Podrážka boty z přemnožených sinic, zateplení budovy z houbového mycelia nebo textilie barvená bakteriemi. Takové látky nejsou sci-fi, ale žhavou současností. Firma Elišky Knotkové Balance is Motion propojuje design s analytickým přístupem k environmentálním výzvám.
„Během svých studií módního designu na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni jsem se stala vegankou a nechtěla pracovat s kůží. Zjistila jsem také, že neexistuje příliš dat, která by vyhodnocovala, který materiál je pro životní prostředí co nejšetrnější,“ popisuje Knotková, momentálně studující doktorský program na Vysoké škole chemicko-technologické.
V něm se věnuje právě analýze, kterou postrádala, když chtěla vyrábět veganské boty. Zároveň studium propojuje s vlastním podnikáním: o její poradenství má zájem řada firem, které potřebují svou výrobu inovovat tak, aby byla co nejudržitelnější.
„Některé čelí spotřebitelskému tlaku, ale mnohem častěji je to z vlastního přesvědčení,“ říká Knotková, která pracovala také pro britskou inovativní značku BBoheme. Mezi klienty kanceláře Balance is Motion tak patří nejen oděvní značky, ale i firmy pořádající eventy, interiérová studia či výrobci textilu.
„Už nyní existuje velké množství slibných materiálů, například kůže vyráběná pomocí kvasinek či grafen. Vyvíjí se i samočisticí nebo samohojivé materiály – dokonce takové, které se dokážou samy vytvarovat,“ popisuje Knotková materiály nabízející optimističtější výhled do budoucnosti v klimatické krizi.
Jejich vývoj a zkoumání jsou sice stále v začátcích, ale podle designérky jsou Češi velice schopní transformovat například nanovlákna rychle do praxe: ideálním příkladem jsou podle ní menstruační kalhotky Snuggs.
Nevýhodou těchto „inteligentních materiálů“ je, že se zatím vyrábějí v malých sériích a jsou výrazně dražší. „Naše firmy ale hledají způsob, jak pracovat také s recyklovatelnými surovinami. Myslím, že jsme v tomto ohledu na dobré cestě,“ domnívá se Knotková.
Zároveň doporučuje vnímat udržitelnost a spotřebu v širším kontextu. Příkladem může být podle ní biobavlna, která bývá marketingově vyzdvihována nad proklínaný polyester.
„Biobavlna je ale velmi náročnou plodinou i na spotřebu vody,“ sděluje Knotková, podle které jsou udržitelné materiály stále velmi mladým a dynamicky se proměňujícím odvětvím. „Selský rozum tu nestačí, potřebujeme se spolehnout především na data,“ uzavírá.
Vystoupení Elišky Knotkové o materiálech v kontextu řešení klimatické krize si můžete poslechnout v rámci TEDxNárodní 19. a 20. června v Praze.
