Pandemie onemocnění covid-19 zavřela 16. března pro Čechy hranice, a jakkoli už dnes teoreticky vycestovat můžete, praxe je složitější. Co v takovém případě s dovolenými a zájezdy, často plánovanými dlouho dopředu, které měly proběhnout v uplynulých dvou měsících, ale propadly? Možností, jak získat peníze zpět, je několik a liší se případ od případu.
„Jestliže dovolenou rozumíme zájezd, tedy soubor služeb cestovního ruchu, pak se za běžné situace v případě zrušení zájezdu postupuje dle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících odstoupení od smlouvy o zájezdu,“ vysvětluje Denisa Brdlíková z advokátní kanceláře Toman, Devátý & Partneři.
„V současné době je však nutno postupovat dle nedávno přijatého zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na odvětví cestovního ruchu.“
Právě tento zákon, označovaný někdy jako „lex voucher“, má pomoct cestovním kancelářím přežít jedno z nejhorších období. Místo vracení peněz za zaplacené zájezdy, které se nemohly uskutečnit od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, mají cestovky právo vydat voucher s minimálně stejnou hodnotou platný do konce příštího srpna – a zároveň pojištěný proti úpadku.
Peníze zpátky dostanete, jen pokud poukaz vyprší nepoužitý. Cestovky však můžou vydat vlastní poukazy, které se od poukazů podle lex voucher liší (může jít například o navýšení částky nebo jinou dobu platnosti), a u nich už povinnost vrátit částku za nevyužitý poukaz nemusí platit.
Brdlíková zároveň upozorňuje, že to je případ jen kanceláří se sídlem v České republice. Na ty zahraniční se totiž většinou nebude vztahovat právní řád České republiky, ale právo země, v níž má daná cestovní kancelář sídlo. Riziko, že na zájezd nebude moct nastoupit kvůli mimořádným opatřením a nařízením vlády ČR, si nese každý zákazník sám.
U dovolených, kdy cestovatel kupoval letenky a ubytování přímo nebo prostřednictvím rezervačních platforem, jako jsou Booking nebo Airbnb, už je to komplikovanější. Situace v různých zemích se liší a opatření související s ubytováním se odvíjejí od opatření cílového státu. I tady tak platí, že opatření české vlády nemusí být relevantním důvodem pro odstoupení od smlouvy, a tím pádem ani pro vrácení peněz.
„V současné době poskytovatelé uvedených služeb reagují na situaci např. změnou obvyklých podmínek, bude tak záležet na domluvě s konkrétní službou,“ vysvětluje Brdlíková.
Kromě hotelů se nové situaci musely rychle přizpůsobit i aerolinky, a zatímco ze začátku létala prázdná letadla, aby společnostem „nepropadly“ trasy, postupně se začaly lety úplně rušit. Pokud se to týkalo vaší cesty, je to takové štěstí v neštěstí: zrušení letu je jediným případem, kdy aerolinka musí přímo vrátit peníze.
V jiných případech se pro většinu aerolinek stalo běžnou praxí, že začaly cestujícím nabízet bezplatné přesunutí letu nebo kredit, který je možné uplatnit na jinou letenku v pokaranténní době. Koncept poukazů s dvanáctiměsíční platností se leteckým společnostem chystá doporučit i Evropská unie. Zároveň doporučuje členským státům, aby se za vouchery pro případ insolvence aerolinek zaručily.
Přímo vracení peněz je pro aerolinky poslední variantou, ke které se moc nemají a snaží se jí vyhnout. Například ČSA nejdřív vracení peněz za zrušené letenky odmítaly, k formuláři s žádostí o vrácení peněz se cestující dopracovali až na několikátý pokus, a byla tak nutná pořádná dávka trpělivosti.
Vzhledem k mimořádným okolnostem rušení letů, které koronavirus představuje, nemají zákazníci nárok na odškodné, které by se jindy ke zrušenému letu vázalo a které se může vyšplhat na několik tisíc.
Brdlíková však upozorňuje, že problémy s vymáháním náhrady za zrušenou nebo přeloženou dovolenou mohou potkat každého bez ohledu na to, jestli se při plánování spolehl na cestovku, nebo na vlastní síly.
„Překotně a nepřehledně přijímaná mimořádná opatření a nová legislativa vnášely do situace další zmatky a zákazníci ani pořadatelé zájezdů či poskytovatelé souvisejících služeb nevěděli a nadále nevědí, jak v této bezprecedentní situaci reagovat.“
