Je vždycky osvěžující vidět na Netflixu film, který necílí těmi nejlacinějšími způsoby na teenagery, nepůsobí marketingově „vydotazníkován“, a nevypadá, že se natočil v třítýdenním slotu s třemi dalšími tituly, protože byly zrovna volné ateliéry.

Takovým snímkem je pro tento týden Síla psa z americké Montany počátku 20. století, která se tváří jako western, avšak z jednoduchých žánrových škatulek se vyvléká. Vůbec celkově mate, hrozí a vyvádí z míry, což je vždycky dobrá cesta.

Potkáváme dva bratry, bohaté rančery Phila a George, kteří nemohou být rozdílnější. Phil v podání Benedicta Cumberbatche působí trochu jako had, který se na svoji oběť nejprve upřeně dívá a pak na ni zaútočí. George, ztvárněný Jesse Plemonsem, je naopak králíček.

Není tak vzdělaný jako Phil, který ho naučil, jak se starat o ranč. Phil cítí, že se mu bratr vzdaluje a přestává ho respektovat, což potvrdí Georgeova nečekaná svatba.

K bratrům na ranč se tak nastěhuje Georgeova novomanželka Rose (Kirsten Dunst), jejíž dospívající syn Peter (Kodi Smit-McPhee) studuje ve městě na lékaře. Pro Phila je Rose jen zdatná manipulátorka a zlatokopka, která chce peníze na vysokou pro „slečinku“, jak Phil označuje citlivého Petera.

Tenze se tak začíná stupňovat – jenže vůbec není jasné, kdy, kde a jakým způsobem nakonec vyhřezne. Když už bychom například chtěli držet palce Rose a Georgeovi před hrubiánem Philem, ukáže se, že zamilovaná dvojice novomanželů svého nemytého, avšak výřečného příbuzného potřebuje.

Oba jsou prostě jednodušší, a před hosty třeba nedokážou ani pořádně zapříst konverzaci. Samotný Phil se také ukáže jako mnohovrstevnatější postava s tajemstvím, která až moc často mluví o svém mentorovi. A to ještě ze školy na ranč přijede Peter, který stejně jako Phil vidí věci, které „ostatní nevidí“. A v pokoji pitvá králíčka.

Režisérka Jane Campion, která se se Sílou psa vrátila po dvanáctileté pauze, tak velmi rafinovaně posouvá fokus od jedné nejednoznačné postavy k druhé. Zároveň nerezignuje na jejich vývoj, aby bylo vyústění hlavního konfliktu v něčem nečekané, ale přesto logicky nevyhnutelné.

Novomanželé se nakonec stanou jen figurkami ve hře dvou vzdělaných predátorů v příběhu, kde do sebe nakonec zapadne i úvodní Peterův příslib, že se vždy postará o svoji matku. O Síle psa se nyní velmi intenzivně mluví v souvislosti s Oscary, sošky si může odnést skoro kdokoliv ze zúčastněných.

Mluví se o Campion, Cumberbatchovi, jehož hrůznost neupadá do rutinní karikatury, o Dunst, pro niž je oteklá a opilá Rose nečekaným comebackem, nebo o Smitovi-McPheeovi, jehož Peter je velkým otazníkem celého konstruktu. Pusťte si ho, budete se mít večer o čem bavit.