Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci pokračovala v mírně klesajícím trendu, proti listopadu se snížila o desetinu procentního bodu na 6,4 procenta. Dlouhodobě nejméně lidí bez práce je v České republice, kde nezaměstnanost činila 2,1 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Ve srovnání s jedenáctým měsícem roku 2021 klesla nezaměstnanost o desetinu bodu také v zemích eurozóny, a to na sedm procent. Oproti poslednímu měsíci roku 2020, kdy už na ekonomiku doléhala omezení spojená s pandemií, se loňská prosincová situace zlepšila ještě výrazněji. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,5 procenta, zatímco v eurozóně 8,2 procenta.
Podle Eurostatu bylo v posledním měsíci loňského roku v celé sedmadvacítce bez práce 13,6 milionu lidí, z čehož 11,5 milionu připadá na 19 zemí eurozóny. Proti listopadu počet nezaměstnaných v EU klesl o 210 tisíc, v zemích platících eurem pak zhruba o 185 tisíc. Pokles proti předloňskému prosinci v EU činí 2,2 milionu a v eurozóně 1,8 milionu.
Klesla také nezaměstnanost mezi lidmi do 25 let. V celé EU i v zemích eurozóny dosáhla v prosinci shodné hodnoty 14,9 procenta. V listopadu přitom bylo v sedmadvacítce zemí bez práce 15,3 procenta mladých lidí a ve státech používajících euro 15,4 procenta.
Mezi členskými státy, z nichž má Eurostat k dispozici prosincové údaje, byla nejvyšší nezaměstnanost ve Španělsku, a to 13 procent. Mezi dvojicí dlouhodobě nejhorších zemí figuruje s necelými 13 procenty i Řecko. Žádná další země desetiprocentní hranici nepřekročila.
Nejnižší nezaměstnanost si dlouhodobě udržuje Česká republika, kde v prosinci podle Eurostatu klesla o desetinu bodu na 2,1 procenta. Následovalo Polsko a Německo.
Evropští statistici ve svých výpočtech vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce, která mezi nezaměstnané zahrnuje osoby, které si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledaly práci a v nejbližších dvou týdnech jsou schopny nastoupit.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce, podle kterých míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci vystoupila na 3,5 procenta z listopadových 3,3 procenta. Důvodem rozdílu je skutečnost, že Úřad práce při výpočtech vychází z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
