Skleněná spirála má ohromit návštěvníky světové výstavy Expo 2025 v japonské Osace. Podobu českému národnímu pavilonu vtisklo studio Apropos architects.

Návrh zvítězil v otevřené soutěži, do které se přihlásilo celkem osmatřicet ateliérů a studií. Stavba spirály by měla začít během příštího roku a odhadovaná cena se pohybuje od 120 do 150 milionů korun.

Do zahájení výstavy zbývá sice více než 760 dní, s přípravou se musí ale začít už teď. „Už jsme do Japonska poslali vítězný návrh, aby tamní architekti mohli začít pracovat na stavebním povolení. Když půjde vše dobře, mohli bychom ho mít v říjnu a pak začne příprava zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, kterou bychom chtěli zahájit ještě letos,“ říká Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo 2025.

Výstava je podle něj jednou z nejprestižnějších kulturně-byznysových platforem a je skvělou příležitostí, jak českou zemi ve světě reprezentovat. Sedmičlenná porota v čele s architektkou Evou Jiřičnou rozhodovala o návrzích pavilonů dva dny. A nebylo to prý vůbec jednoduché.

Celkový počet zúžili na čtrnáct návrhů a z nich pak vybrali tři. „Přes noc se nám to ale zase rozleželo v hlavě, takže jsme to ten druhý den znovu rozebírali. Při výběru jsme museli přihlížet kromě architektonického řešení exteriérů i k plánovanému obsahu pavilonu a jeho komerční funkci,“ vysvětluje architektka.

Návrh od studia A 69 architekti skončil na druhém místě. | foto A 69 architekti

Velkým překvapením pro ni bylo množství týmů, které se soutěže zúčastnily. „Když vidíte těch osmatřicet různých přístupů, prezentací, tak si uvědomujete, kolik úsilí, snahy a obětí do toho dali, a že vyhrát může jen někdo. Byla to velká odpovědnost. Musíte vybrat, zda ten tým bude schopen čelit všem úkolům, které ho potom čekají, a zda projekt dotáhnou i do konce,“ dodává Eva Jiřičná. Podle ní vítězný návrh vyhrál i proto, že může pomoci zazářit českým sklem, a tím přinést do Japonska něco nového.

Kromě uznávané architektky zasedli v porotě i Balasz Bognar, partner renomovaného architektonického studia Kengo Kuma and Associates, automobilový šéfdesignér Jozef Kabaň, architektka Markéta Smrčková, předseda České komory architektů Jan Kasl, designér Martin Wichterle a Ondřej Soška.

Inspirací vítěznému návrhu byla architektům vitalita a její sochání. Fasádu tvoří tabulové spékané sklo, přičemž právě sklo bylo pro architekty jasnou volbou už od začátku. Jeho řemeslné zpracování má totiž na českém území velkou tradici, a jeho využití logicky zapadlo i do tématu světové výstavy Expo, které zní Talent a kreativita pro život.

„Jako společnost se budeme dožívat vyššího věku v plné síle a k posílení vnitřní vitality si potřebujeme uvědomovat i společenské a kulturní hodnoty. Proto je pavilon ze dřeva a skla, řemeslně a výtvarně pojatý, naplněný českým umem a kreativitou,“ popisuje architektka Nikoleta Slováková ze studia Apropos Architects.

Spirálovitý tvar pak má připomínat tu nejideálnější cestu. Díky sklu navíc bude pavilon viditelný a bude zářit. „K tomu pomůže i voda, která je všude kolem, a které jsme chtěli při té vizuální stránce také využít,“ dodává architektka Tereza Šváchová, kterou si studio přizvalo ke spolupráci. A pro ni oslovili i designéry z Lunchmeat studia, kteří se soustředili zase na vnitřní část pavilonu. Za vítězství si tým odnesl půlmilionovou odměnu.

Tři sta tisíc korun připadlo pražskému ateliéru A69 – Architekti, kteří soutěžili s návrhem pavilonu, pro nějž byl inspirací les. Třetí, s odměnou 200 tisíc korun, pak skončilo liberecké studio Mjölk. Jeho členové se nechali inspirovat zahradou. Chtěli Českou republiku představit jako krajinu, opečovávanou zahradu, která působí přívětivě a hravě. A navíc to byla příležitost, jak vybudovat pavilon celý ze dřeva.

Foto Mjölk architekti

Porota udělila i speciální cenu s bonusem sto tisíc, a to studiu Plus One Architects. Jejich pavilon měl tvar houby, mycellium, které funguje dobře jako stavební materiál i jako izolace, a využívá se i v oděvním průmyslu, gastronomii.

Architektonicko-designérská soutěž na návrh i obsah národního pavilonu probíhala od poloviny prosince loňského roku jako transparentní a anonymní jednofázová soutěž. Stalo se tak po více než dvaceti letech, poslední takto otevřená soutěž byla v Česku vypsaná před Expo 2000 v německém Hannoveru.

Kromě českých architektonických studií odevzdali nabídky také uchazeči ze Slovenska, Velké Británie, Německa a Kypru.

V japonské Ósace už se Expo v minulosti konalo, a to v roce 1970. Tehdy přineslo světu třeba bezdrátový telefon nebo running sushi. Dominantou výstaviště bude velký kruh, největší dřevostavba na světě, jemuž je inspirací známý chrám v Kjóto.

Česko by se na výstavě mělo prezentovat nejen tím, co už Japonci znají, tedy českým sklem a vážnou hudbou, ale zejména českými inovacemi, nanotechnologiemi, startupy a talenty z regionů. Rozpočet české účasti počítá zhruba s částkou půl miliardy korun, vláda by měla poskytnout v letech 2023 až 2026 kolem 290 milionů korun. Dalších zhruba 170 až 220 milionů korun bude pocházet ze zdrojů soukromých firem, organizací a institucí.