skip to main content
Český byznys

Milionový humor. Někdy mě ta tvorba trochu štve, přiznává TMBK

Jeho satirické koláže se staly nedílnou součástí společenského dění. Stačí, aby se v politice či showbyznysu odehrála byť jen trochu kuriózní situace a veřejnost netrpělivě vyčkává, jak na ni umělec s pseudonymem TMBK zareaguje.

Pro Tomáše Břínka přitom tvorba obrazových vtipů už dávno není jen zábavou, ale také zajímavým byznysem. Pokud vás mnohdy nekorektní díla tohoto čtyřicetiletého grafika dosud náhodou míjela, pak je škoda přibližovat je slovy. Ztratila by na vtipnosti, a tak bude lepší nechat je níže mluvit za sebe.

Břínek říká, že humor – podobně jako Sovětský svaz – nemá hranice, čehož se striktně drží i ve své tvorbě. Zejména díky tomu koláže s bíločerveným označením TMBK pravidelně sledují na sociálních sítích statisíce Čechů a pro mnohé z nich se staly synonymem tuzemské politické satiry

Denně jich vytvoří několik. Témata, z nichž si lze dělat srandu, se totiž ve veřejném prostoru vyskytují pořád. Obzvláště když je v centru dění Miloš Zeman, Jiří Ovčáček nebo Andrej Babiš. Právě tenhle politický trojlístek je terčem Břínkova zesměšňování nejčastěji.

„Někdy mě ta tvorba popravdě trochu štve, přesněji je vysilující,“ připouští internetový provokatér, když vzpomíná, jak den co den tráví hodiny sledováním zpravodajství, aby při objevení jakékoli absurdity mohl promptně zareagovat.

„Na druhou stranu ale mám možnost živit se prací, u níž se náramně bavím,“ podotýká vzápětí. A má tím na mysli živit se velmi dobře.

Tomáš Břínek totiž fanouškovský úspěch značky TMBK dokázal vytěžit i podnikatelsky. S pomocí digitální agentury Subscribe, která ho zastupuje, rozjel byznys generující ročně kolem deseti milionů korun.

Popularita mu otevřela dveře nejen k prodeji merchandisingu, ale také třeba ke spolupracím s řadou firem jako Volvo, McDonald’s nebo iStyle. Ty mu za poutavé koláže s jejich zapojením neváhají platit šesticiferné částky.

Finančně zajímavá byla pro Břínka i předloňská velkolepá výstava Českoland. V podzemních prostorách pražského hotelu Pyramida ji tehdy během pár týdnů navštívilo bezmála dvacet tisíc platících návštěvníků. Tady mimo jiné začala Břínkova proměna z ryze internetového vtipálka na veřejně přijímaného tvůrce.

Koncem loňského roku vydal rodák z hlavního města první samostatnou knihu nazvanou TMBOOK. Publikaci shrnující jeho tvorbu v posledních deseti letech a zasazující ji do časového kontextu fanoušci rozebrali hned v předprodeji. Krátce po uvedení na trh tak kniha pokořila hranici bestselleru, kterou je v Česku prodej deseti tisíc kusů.

Reklama

První koláže začal Tomáš Břínek přidávat na sítě přibližně před deseti lety. Nejprve prostřednictvím satirické facebookové stránky humoristického uskupení Stay Zmrd, které spoluzakládal – časem se však se skupinou názorově rozešel a rozhodl se tvorbu zveřejňovat pod vlastní značkou TMBK.

Neměl přitom ambice věnovat se grafice profesionálně. Práce s Photoshopem představovala pro vystudovaného fotografa zejména formu zábavy ve volném čase, zatímco se živil focením, muzikou a příležitostně i pořádáním menších hudebních festivalů.

Zlom nastal, když o jeho díla projevil zájem internetový magazín G.cz. Poprvé byl vedle lajků a pochvalných komentářů za svou schopnost vtipně reagovat na aktuální dění odměňován také finančně.

Mezitím povědomí o TMBK postupně rostlo. „Géčko“ nahradil týdeník Reflex, pro který tvoří exkluzivní obsah dodnes. Přibyly spolupráce s firmami i další podnikatelské aktivity – a tím to pro Břínka nekončí.

Do budoucna by svou tvorbu rád prezentoval ve velkém rovněž v zahraničí. Už nyní na sítích vedle českého profilu provozuje také anglickou verzi TMBK Satire, kde zveřejňuje koláže vycházející z mezinárodního dění. Prozatím se však jedná o nárazovou záležitost, která mu peníze spíše požírá, než že by je generovala.

„Koláže v angličtině obnáší mnohem více práce než ty, které dělám pro české publikum. Je pro ně třeba větší tým lidí, který mi pomůže zajistit vše od výběru správného tématu, vhodných slov, aby to bylo skutečně vtipné, až po účinné zacílení, které zároveň něco stojí,“ tvrdí Břínek.

„Zatím je to investice, v níž ale vidím obrovský potenciál,“ říká Břínek. Kdyby si totiž dokázal vytvořit alespoň zčásti tak silnou pozici jako v Česku, nejen dosah, ale i příjmy by se mu znásobily.

Pokud to pandemická situace dovolí, chtěl by letos uspořádat dvě nové výstavy: menší a větší, která by měla být volným pokračováním úspěšného předloňského Českolandu. K výstavám by rád přidal další aktivity, při nichž dochází k osobní interakci s veřejností.

Jednu takovou si ostatně vyzkoušel v létě roku 2017, kdy v návaznosti na zavedení takzvaných antikonfliktních týmů, dohlížejících na pořádek před bary a restauracemi na Praze 1, vytvořil z recese vlastní antikonfliktní uniformy. V nich posléze s dalšími lidmi vyrazil do ulic metropole, čímž si zejména z řad štamgastů vysloužil pozitivní ohlasy.

Jak sám říká: „Sbírání lajků na internetu je skvělé, ale vidět lidi reálně se smát, tomu se nic nevyrovná.“