Zatímco ve světě se nůžky rozevírají, v Česku příjmová nerovnost na pohled příliš neroste. Dole ji drží valorizované důchody a ve statistických datech nejsou většinou zaznamenáni zahraniční agenturní pracovníci ani bohatí expati.
Takzvaný Giniho koeficient ukazuje rozložení bohatství ve společnosti a vychází z výběrového šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v domácnostech – do výsledků se proto nedostávají také lidé bydlící na ubytovnách, v azylových domech a ve vyloučených lokalitách.
„Skutečné nerovnosti jsou tak reálně vyšší a mohou se dále prohlubovat,“ varuje sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research. „V Česku byla dodnes zhruba standardní inflace. Když se díváme na její strukturu, ukazuje se, že oproti průměru Evropské unie u nás výrazně roste cena bydlení a potravin,“ říká Prokop.
Právě za tyto základní potřeby dávají více peněz chudé domácnosti. „Ačkoli tedy příjmové nerovnosti příliš nerostou, výrazně rostou nerovnosti v příjmu nad nějaké existenční minimum, pokud ho počítáme například jako výdaje spodních dvaceti procent na bydlení a potraviny. A obávám se, že roky 2020 až 2022 to ještě prohloubí,“ upozorňuje sociolog.
Zasáhnout by tak podle něj měla vláda, a to daňovou reformou, která pomůže právě chudším. Z té současné totiž nemá spodní kvantil zaměstnanců skoro nic – a ten horní z ní sebral osmatřicet procent.
„Pokud ještě dojde k tomu, že tento výpadek příjmu dorovnáme například zvýšením spodní sazby DPH, pak se obávám, že nás čekají velké problémy,“ dodává Prokop.
Podle dat z ČSÚ byl hrubý roční příjem u nejnižší desetiny obyvatel v roce 2019 přes 104 tisíc korun, u nejvyšší desetiny pak více než 620 tisíc korun. Nejvyšších výdělků dosahují lidé od padesáti do devětapadesáti let a pozadu nezůstávají ani třicetiletí.
Mezi třetinu nejlépe vydělávajících se pak stále častěji dostávají rodiny dvou pracujících manželů, takže i proto trend dobře vydělávajících rodin pomalu prohlubuje propast mezi bohatší a chudší polovinou populace.
A nepomáhají tomu ani nízké sociální výdaje státu. „V rámci Evropské unie jsou podprůměrné. Mnohem více než na dávky v hmotné nouzi jdou peníze na rodičovský příspěvek, kde ale každý dostává stejnou částku, což necílí na redukci chudoby,“ konstatuje Daniel Prokop.
Podle průzkumu STEM/MARK, který si nechala zadat společnost KRUK Česká a Slovenská republika, žije na hranici chudoby čtvrtina obyvatel. Dvě procenta Čechů loni uvedla, že za své příjmy pořídí jen nejlevnější jídlo, ale už ne nejlevnější oblečení. Oproti tomu čtyři procenta populace podle svých prohlášení žije v blahobytu.
Chudší spoluobčané řeší svou situaci nejrůznějšími půjčkami. Z průzkumu vyplývá, že nějaký úvěr nebo půjčku má 39 procent Čechů. Průměrná výše činí zhruba šest set tisíc korun. Nejčastěji se zadlužují lidé mezi 25 a 44 lety, a to hlavně kvůli bydlení.
Následují úvěry na pořízení auta nebo rekonstrukci bytu. Více než čtvrtina domácností přitom nemá žádné úspory a další třetina pak jen do výše tříměsíčního příjmu. Jen tři procenta populace drží úspory vyšší než tříletý příjem.
„Více peněz mají našetřeno lidé vyššího věku, s vyšším vzděláním, a ti, kteří žijí v manželství,“ shrnuje generální ředitelka společnosti Kruk Jaroslava Palendalová.
16. 8. 20213 min
Jana Pšeničková
redaktorka Forbes Česko
Redakci Forbesu posílila v roce 2021, kdy do něj přešla z regionálního zpravodajství Českého rozhlasu. Ráda se potkává s inspirativními a zajímavými lidmi, fascinuje ji kriminalistika a psychologie, obdivuje architekturu a design, miluje rychlá auta a motorky. Mezi její koníčky patří cestování, tanec, běh, plážový volejbal a kavárenský svět.
