skip to main content
Byznys

Návrat do normálu. Nezaměstnanost klesá a firmám chybí uchazeči o práci

Ekonomika oživuje, přibývá pracovních míst a alespoň na trhu práce je cítit ústup pandemie. Podle posledních dat Českého statistického úřadu podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. S nízkou nezaměstnaností jde však ruku v ruce ještě jeden trend a tím je velký převis nabídky práce nad poptávkou ze strany uchazečů.

„I nadále panuje výrazný převis volných pracovních míst, kterých je aktuálně více než 355 tisíc. Jenom během června jich přibylo devět tisíc. Oproti loňskému červnu je volných míst více o téměř jedenadvacet tisíc,“ shrnuje poslední data hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Firmy jsou tak opět v situaci, jaká panovala před covidem. Na velké množství pozic nemohou sehnat vhodné uchazeče.

„V průmyslu, ve stavebnictví, ale třeba i v gastru chybějí dohromady až statisíce pracovníků. Situaci oproti stavu před pandemií komplikuje to, že způsobila odliv zahraničních pracovníků, který zatím zůstává nekompenzován,“ doplňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Nezaměstnanost podle něj klesá opět k extrémním minimům především proto, že vláda svými kroky, které umožnily zaměstnavatelům udržet si i ty pracovníky, pro něž zrovna neměli práci, růst nezaměstnanosti během pandemie zabrzdila. Trh práce se proto neočistil tak, jak je to v krizových letech běžné. „Lidé prostě nejsou. A růst popularity předčasných důchodů, který pandemie umocnila, celou situaci pochopitelně dále zhoršuje,“ dodává Kovanda.

Nedostatek uchazečů hlásí i velké české firmy. „Největší potřebu máme při obsazovaní základních pozic v logistických centrech jako skladník, řidič manipulační techniky a řidič skupiny C,“ vyjmenovává za logistickou divizi firmy Hopi Holding Jan Škoda. Zájem o práci například ve skladu je podle něj stále velmi malý, a tak firma hledá pracovní síly i mimo český pracovní trh.

V průmyslu, ve stavebnictví, ale třeba i v gastru chybějí dohromady až statisíce pracovníků.

Navíc podle Škody vlivem pandemie poklesla chuť lidí měnit zaměstnání. „Stále přebývá obava a možná i strach, jak se bude celá situace ohledně covidu a jeho dopadu na ekonomiku vyvíjet. Lidé preferují setrvat na svém místě, i když nejsou úplně spokojení,“ říká Škoda.

To potvrzuje také Michal Novák z profesního portálu Profesia.cz. „Trh práce se v určitých aspektech vrací do předcovidové situace a firmy mají problém najít kvalifikované a kvalitní pracovníky. Klesla ale ochota měnit místo, a tak lidé, kteří mají dobré zaměstnání, nejsou nakloněni experimentům,“ říká Novák s tím, že je pro firmy nyní obtížnější „přetáhnout“ lidi odjinud.

To se ale může změnit. „V době pandemie se zaměstnanci změně zaměstnání vyhýbali, a tak je možné, že kumulovaná fluktuace zvýší celkovou dynamiku na trhu práce. Tento trend vidíme například v Maďarsku,“ předpovídá personální ředitel skupiny Mattoni 1873 Jan Medek.

Podle údajů portálu Profesia.cz je nyní velký zájem především o lidi v IT oblasti – od programátorů přes datové analytiky až po správce systémů a systémové integrátory. To souvisí zejména s tím, jak covid urychlil digitalizaci v mnoha oborech, a IT odborníci jsou nyní potřeba v organizacích napříč všemi obory. „Firmy také hledají zaměstnance do výroby, logistiky a skladů, lidé chybějí i ve zdravotnictví a v sociálních službách,“ doplňuje Novák.

Reklama

To koresponduje se zkušenostmi firem, které Forbes oslovil. „Asi nejvíce cítíme nedostatek na technických pozicích mechatronik, elektronik a také na pozicích operátorů linek. U obchodně administrativních pozic hledáme zaměstnance, kteří se na naše podnikání umějí dívat i v širším pohledu a zajímá je udržitelnost, technologické trendy a digitalizace. Takových lidí je na trhu také velký nedostatek,“ shrnuje Daniel Hojník, HR manažer Kofoly.

Lidé z IT chybějí také společnosti HP Tronic, pod kterou spadá například Datart, ETA, Euronics, Proton nebo Kasa.cz. „Potýkáme se s nízkým počtem uchazečů i pro zákaznická centra nebo oddělení reklamací, a to i ve velkých regionech, jako jsou Praha a Brno. Čelíme jak nízkému počtu zájemců o práci, tak i nedostatečné odbornosti uchazečů,“ uvádí generální ředitel firmy Daniel Večeřa.

Největší zemětřesení přinesl covid pro gastro a ubytovací služby. Restaurace a hotely se v době nejtvrdších lockdownů snažily své lidi udržet, často to ale jinak než s propouštěním nešlo. Podle odborníků se už situace v těchto oborech stabilizovala, i když podniky primárně zaměřené na cestovní ruch zatím fungují v utlumeném režimu.

O úplném návratu ke starým kolejím se v těchto oborech zatím mluvit nedá. Lidé se totiž stále zdráhají nechávat se v sektoru služeb, v gastru nebo hotelnictví zaměstnat, protože se obávají, že na podzim přijdou opět uzávěry ekonomiky. „Obecně lze říci, že jak gastronomické provozy, tak ubytovací služby se snažily udržet kmenové zaměstnance a nyní opět navyšují množství personálu, i když jde spíše o sezonní práce na dohodu,“ doplňuje k situaci na trhu práce Novák.

Předplatné Forbesu
A CO?
Forbes 11/2021

Lidé z gastronomie a cestovního ruchu přitom i z důvodu výše zmiňované obavy nejčastěji hledají uplatnění na jiných pozicích. Například Staropramen zaznamenal zvýšený zájem o pozice obchodních zástupců, na které se hlásí lidé právě z gastra a cestovního ruchu. „Tito kandidáti nicméně často nemají zkušenosti potřebné pro pozice v obchodním oddělení,“ dodává personální ředitelka společnosti Pivovary Staropramen Lucie Benešová.

Lidé z oborů, které jsou ještě v útlumu, se přes léto také zaměřili na hledání brigád a prací na dohodu. „Jejich nabídka byla letos podstatně menší a část míst tradičním brigádníkům, jako jsou studenti nebo v posledních letech i lidé v důchodovém věku, zabrali kvalifikovaní pracovníci z gastronomie a cestovního ruchu,“ dodává za Profesia.cz Novák.

Míra nezaměstnanosti bude dále trendově mírně klesat.

Podle něj se dá očekávat, že se nezaměstnanost udrží na nízkých hodnotách i v dalších měsících, pokud tedy nepřijde další lockdown. Ten by mohl mít výrazně negativní dopad, protože řada firem již spotřebovala rezervy a další přerušení činnosti by nemusely zvládnout.

Podobný odhad zmiňuje i ekonom Kovanda. „Míra nezaměstnanosti bude dále trendově mírně klesat. Zhatit tento vývoj může nástup další fáze pandemie, přičemž silnou podzimní vlnu nelze zcela vyloučit. Uzavírky, které by přinesla, by opět ochromily část trhu práce, zejména opět sektor služeb, ubytování či gastra,“ konstatuje.    

Reklama
Reklama