skip to main content
Technologie

Návrat lidí na Měsíc nabírá zpoždění. Program Artemis patrně nesplní cílový termín v roce 2024

4 minuty čtení

Že má americký program Artemis v posledních letech nereálně nastavené termíny, bylo tak trochu veřejné tajemství. Plán vrátit člověka na Měsíc do roku 2024 povážlivě skřípal již dříve, nyní se odklad zdá být nevyhnutelným.

Agentura NASA totiž odložila dříve plánované rozhodování, která soukromá firma postaví přistávací modul (tzv. lander), ve kterém měli astronauti na Měsíci přistát. Když tento klíčový prvek nabere zpoždění, odrazí se to logicky i na všech navazujících termínech.

Program Artemis si klade smělý cíl: tentokrát už v rámci návratu na Měsíc nepůjde jen o zapíchnutí vlajky, otisk boty do regolitu a převoz několika stovek kilogramů lunárních hornin na Zemi. Opětovné dobytí Měsíce je důležité kvůli vyzkoušení technologií pro využívání tamních zdrojů – návrat na Měsíc má být udržitelný.

Všechny získané znalosti se pak budou s většími či menšími úpravami hodit, až se lidé vydají k Marsu. Na Měsíci se také lépe naučíme vzdorovat nehostinným podmínkám meziplanetárního prostoru, jak z hlediska techniky, tak lidského zdraví.

Reklama

Návrat na našeho vesmírného souputníka má zajistit nosná raketa Space Launch Systém (zkráceně SLS), která bude vynášet kosmickou loď Orion s posádkou. Servisní moduly lodí Orion dodá Američanům Evropská kosmická agentura.

Orion doletí na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojí buďto přímo s lunárním landerem, nebo zakotví u stanice Gateway, která by se měla začít budovat zkraje roku 2024. Na Gateway bude možné provádět vědecký výzkum, ale poslouží i jako přestupní bod do lunárního modulu, který se od stanice (případně jen od lodě Orion) oddělí a zamíří k povrchu.

Program počítá s přistáním v okolí měsíčního jižního pólu, což bude něco úplně jiného než při programu Apollo, kdy se přistávalo v rovníkové oblasti.

Jižní pól je perspektivní především díky trvale zastíněným kráterům, kam se nedostane sluneční záření a jsou tam zachovalé poměrně slušné zásoby vodního ledu. Astronauti by proto měli vyzkoušet jeho zpracování. Až splní všechny úkoly, nastoupí do landeru, který je dopraví zpět na oběžnou dráhu Měsíce.

Zatímco rakety SLS a lodě Orion jsou již ve výrobě nebo se dokonce testují, největší nejasnosti trvají právě kolem lunárního landeru. NASA vloni vybrala tři projekty od soukromých firem, ze kterých určí vítěze: proti sobě stojí Národní tým tvořený firmami Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper, dále pak Dynetics a SpaceX.

V květnu 2020 dostaly tyto tři organizace deset měsíců na vypracování podrobných návrhů. Národní tým obdržel 5479 milionů dolarů, Dynetics 253 milionů dolarů a SpaceX 135 milionů dolarů.

Reklama
Aktuální vydání magazínu

NASA původně plánovala, že letos v únoru dokončí zhodnocení realizovatelnosti a jednoho kandidáta vyřadí. Nyní se však zdá, že se toto rozhodnutí nestihne a dojde k odkladu.

Nezávisle na tom by ke konci roku mohla proběhnout první testovací mise nazvaná Artemis I. Při ní se loď Orion vydá k Měsíci ještě bez posádky, vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce a po zhruba čtyřech týdnech od startu přistane na Zemi. Hardware pro tuto misi je již kompletní a téměř všechny díly čekají na floridském kosmodromu.

Chybí pouze největší část rakety SLS – její centrální stupeň, který bezpečně poznáte podle typicky oranžové barvy. Válcová konstrukce vysoká 65 metrů o průměru 8,5 metru je už rok usazena ve Stennisově středisku v Mississippi, kde prochází zevrubnými zkouškami.

16. ledna přišel historicky první statický zážeh, který však kvůli příliš striktním limitům skončil předčasně a bude se muset koncem února opakovat. To do poměrně napjatého harmonogramu přináší další nepříjemná zdržení. A reálně hrozí, že premiéra rakety SLS sklouzne do roku 2022.

Po nepilotované misi Artemis I by měla přijít pilotovaná Artemis II. Také její hardware je už ve výrobě – loď Orion se chystá na Floridě a při misi, která má odstartovat zhruba v polovině roku 2023, poletí v Orionu poprvé lidé.

V rámci této mise loď kolem Měsíce pouze proletí, nicméně pro potřeby zkoušek to bude stačit. Největší otazníky jsou kolem mise Artemis III, zahrnující přistání na Měsíci. Tento cíl byl původně plánován na rok 2028, kdy už měla být z velké většiny dokončena stavba stanice Gateway.

Spíše než o odkladu bychom měli hovořit o zreálnění termínů

Americký prezident Donald Trump však vyhlásil urychlení návratu na Měsíc v roce 2024. Tento šibeniční termín se prakticky nedá stihnout a lze tedy očekávat, že vláda prezidenta Joea Bidena plány upraví. Spíše než o odkladu bychom však měli hovořit o zreálnění termínů.

Ať už se lidé na Měsíc vrátí při misi Artemis III nebo nějaké příští, téměř jistě to nebude v roce 2024. Mnohem nadějněji vypadá rok 2026 – nejen z finančního hlediska, ale i z pohledu bezpečnosti.

Důsledky toho, kam vede u pilotovaných misí spěch, si připomínáme každoročně na přelomu ledna a února při výročích ztrát mise Apollo 1 i raketoplánů Challenger a Columbia.

Reklama
Reklama