skip to main content
Ekologie

O konci uhlí by měly rozhodnout důkladné analýzy, ne politici, soudí miliardář Paukner z Carbounion

1. únor byl dnem, kdy mělo padnout rozhodnutí o konci uhlí v Česku. Uhelná komise doporučila rok 2038 a čekalo se, že její rozhodnutí posvětí vláda. Ta to ale zatím neudělala a vrátila návrh k meziresortním připomínkám.

Ve hře byly od začátku tři termíny: 2033, 2038 a 2043. Proti doporučenému hlasovali ekologové Jan Rovenský a Jiří Koželuh, prosazující pro ně kompromisní termín 2033. Ideální by podle jejich slov byl už rok 2030.

Ekologové argumentují postupující změnou klimatu a upozorňují, že nic nestojí v cestě tomu, skončit s uhlím dřív. Pro českou energetiku a uhelné regiony je to podle nich navíc bezpečnější a jistější.

Reklama

„Je nabíledni, že cena povolenky bude v roce 2030 kolem 80 eur, což bude pro evropskou uhelnou energetiku znamenat ekonomickou smrt,“ míní Rovenský a domnívá se, že Ministerstvo průmyslu a obchodu strká hlavu do písku. „Jejich analýzy počítají s cenou povolenky 30 eur, tedy míň, než kolik stojí v současnosti,“ upozorňuje ekolog.

O prospěšnosti bližšího termínu vypovídají také výsledky analýzy společnosti ČEPS, zpracované pro uhelnou komisi. Z analýzy vyplývá, že náhradě uhlí nízkoemisními zdroji do roku 2033 skutečně nic nebrání. „Ke stejnému závěru dospěly i studie agentur Bloomberg, Ember či Energynautics,“ doplňuje Rovenský.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR naopak vyzývá vládu, aby původní termín 2038, který doporučila uhelná komise, zachovala. Dřívější termín považuje za neproveditelný a extrémně drahý.

Podle miliardáře a 59. nejbohatšího Čecha podle žebříčku Forbesu Petra Pauknera byl doporučený termín hlavně politickou proklamací.

Není známa přesná strategie českého teplárenství.
Reklama

„Pokud je mi známo, neuskutečnily se žádné detailní propočty spotřeby uhlí pro elektrárny a teplárny. Navíc, a to nemůže nikdo v České republice ovlivnit, je takřka nemožné odhadnout, jak se bude vyvíjet cena CO2 povolenek, stejně jako politika obchodování s nimi,“ konstatuje Paukner.

Předplatné Forbesu

Politickým aktem podle něj bylo i zkrácení lhůty na rok 2033. Miliardář upozorňuje, že neznáme přesný termín dokončení nového bloku v Dukovanech – a není známa ani přesná strategie českého teplárenství.

„Přejít na ruský plyn, neboť jiný k dispozici nemáme, by bylo jak z politicky-strategického, tak ekonomického hlediska nesprávné,“ říká a varuje, že bychom si vytvořili strategicky větší závislost na Rusku než při výstavbě nového jaderného bloku od ruských dodavatelů.

„Chybí také stanovení výše budoucího rezervního výkonu u konkrétních elektráren spalujících uhlí. Pro regulaci přenosové soustavy a také pro případ nulového slunečního svitu a bezvětří je nutné mít k dispozici krátkodobou rezervu, již jde relativně rychle použít,“ vysvětluje. Právě takovou rezervu si vytváří například Německo.

Petr Paukner

  • Majetek v hodnotě 4,0 mld. Kč
  • 59. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Varianta nahradit uhlí všude plynem by podle Pauknera možná vyhovovala některým skupinám podnikatelů, ale určitě by narážela na ekonomické a technické problémy – a samozřejmě s tím spojenou cenovou nepředvídatelnost.

„Mám za to, že by se v této záležitosti mělo postupovat rozvážně a profesionálně, a ne pod vlivem hnutí mysli některých politiků, kterým se může hodit jakékoli zkrácení lhůty pro útlum těžby uhlí v předvolebním boji,“ uzavírá muž, podle něhož bychom měli v uhelné problematice „třikrát měřit a jednou řezat“.

Reklama
Reklama