Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU. Bez této sumy je rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do EU 65,3 miliardy korun. Předloni činila čistá pozice Česka 85,4 miliardy.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce roku 2021 Česká republika do rozpočtu Unie zaplatila 743,3 miliardy korun a získala z něj 1,71 bilionu. Čistá pozice Česka od té doby činí 961,5 miliardy korun. Při započtení příjmů z NextGeneration EU činí čistá pozice 984,3 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.
„Členství v Evropské unii je pro naši vládu nezpochybnitelné nejen z finančního hlediska, kdy se už příští rok staneme v souhrnu bilionovým čistým příjemcem evropských peněz, ale také jako symbol našeho ukotvení v západním světě. V následujících pěti letech budeme čerpat stamiliony eur z Národního plánu obnovy, které musíme dokázat efektivně využít k modernizaci naší země,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura.
Za pokračující kladnou čistou pozicí loni byly podle ministerstva financí nadále především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v hodnotě 94,7 miliardy korun. Dále šlo také o příjmy ze Společné zemědělské politiky. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů podle úřadu odráží rostoucí objem rozpočtu EU i dlouhodobé posilování ekonomické vyspělosti Česka.
Podle posledních dostupných informací z roku 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které z rozpočtu získalo o 12 miliard eur víc, než do něj odvedlo.
