Funny Money je nový sloupek shrnující to nejzajímavější, respektive nejbizarnější, co se děje ve světě velkých investičních peněz. Tedy nikoli v pražském burzovním paláci, ale na Wall Street. Nebo minimálně v londýnském City. S přimhouřeným okem i v Hongkongu a s oběma v Singapuru.
Kdo nekrade, okrádá rodinu. A kdo nevyužije tu a tam trochu neveřejných informací při obchodování, okrádá ji dvojnásob, protože v tomhle případě přece nemusí krást vůbec! Stačí mít jen nastražené uši.
Jestliže ještě před pandemií byl nejpodivnějším úkazem burzovních kruhů bohatý londýnský trader kradoucí obědy v kantýně, během posledních týdnů se pozornost obrátila ke skupince amerických senátorů.
Ti se měli během února, údajně na základě veřejnosti v té době nedostupných informací, postupně zbavovat akcií v souhrnné hodnotě několika milionů dolarů. Ano, nedlouho předtím, než trhy zažily za poslední léta zcela bezprecedentní sešup.
Jedním z bystrých politiků byl i senátor ze Severní Karolíny Richard Burr, na jehož obchodním účtu bylo 13. února vykonáno 33 transakcí na prodej akcií v hodnotě až 1,7 milionu dolarů, tedy přes 43 milionů korun. Burr je shodou okolností i jedním z trojice senátorů, kteří v roce 2012 hlasovali proti tomu, aby byl insider trading explicitně zakázán členům Kongresu. Že prý by se jednalo o legislativu duplicitní!
Shodou dalších okolností je Burr i předsedou senátní Intelligence Committee, která od povolaných na denní bázi dostávala aktualizace stran koronaviru ještě v době, kdy Spojené státy registrovaly jednotky nakažených – ekonomický poradce prezidenta Trumpa Peter Navarro například už na konci ledna varoval, že pandemie může zabít až půl milionu Američanů a ekonomiku stát šest trilionů dolarů.
Sledoval jsem televizi, tvrdí Richard Burr.
Na konci února, kdy prezident Trump směrem k občanům hlásal, že koronavirus je „sezonní záležitost“ a že nejspíše „prostě zmizí“, zastával Burr na veřejnosti obdobný názor. O zcela jiné názory se nicméně dělil se skupinkou vlivných politiků a byznysmenů v rámci privátního Capitol Hill klubu, kde 27. února nevyjadřoval nic než obavy z nadcházející situace. Zkrátka mezi námi chlapci…
Na dotaz National Public Radio, jak to s těmi akciemi a možným obohacením se (respektive vyhnutí se ztrátám) na základě neveřejných informací bylo, Burrova mluvčí odpověděla nejdříve jen „lol“.
To je, hands down a pardon za odbočku, naprosto geniální. Jen si to představte:
- Jak to bylo s tím Čapím hnízdem?
- Lol.
- Vy jste opravdu nevěděl, že máte v krabici od vína hotovost?
- Lol.
- Kdy budeme vědět, jak přesně živnostníkům pomůžete a kdy?
- Lol.
Místo toho, aby se politici začali konečně chovat náležitě, by po tomto vzoru mohli každou zvídavou otázku uzemnit jedním dobře mířeným lol. Nejednomu tázajícímu by takto brzy mohly dojít síly a oni by se mohli nerušeně věnovat vládnutí!
Ale zpět k Burrovi. Ten se poté, co se kauza začala šířit médii, nechal slyšet v tom smyslu, že se ničeho nezákonného rozhodně nedopustil a že se o prodeji balíku akcií rozhodoval primárně na základě sledování televizní stanice CNBC.
Vlivný politik, informovaný na denní bázi jako málokdo a s parádní sítí kontaktů, se zkrátka rozhoduje o milionových transakcích těsně před vypuknutím pandemie s ovladačem v ruce. Tak určitě.
Před týdnem ho každopádně kontaktovala FBI, aby jí své konání blíže objasnil, a případem se nyní zabývá americké ministerstvo spravedlnosti. Jeden z investorů hotelové společnosti, jejíchž akcií se Burr včas zbavil, už navíc amerického senátora žaluje. Bude to nepochybně chirurgická práce, kde bude třeba zjistit, jak (ne)obecné informace Burr dostával a tak dále. Celé je to prostě dost šedivé a ošemetné.
Jestli však příslušné orgány prokážou, že se Burr a spol. skutečně insider tradingu nedopustili, bude to zjištění k zamyšlení. Vždyť třeba Gordon Gekko by možná býval vůbec nemusel jít za mříže – stačilo by, aby více sledoval telku…
Disclaimer: Na výše zmíněné řádky nemá být nahlíženo jako na investiční ani životní doporučení.
