Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Neteče.
A nepoteče?
Od začátku týdne neteče do Německa plyn z Ruska plynovodem Nord Stream 1. Začala totiž jeho desetidenní odstávka kvůli údržbě. Otázka ale je, jestli se po téhle době skutečně dodávky, které byly v posledních týdnech podstatně nižší, než je běžné, opět obnoví.
Obavy, že k tomu jen tak nedojde, jsou velké a spolková vláda už vážně počítá i s nejtemnějším scénářem. Vyzvala proto už jak jednotlivce, tak i představitele měst a další odběratele plynu, aby výrazně šetřili. Leckde tak teče teplá voda jen v určitou dobu, jinde omezila města pouliční osvětlení nebo teplotu v bazénech.
Podle ministra hospodářství Roberta Habecka je potřeba počítat se všemi možnostmi. „Doufáme v to nejlepší a připravujeme se na to nejhorší,“ řekl po setkání se svým českým protějškem Jozefem Síkelou zkraje týdne. Společně jednali o tom, jak by si mohly obě země v nouzi pomoci, a podepsali dohodu o energetické bezpečnosti.
Z Prahy pokračoval Habeck na podobné jednání i do Vídně, kde dojednal využití tamních zásobníků plynu pro Německo. A Rakušany, tradičně ostře postavené proti jaderné energetice, ujistil, že se Berlín k jádru nevrátí.
Gigafactory na německý způsob
Volkswagen začal stavět svou budoucnost. Jmenuje se Salzgiga (podle města Salzgitter, kde bude stát) a jde o první vlastní továrnu společnosti na výrobu baterií pro elektroauta.
„Salzgiga se stane bateriovým centrem pro celou skupinu,“ komentoval plány koncernu při pokládání základního kamene technologický ředitel VW Thomas Schmall. Investice do výstavby modelové továrny má dosáhnout částky dvou miliard eur.
Volkswagen chce projektem Salzgiga dokázat, že to s elektromobilitou myslí jednak vážně, a také to, že v tomhle směru bude samostatný a ve výsledku si tak snížit náklady. „Dnešek je dobrým dnem pro automobilový průmysl v Německu a Evropě,“ řekl při zahájení stavby německý kancléř Olaf Scholz.
Volkswagen tento měsíc založil i novou společnost VW PowerCo, která má řídit obchod s bateriemi po celém světě. Do konce tohoto desetiletí chce investovat s dalšími partnery přes dvacet miliard eur do rozvoje oboru a postavit v Evropě celkem šest takových továren, ve kterých má zaměstnat na dvacet tisíc lidí. Zároveň s tím má postupně klesat výroba klasických spalovacích motorů.
Sbohem!
Němci si nejspíš trochu oddychnou. Ukrajinský prezident totiž odvolal z postu velvyslance v Berlíně Andreje Melnyka. Muže, který od začátku války ve své vlasti nastavoval Němcům nepříjemné zrcadlo a byl často kritizován za to, že na diplomata není dostatečně diplomatický.
Ve svých mediálních výstupech byl na zvyklosti u našich západních sousedů nezvykle přímý, a co rozhovor, který poskytl, to rozruch v nejvyšších patrech politiky. Německému kancléři například vytýkal, že je příliš zdrženlivý v dodávkách zbraní pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident ovšem oznámil, že Melnykovo odvolání je běžnou procedurou, stejně jako tomu bylo například u odvolání velvyslanců v Česku, Norsku a dalších zemích.
Chybí řidiči
Šoféři nákladních aut v Německu stárnou a mladí nepřicházejí. Už nyní tak na tamním trhu práce chybí 80 až 100 tisíc profesionálních řidičů a přepravní společnosti musí odmítat zakázky nebo se neúčastní výběrových řízení, protože jednoduše nemají lidi, kteří by pak další práci mohli obstarat.
V tomto případě na to nemá příliš velký vliv válka na Ukrajině, protože ukrajinských řidičů je v Německu velmi málo. Důvod pro tak velkou propast mezi poptávkou a nabídkou je daný hlavně demografií. Každý rok odchází do penze až 35 tisíc řidičů, ale nových průkazů pro nákladní auta je v Německu ročně vydáváno nejvýš dvacet tisíc.
Pokud se bude situace vyvíjet jako dosud, do deseti let bude chybět už 230 tisíc šoférů. Hledat je chtějí Němci hlavně v zahraničí.
13. 7. 20224 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
