené politiky a zejména pak pravidel zodpovědného investování ESG totiž dostává nový impulz.
„Pokud nemáte certifikovanou energeticky úspornou budovu, tak už dnes ji na trhu prodáte hůř. A nejen prodáte, ale i pronajmete. A vezměte si, že v případě budov se produkt tvoří skrz pronájem. Když nemáte nájemce, který by si k vám sednul, tak nemáte ani hodnotu v budově,“ vysvětluje Konečný na závěr jednoduchou rovnici, která brzy výrazně promění realitní trh.
