Toustový chléb Penam se proslavil. Ne však svou chutí, ale diskusemi o tom, zda stomilionová dotace na jeho výrobní linku byla, či nebyla v souladu s platnými předpisy. Expertní stanoviska se rozcházela v čase i prostoru, až je nyní výsledkem veřejné prohlášení ministerstva průmyslu a obchodu: Pekárna Zelená louka patřící do skupiny Agrofert nečerpala dotaci v souladu s podmínkami programu Inovace a musí dotaci vrátit.
Bylo to přitom expertní stanovisko komise stejného ministerstva a Agentury pro podnikání a inovace, která projekt administruje, na jehož základě byla pekárně dotace vyplacena. Případ skončí velmi pravděpodobně u soudu a v případě porušení rozpočtové kázně hrozí pekárně vysoké penále.
Příběh plnící stránky médií a agendu Poslanecké sněmovny začal v prosinci 2015. Firma Pekárna Zelená louka patřící do skupiny Agrofert vypracovala v rámci evropského programu Inovace (OP PIK) projekt s názvem Inovační linka na výrobu toustového chleba PENAM a.s.
Cena nové výrobní linky byla odhadnuta na 400 milionů korun a pekárna žádala o kompenzaci čtvrtiny nákladů na její pořízení. Svou žádost podložila argumenty, jako je zvýšení technické hodnoty a efektivnosti výrobní technologie či lepší užitá hodnota výrobku. Mezi vylepšení společnost počítala například odstranění konzervantů, redukci soli, prodloužení trvanlivosti a zlepšení chuťových vlastností. Tedy více kvalitních toustů za minutu. Zdravější chleba vhodný třeba pro školní jídelny, domovy důchodců či nemocnice.
Primárním účelem dotačního programu Inovace (OP PIK) byla, jak už název napovídá, inovace a vylepšení produktu. A podle už zmíněné komise byly podmínky programu naplněny. Projekt na inovaci chleba získal 68 bodů ze 100 a byl označen za inovaci vyššího řádu. A pekárna dotaci čerpala, jelikož systém vyplacení dotací funguje na principu předfinancování. Peníze tedy nejdříve putují k firmě z českého státního rozpočtu a až následně si je ministerstvo financí vyfakturuje u Evropské komise.
K proplacení z Evropských fondů už však nedošlo. Na domácí půdě zuřivě probíhalo šetření střetu zájmu Andreje Babiše, dle názorů zodpovědných osob konečného beneficienta holdingu Agrofert, a tedy i dotace na výrobu toustového chleba. Miliardář a pátý nejbohatší Čech s majetkem v hodnotě 75 miliard korun nicméně jakékoli benefity z holdingu či obohacení se na stomilionové dotaci pro tousty Penam striktně odmítá.
Mezitím nicméně evropští auditoři kontrolovali splnění podmínek pro čerpání vyplacené dotace a dospěli k jinému názoru než jejich čeští kolegové. Dle jejich expertního pohledu se jednalo o inovaci nižšího řádu s nárokem pouze na třicet bodů ze sta. Konstatovali, že výroba podobného produktu již v rámci skupiny probíhá a předmět žádosti neodpovídá účelu, za jakým byl program vypsán.
V praxi platí, že určit, co ještě je, a co už není inovace, je složité. Nejsou na to jednoduché tabulky, rozhoduje tým expertů a své stanovisko vždy musí řádně odůvodnit. Rozdílné hodnocení národních a evropských auditorů tak není zcela ojedinělé. A může se stát, že podnik může na základě rozhodnutí evropských auditorů o svou dotaci přijít.
S touto situací však české firmy většinou nepočítají a po rozhodnutí českých úřadů mají celý proces za uzavřený. Povinnost doložit Evropské komisi soulad s podmínkami čerpání dotace přitom běží několik let od jejího přidělení, vždy podle podmínek daného programu.
Evropský verdikt je každopádně tomu národnímu nadřazen. Nastane-li v praxi kolize odborných názorů, je vždy na daném státě, jak situaci bude řešit. Může se s Evropskou unií soudit a domáhat se kompenzace proplacených nákladů nebo chtít po žadateli, aby dotaci vrátil.
V kauze Penam neměla doposud česká vláda dostatečné podklady k tomu, aby přidělení dotace mohla rozporovat. Jeden odstavec textu od Evropské komise označující bez dalšího odůvodnění sporný projekt za investici nižšího řádu by mohl v případě soudního sporu jen těžko obstát.
Podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely se však nyní situace změnila. V odpovědi na svou žádost prý obdržel od Evropské komise klíčové posudky. „Podklady nás přesvědčily o tom, že je namístě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt,“ říká ministr.
Vrácení již vyplacené částky, která tvoří čtvrtinu celkové investice do výrobní linky, však nebude zdaleka tak jednoduché. Právní a odborné názory na věc se rozcházejí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude velmi pravděpodobně postupovat dle paragrafu 15, odst. 1 Zákona o rozpočtových pravidlech a zahájí s Pekárnou Zelená louka řízení o odnětí dotace.
V podmínkách programu se uvádí, že „příjemce dotace je povinen na písemnou výzvu poskytovatele dotace vrátit část nebo celou proplacenou dotaci v termínu stanoveném poskytovateli dotace, pokud Evropská komise rozhodne u projektu o poskytnuté veřejné podpoře, která je protiprávní a neslučitelná se společným trhem nebo není naplněn účel poskytnuté dotace.“
Koncern Agrofert však odmítá jakékoli pochybení a nesrovnalost s dotačními podmínkami. Situaci komplikuje i několik dřívějších kladných posudků českých orgánů, obsahujících zdůvodnění o splnění podmínek s programem.
Kauza tak s největší pravděpodobností skončí u soudu. Nově zaslané podklady Evropské komise, obsahující i odborné hodnocení projektu, sice výrazně zvyšují šanci, že český stát před soudem obstojí, proces se však podle odborníků potáhne dlouho a výsledek není zaručen.
Pokud se Pekárna Zelená louka rozhodne dotaci ministerstvu v řádném termínu nevrátit a bude se soudně bránit, záleží na dalším posouzení.
Podle paragrafu 44 a dále Zákona o rozpočtových pravidlech může finanční úřad přehodnotit situaci a v krajním případě pekárnu obvinit z porušení rozpočtové kázně. V takovém případě dle právních expertů na veřejné právo firmě hrozí vysoké penále, vyšší než samotná dotace.
