Společnosti Plzeňský Prazdroj a Microsoft zahájily na šesti českých chmelnicích projekt, který pomůže pěstitelům včas reagovat na výkyvy počasí. Spolu s třiceti experty instalovali na farmách senzory, které budou až do sklizně v září 2022 zaznamenávat stav půdy a mikroklima v okolí rostlin. Poté vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody.
Newyorská firma Agritecture instalovala v těchto dnech na farmách citlivé meteostanice a půdní čidla, budou registrovat důležité údaje o teplotě a vlhkosti půdy až do hloubky 120 centimetrů. Změří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření, a dokonce i vlhkost na povrchu listů rostlin.
„První informace získají farmáři už příští týden a budou je mít v reálném čase během celého vegetačního období. Na jaře je doplní ještě speciální ‚chmelové EKG‘ v podobě dalších senzorů umístěných přímo na rostlinách. Výsledky využijí při sklizni v roce 2023“, uvedl Ivan Tučník, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.
Projekt podle něj v prvním roce přijde na osm milionů korun. Pěstitelé se dozví, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima v okolí. Microsoft k tomu přidá ještě data z planetárního počítače, který obsahuje kvantum informací a satelitních snímků.
„Všechno nahrajeme do mobilní aplikace, která bude umět pomocí umělé inteligence data vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a kde zavlažovat, a to až na úroveň částí chmelnic,“ dodal Tučník s tím, že velká část Žatecka nemá přístup ke zdrojům vody pro zavlažování. Často jsou jediným řešením sběrné nádrže.
Chmelařský institut a Svaz pěstitelů chmele vybraly v první vlně pěstitele, kteří pokryjí nejširší škálu půdních a klimatických podmínek v oblasti. Technologické řešení budou moci používat i další chmelaři. Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která se surovinou potřebnou pro výrobu piva obchoduje, jsou srážky stále více lokální.
Chmelaři přitom dosud mají pouze jeden globální monitoring celé žatecké oblasti. Chmel je podle šéfa družstva Chmelařství Žatec Zdeňka Rosy velmi silně závislý na dostatku vláhy. Pokud jí má dost, dokáže za dva měsíce narůst až do sedmi metrů a úroda je kvalitní, což je případ letošní sklizně, která může překročit hranici 8 tisíc tun suchého chmele, což by bylo nejvíc od roku 1996.
Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který pěstuje na 5 tisících hektarech, přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu.
