Osmdesát procent voličů, kteří se před třemi lety vyslovili pro odchod Británie z EU, se dnes domnívá, že vyjednávání neprobíhají dobře, a 66 procent z nich věří, že z toho jejich země nevyjde s dobrou dohodou.
Původně měla Británie dát Unii sbohem za dva dny, i to se však změnilo.
Na situaci, která už začíná mírně připomínat parodii, pochopitelně už jistou dobu reagují i v Británii působící firmy. Neuplyne týden, aby se neobjevila zpráva o možném propouštění, zavírání fabrik nebo exodu technologické (popřípadě finanční) scény jinam do Evropy.
Banka Barclays přesunula 166 miliard liber klientských aktiv do sousedního Irska. Technologická firma Dyson, známá pro své výkonné vysavače a neuvěřitelně účinné sušáky na ruce, stěhuje své sídlo do Singapuru (její zakladatel James Dyson patří k zastáncům brexitu a tvrdí, že s odchodem z EU tento krok nemá nic společného). Airbus varuje, že zavře britskou fabriku, a japonská automobilka Honda už přešla k činům.
Na druhou stranu Velká Británie vede v letošním forbesovském žebříčku nejlepších zemí pro byznys – je jedinou zemí z celkem 161 hodnocených států, která skončila mezi prvními 30 ve všech 15 kritériích, která se berou při sestavování žebříčku v potaz.
Podívali jsme se na trojici českých firem, jejichž byznys s děním v Británii více či méně souvisí. Komplikuje jim brexit život? A jak se připravují na možné varianty?
Český startup Sens, který vyrábí tyčinky z cvrččí mouky, založil při svém startu v roce 2016 právnickou osobu v Británii. Důvodem byly příznivější legislativní podmínky pro podnikání v potravinářství.
„V roce 2017 nebylo v Česku možné prodávat hmyz jako jídlo,“ vzpomíná spoluzakladatel Sensu Radek Hušek a dodává, že celý proces založení britské společnosti byl velmi snadný. „Lidé nám tenkrát gratulovali, ale my jsme vše vyřídili na pár kliknutí přes internet. Na každý úřad jsme pak mohli zavolat a všichni nám ochotně odpovídali,“ rekapituluje.
Spoluzakladatelé Sensu Radek Hušek (vlevo) a Daniel Vach. Foto: Archiv Sensu
Přestože velice brzy zjistili, že nejvíce objednávek registrují z Německa, Velká Británie zůstala jejich logistickým uzlem. Veškerou cvrččí mouku, která je základem jejich výrobků a kterou vyrábějí na farmách v Thajsku, nejprve dovezou do britského Southamptonu a až odtamtud putuje v kamionech do Česka. To proto, že v Británii mají veškeré platné licence na dovoz.
„Jsme startup, takže se co do právních záležitostí dokážeme relativně rychle přizpůsobit, a co se týče zaměstnanců, v Británii máme pouze jednoho člověka na sales. Největší starosti nám rozhodně dělá logistika,“ zamýšlí se Hušek.
„Pokud by nastal nějaký nepovedený brexit s celními kontrolami a na hranicích by nevěděli, co dělat, způsobilo by nám to komplikace. Mouka, ze které vyrábíme všechny naše výrobky, by stála v Southamptonu a je možné, že by se tam vytvořilo takové zpoždění, že by se výroba zbrzdila.“
Na podobný potenciální problém upozorňuje i majitel Linetu Zbyněk Frolík. Firma ze Slaného, která vyrábí a vyváží svá zdravotnická lůžka do celého světa, má ve Velké Británii obrat zhruba 11 milionů liber. A ačkoli to jsou nižší jednotky procent celkového obratu, nebere brexit na lehkou váhu.
„Na hranicích nejsou ani v nejmenším připraveni kontrolovat tak masivní objem přepravy, který mezi zeměmi probíhá. Chystáme se i na variantu tvrdého brexitu bez dohody, klienty jsme upozornili na možná zpoždění a vytvořili jsme si na půdě Spojeného království určité předzásobení,“ popisuje svou strategii pětašedesátiletý miliardář.
Majitel Linetu Zbyněk Frolík. Foto: Jiří Turek a Jana Jabůrková
Lůžka od Linetu spadají do kategorie zdravotních pomůcek, na něž platí výhodné tarify, a tak se případná nová cla do ceny nepromítnou. Problematičtější jsou matrace, což je terapeutické zboží, kde potenciální zvýšení cel může podle Frolíka pro Linet znamenat mírné snížení konkurenceschopnosti.
Větší starosti než možné fronty mu nicméně dělá dlouhodobý horizont.
Frolík se domnívá, že pokud Británie skutečně vystoupí z EU, bude to možný precedent pro další země a voda na mlýn separatistických tendencí. „Spojené království je paradoxně velmi rozdělené, a to i v rámci rodin. V domácnostech se začíná řešit původ výrobků, rozlišuje se britské a cizí, a to pro podnikání není nikdy dobře,“ říká podnikatel, jemuž v žebříčku nejbohatších Čechů patří 43. příčka.
Z hlediska celkového obratu tvoří Británie podpobný podíl i pro další českou ikonu – Plzeňský Prazdroj. Jeho šéf Grant Liversage se na celou věc dívá optikou čísel v kontextu ostatních trhů, a tak zůstává klidný.
„Z celkového exportu pro nás Velká Británie představuje zhruba desetkrát méně než Slovensko, pětkrát méně než Německo a třikrát méně než Jižní Korea. To znamená, že celkový dopad případného tvrdého brexitu na Plzeňský Prazdroj by neměl být výrazný,“ uzavírá Liversage.
