Členské státy EU by měly zavést horní hranici úrokových sazeb nebo roční procentní sazby nákladů (RPSN) případně celkových nákladů u spotřebitelských úvěrů. Počítá s tím návrh evropské směrnice o spotřebitelských úvěrech. Návrhem se nyní zabývá Senát, projednat ho má na své schůzi, která začne dnes.
Senátní výbor pro záležitosti EU se ke zmíněnému omezení postavil negativně. Senátor a zpravodaj Raduan Nwelati (ODS) řekl ČTK, že negativní postoj ke stropu u spotřebitelských úvěrů zaujala i vláda. Zavedení případného stropu na úroky nebo náklady u spotřebitelského úvěru dosud v EU záviselo na rozhodnutí konkrétního státu.
Návrh uvádí, že členské státy zavedou horní hranice pro jeden nebo více parametrů, a to úrokové sazby, roční procentní sazbu nákladů nebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Senátoři se podle Nwelatiho stejně jako vláda obávají, že se rizikoví zájemci o úvěry přesunou do „šedé zóny“ a budou si půjčovat peníze od lichvářů.
Evropská komise argumentuje, že zavedení stropu ochrání spotřebitele. „V řadě členských států je běžnou praxí stanovení horních hranic pro úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů anebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Toto určení horní hranice se z hlediska spotřebitelů ukázalo jako přínosné,“ stojí v důvodové zprávě.
Podle údajů České národní banky dlužily tuzemské domácnosti na spotřebitelských úvěrech letos v červenci 274 miliard korun a jejich dluhy z úvěrů za bydlení představovaly 1,535 bilionu korun. Celkově dlužily domácnosti bankám 1,977 bilionu korun.
