Vědecký časopis Current Biology přišel nedávno s šokujícím zjištěním: celé třetině paryb hrozí vyhynutí. Skupina živočichů, do které patří žraloci, rejnoci nebo chiméry, je podle časopisu ohrožena za základě kritérií Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Skupina odborníků hodnotila více než tisíc druhů, z nichž 90 klasifikovala jako “kriticky ohrožený druh”, 121 jako “ohrožené” a 180 jako “zranitelné”. Jen ani ne polovina druhů (44,1 procent) není ohrožena vůbec.

“Na jednu stranu nás těší, že se celkový počet paryb od naší první globální analýzy tohoto druhu zdvojnásobil, což nám umožnilo posoudit stav mnohem více druhů,” říká doktor a profesor na  Simon Fraser University, Nicholas Dulvy. „Zároveň však naše studie odhaluje stále pochmurnější realitu, ve které tyto druhy nyní tvoří za obojživelníky jednu z nejohroženějších skupin obratlovců. Vyhynutí těchto ryb, zejména žraloků a rejnoků, přitom ohrožuje oceánské ekosystémy a tak i zdroj potravin pro mnoho lidí po celém světě,“ dodává. 

Vydání Forbesu Ovládni AI!

Přestože mnozí považují tato zubatá zvířata za padouchy z filmových trháků, ve skutečnosti hrají důležitou roli v mořských ekosystémech i mnoha ekonomikách, kterým turisté, kteří za nimi cestují, ročně přináší miliony dolarů. Jejich zánik nejenže povede k nerovnováze oceánů, ale podle Dulvyho také k zániku rybolovu i cestovního ruchu, jak je známe dnes, a v dlouhodobém horizontu i nedostatek potravin.

Co přesně zabíjí tyto špičkové mořské dravce? Daleko děsivější zabiják: my.  “Žraloci, rejnoci a chiméry jsou výjimečně náchylné k nadměrnému rybolovu, ve srovnání s jinými rybami totiž rostou pomaleji a rodí málo mláďat,” vysvětluje vědecký tým okolo profesora Dulvyho. Nadměrný rybolov dnes však už zdaleka předčil přirozený přírůstek těchto druhů.

Přestože jsou žraloci kvůli vysoké oblibě polévky ze žraločích ploutví a potravinových doplňků z jejich chrupavek ikonou vymírajících paryb, ve skutečnosti jsou ze zmíněných skupin tím nejvíce ohroženým druhem rejnoci: celých 41 procent z nich je klasifikováno jako ohrožené.

“Již dlouhá léta se zabývám studiem těchto ohrožených druhů paryb, přesto i mě tyto výsledky překvapily,” přiznává Sonja Fordham, prezidentka Shark Advocates International, projektu The Ocean Foundation na ochranu žraloků. “Už při našem prvním globálním hodnocení v roce 2014 pro nás bylo překvapivým zjištěním, že jsou rejnoci více ohroženi než žraloci. Byla jsem zaskočena, když jsem si uvědomila, že všech pět druhů rejnoků křídlatých je nyní ohroženo, a že rejnoci mají skutečné potíže”. Její výzkumný tým zjistil, že k nejohroženějším druhům patří pilouni, manty, kladivouni a paryby z čeledi kytarcovitých. 

Vědci navíc dospěli k závěru, že určité oblasti planety představují pro tato zvířata větší hrozbu než ostatní. “Tropy jsou obvykle sídlem neuvěřitelného množství žraloků a rejnoků, v některých oblastech však rybáři již tak zranitelné druhy po staletí nezodpovědně lovili a loví dodnes, a to i přes nespočet závazků ke zlepšení,” podotýká doktor a hostující profesor na James Cook University, Colin Simpfendorfer.

„Obáváme se proto, že brzy budeme muset potvrdit úplné vyhynutí nejméně jednoho z těchto druhů. A to je pro oceánské ekosystémy velice znepokojivá zpráva. Doufáme, že tato studie bude zlomovým bodem a přiměje nás k většímu úsilí k odvracení těchto nevratných ztrát a snaze o dlouhodobou udržitelnost.“

Podle výzkumného týmu je nutné za odvracení výhynu a zabránění dalšímu zániku, poškození ekosystémů a potravinové nejistotě, aktivně bojovat. Navrhují proto uzavřít zranitelné rybolovné oblasti za účelem dalšího omezení rybolovu, důslednější ochranu pro paryby důležitých stanovišť a dodržování závazků vyplývajících z Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. 

A i když by se mohlo zdát, že můžou situaci ovlivnit pouze politici nebo vědci, podle Sonji Fordham ze Shark Advocates International je klíčem k odvrácení katastrofy široká veřejnost, která své zástupce přiměje jednat. „Lidé mohou zcela určitě ovlivnit ochranu žraloků tím, že dají tvůrcům politik jasně najevo, že vyžadují snahu o jejich zachování.“

Často platí, že čím konkrétnější požadavek, tím lépe. Hlas veřejnosti ovlivňuje postoje, které vlády zaujímají, a prioritu, kterou přikládají uplatňování ochranných opatření,” vysvětluje. Podle Fordham mají voliči v mnoha zemích příležitost vyjádřit se k předpisům, které se žraloků a rejnoků dotýkají, a už jednoduchý podnět zaslaný poslancům může pro tyto živočichy v důsledku znamenat obrovský rozdíl.

„Vyjádřením obav – prostřednictvím dopisů zákonodárcům či novinářům, nebo prostou podporou ochrany přírody na sociálních sítích může pomoct každý,” apeluje Fordham. “Hlasitá a dlouhodobá podpora ochrany žraloků a rejnoků ze strany veřejnosti má nejen skutečný smysl; je to nezbytné pro vytvoření jasnější budoucnosti pro tato mimořádná zvířata,” říká.

Výsledky výzkumu však přece jen přinášejí i nějakou útěchu – alespoň pro některé druhy rejnoků. Rejnok Dipturus innominatus žijící na Novém Zélandu se z původní kategorie téměř ohrožených druhů díky uměle vytvořenému populačnímu růstu stal neohroženým druhem, a dříve ohrožený rejnok Dipturus laevis a rejnok Malacoraja senta jsou nyní klasifikovány jako „neohrožené“ a „zranitelné“, a to díky omezení rybolovu.

„V posledních několika desetiletích jsme zaznamenali velký pokrok, pokud jde o rostoucí zájem veřejnosti o žraloky a rejnoky, což vedlo k prospěšným vládním iniciativám, včetně národních omezení rybolovu a dalších opatření přijatých v rámci mezinárodních smluv,“ říká Fordham. „Takže i když je ubývání žraloků a rejnoků komplexním globálním problémem, existuje poměrně přímá cesta k podstatnému zlepšení.“ Již máme mnoho nástrojů, opatření a závazků potřebných k záchraně těchto druhů,” dodává.

Vědci proto doufají, že se parybám blýská na lepší časy. „Rybolovné země v Atlantiku nyní s vědci konzultují možná opatření, které by dále omezily rizikový rybolov nadměrně lovených a zároveň ohrožených severoatlantických žraloků krátkoploutvých. Pokud tlak veřejnosti vzroste natolik, že přesvědčí vlády Evropské unie a Spojených států k důslednější ochraně těchto paryb, možná zamezí výhynu jednoho z ekonomicky a ekologicky nejcennějších žraloků na světě – a půjdou tak skvělým příkladem pro jiné regiony i záchranu dalších druhů,” uzavírá Fordham.

Chcete pomoct i vy? Navštivte stránku Shark Advocates, a zjistěte, jak se můžete těchto němých zvířátek zastat, dokud není pozdě.