Jsou tomu už více než dva roky, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém Twitteru informoval o nejnovějším počinu ukrajinské administrativy – založení Ukrajinského startupového fondu.
Označil ho za důležitý milník, který zlepší životy občanů Ukrajiny. Země vyrazila na cestu směrem k modernímu digitalizovanému státu a startupový fond byl jednou z hlavních součástí nově se rozvíjejícího ekosystému, hned vedle ministerstva pro digitální transformaci.
Podobným optimismem hýřil i Pavlo Kartašov, tehdy čerstvě jmenovaný ředitel fondu. „Dostali jsme velkou důvěru. Naším úkolem bylo zmapovat všechny možné nástroje na podporu rozvoje startupů a vybrat ty, které budou v našich podmínkách fungovat,“ vzpomíná na začátky.
„Jen během tří let se nám o podporu přihlásilo přes čtyři tisíce startupů v preseed nebo seed fázi. Podporu prozatím získaly dvě stovky z nich,“ vypočítává.
V posledních týdnech ale řeší úplně jiné problémy. Společně se svým týmem a rodinami se přesunul z ostřelovaného Kyjeva do bezpečnějšího Lvova. Tady si zřídil provizorní kancelář a za velkým dubovým stolem, nad nímž hrdě visí ukrajinská vlajka, popisuje své snažení posledních týdnů.
„V uplynulých týdnech jsme měli desítky telefonátů se zahraničními partnery, s médii, s lidmi, kteří mohou dát světu vědět o tom, jaký potenciál na Ukrajině je a co je potřeba k tomu, abychom ho mohli v budoucnu využít,“ vypráví.
Kartašov odsud organizuje záchranné akce na podporu ukrajinských startupů a domlouvá i jejich zapojení do ukrajinské IT armády. Samotný fond má v portfoliu aktuálně přes dvě stovky podpořených projektů a všechny snahy věnuje tomu, aby firmy těžké období přečkaly.
Právě na nich může v budoucnu stát nová ukrajinská ekonomika. „Asi nebude možné zachránit všechny firmy, ale každý takový projekt, který bude fungovat i po válce, bude malým krokem k normálnímu životu,“ říká Kartašov k iniciativě SaveUAStartup.
„Provedli jsme rychlý průzkum mezi klienty. Jednasedmdesát procent startupů zůstává na Ukrajině. Souvisí to samozřejmě i s tím, že mnoho zakladatelů jsou muži, na které se aktuálně vztahuje branná povinnost,“ představuje výsledky průzkumu.
Z dat vyplývá, že přes čtyřicet procent klientů fondu nemá dostatečné zdroje na to, aby vydrželi fungovat další měsíc až tři. „Naše aktivity jsou zaměřené hlavně na pre-seed projekty na začátku své cesty,“ objasňuje Kartašov problém s finančními rezervami ukrajinských startupů.
Firmy tedy nedostaly pořádnou šanci etablovat se na mezinárodním poli a vybudovat si finanční polštář – nehledě na to, že na válečnou situaci se připravit ani nelze. Kromě přímé finanční pomoci ale fond pro klienty nabízí i možnost přesídlení firem do bezpečnějších koutů země nebo Evropy a kontakty na relevantní společnosti a firmy.
Fond už si získal i partnery v Česku. O spolupráci se jako první přihlásila brněnská inovační agentura JIC, kterou už následoval liberecký Lipo.ink a také pražský Startup Yard.
„Hledali jsme způsob, jak ukrajinským startupům pomoci. Proto jsme se s Ukrajinským startupovým fondem spojili a nabídli mu jednak naše služby, jednak možnost relokace jejich firem, případně propojení s lidmi z naší sítě,“ říká ředitel JICu Petr Chládek.
„Pevně věřím, že Ukrajina bude dál svobodnou zemí. S jistotou ale můžeme říct, že po válce bude země v kritickém stavu. Inovace a produkty s vysokou přidanou hodnotou přinesou ukrajinským regionům šanci na novou budoucnost,“ vyzývá k pomoci i další firmy a organizace.
Pokud byste na Ukrajině hledali miliardového jednorožce, narazili byste hned na pět z nich: GitLab, Grammarly, Genesis, People.ai a Firefly Aerospace. Další téměř desítka startupů má k tomuto milníku našlápnuto. Ukrajinské kořeny mají i další už světoznámá jména jako PandaDoc nebo Revolut.
Ne náhodou jde většinou o technologické firmy, jak potvrzuje i někdejší viceprezident R&D brněnského Y Softu Georgiy Zhytar. Z Ukrajiny odešel před patnácti lety do Brna a s ukrajinským inovačním ekosystémem je v kontaktu.
„Ukrajina měla vždycky širokou základnu špičkových programátorů. Většina ale spíš nabízela služby jiným firmám nebo mezinárodním korporacím. V posledních letech ale spousta z nich začala rozvíjet i vlastní produkty a projekty,“ popisuje.
V roce 2020 přesáhly investice do ukrajinských technologických společností dvanáct miliard korun. Zhytar uvádí jako příklad progresu ProZorro – hybridní elektronický systém zadávání veřejných zakázek.
„Fantastické na něm je, že nabízí otevřený zdrojový kód a vznikl jako výsledek spolupráce firem, veřejnou správou i občanskou společností,“ oceňuje na systému Zhytar.
I to napovídá, že progres se netýká jen startupů, ale celé ukrajinské společnosti. Právě zmiňované ministerstvo pro digitální transformaci už posunulo zejména ukrajinskou veřejnou správu třeba směrem k digitální budoucnosti.
Příkladem je plán na integraci kryptoměn, podle něhož měla do roku 2024 používat digitální měny polovina občanů Ukrajiny, nebo digitalizované služby veřejné správy pro občany i firmy s názvem DIIA.
Důkazem digitalizace ukrajinské společnosti může být i další „válečná“ aktivita, na které se Ukrajinský startupový fond podílí. Společně s dalšími partnery organizuje na internetu formou NFT dražby kreseb ukrajinských dětí, ilustrujících válečné útrapy. Výtěžek z aukce půjde právě na pomoc dětem zasaženým válkou.
To vše teď ale pod náporem ruských raket prochází těžkou zkouškou a Kartašov spolu se svým týmem veškeré své snahy směřuje k omezení škod, které inovační systém utrpí.
„Naše armáda za nás bojuje na frontě. Dělají to nejlepší, aby zachránili naše životy a zem. A my je v tom musíme podpořit tím, co umíme,“ uzavírá odhodlaně ředitel Ukrajinského startupového fondu.
