skip to main content

Jak se dostanete nejdál? Žebříček nejmocnějších pasů světa vás překvapí

Většina zemí EU se opět uzavřela do celonárodního lockdownu. Letiště, vlaková nádraží i autobusové terminály zejí takřka prázdnotou a vidina rušení přísných protikoronavirových opatření je i přes existenci vakcíny prozatím v nedohlednu.

Psát o tom, do kolika desítek zemí se s tím a tím pasem bez problémů dostanete, je nyní možná trochu nemístné a troufalé, měli bychom však myslet pozitivně a mít na paměti, že každá krize musí jednou skončit – a že až skončí, není na škodu jeden takový pas vlastnit.

Sestavováním žebříčku ‚nejmocnějších‘ pasů světa se pravidelně zabývá server Henley Passport Index, vycházející z dat poskytnutých Mezinárodním sdružením pro leteckou dopravu (IATA). V rámci výzkumu mezi sebou poměřuje cestovní dokumenty 199 zemí a zkoumá možnosti, jak snadno, či naopak stěží se s nimi jejich majitel může dostat do 227 destinací po celém světě.

Index je běžně aktualizován v reálném čase, co však nezohledňuje, jsou právě probíhající pandemické restrikce zavedené v jednotlivých zemích.

Co ze žebříčku vyplývá? Pro Čechy vlastně celkem pozitivní zjištění: náš pas je společně s cestovními doklady Řeků, Malťanů a Australanů osmý nejmocnější a umožňuje nám dostat se bez víza (respektive nechat si vízum vyřídit až po příjezdu do dané lokality) hned do 184 destinací.

Reklama

Jak vypadá kompletní první desítka?

  • 1. Japonsko (191 destinací)
  • 2. Singapur (190)
  • 3. Jižní Korea, Německo (189)
  • 4. Itálie, Finsko, Španělsko, Lucembursko (188)
  • 5. Dánsko, Rakousko (187)
  • 6. Švédsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko (186)
  • 7. Švýcarsko, USA, Velká Británie, Norsko, Belgie, Nový Zéland (185)
  • 8. Řecko, Malta, Česká republika, Austrálie (184)
  • 9. Kanada (183)
  • 10. Maďarsko (181)

Získat občanství jiného státu je v zásadě komplikovaná záležitost, nikoliv však nemožná. A proto pohráváte-li si s myšlenkou, že by se vám japonský, singapurský či jihokorejský pas pro vaše zahraniční cesty přece jen hodily, máme pro vás několik tipů.

Jižní Korea

Cesta vedoucí k získání jihokorejského pasu má několik úrovní. Na samém počátku je potřeba získat pracovní vízum, přičemž aby vám mohlo být uděleno, je nutné se kvalifikovat pro takzvanou obecnou naturalizaci, tedy žít v zemi alespoň pět let v kuse.

„Musíte mít zaregistrovanou korejskou adresu, registrační kartu a být schopni v Jižní Koreji pracovat,“ objasňuje ředitel poradenské společnosti Zenron Consulting David Malcovský.

Samozřejmostí je čistý trestní rejstřík, věk alespoň 20 let, schopnost uživit sám sebe a disponovat stejnými základními znalostmi jako kterýkoliv jiný jihokorejský státní příslušník.

„To zahrnuje pochopení korejského jazyka, zvyků a kultury, přičemž chce-li uchazeč touto částí projít, musí se pohybovat zhruba na čtvrté úrovni korejské zkoušky odborné způsobilosti TOPIK,“ doplňuje Malcovský.

Předplatné Forbesu

Také samotná žádost o přidělení občanství má několik dílčích fází. Zdejším úřadům budete muset doložit mimo jiné svoji finanční stabilitu či dva doporučující dopisy od osoby s profesionálním titulem.

„Z dvaceti tisíc lidí, kteří každoročně žádají o jihokorejské občanství, prochází asi 60 procent. Hledáte-li však jihokorejské občanství z obchodních důvodů, můžete požádat o investiční vízum D-8,“ konstatuje Malcovský.

„Nárok získáte, pokud do svého podniku v Jižní Koreji nainvestujete 300 milionů wonů (5,9 milionu korun). Když budete chtít vízum obnovit, bude po vás vláda vyžadovat důkaz, že je firma životaschopná,“ říká Malcovský.

Reklama

Singapur

Rovněž v případě Singapuru je proces přidělení občanství záležitostí, jejíž doba se počítá v letech. Základní podmínkou je totiž alespoň dvouroční trvalý pobyt.

Povolení k němu může jedinec získat například tak, že vstoupí do Programu globálních investorů. Ten od jednotlivých účastníků mimo jiné vyžaduje, aby v zemi zainvestovali minimálně 2,5 milionu dolarů na založení nového obchodního subjektu, nebo je vložili do nějakého již existujícího investičního fondu.

„Po dvou letech trvalého pobytu získá člověk nárok na přidělení občanství. Aby mohla být žádost schválena, je potřeba prokázat výjimečné ekonomické zásluhy, nebo mít rodinné vazby s občanem zdejšího původu,“ pokračuje David Malcovský.

Singapur dvojí občanství neuznává.

Ony zásluhy pak zahrnují minimálně tři roky podnikatelské a obchodní zkušenosti s tím, že obrat žadatelovy společnosti musí dosáhnout alespoň 50 milionů dolarů, pokud jde o rok předcházející podání žádosti, a alespoň 50 milionů dolarů v průměru, pokud jde o tři roky předcházející podání žádosti.

Tou nejzáludnější věcí na celém procesu je však podle Malcovského něco zcela jiného: „Je důležité si uvědomit, že Singapur dvojí občanství neuznává. Abyste se stali singapurským občanem, musíte se vzdát své předchozí národnosti.“

Japonsko

Snad nejzdlouhavější proces získání tamního cestovního pasu má ze všech tří výše uvedených států Japonsko. V případě byznysové motivace k němu vede cesta skrze status obchodního manažera, který se hodí všem těm, kdo si v zemi vycházejícího slunce chtějí založit vlastní firmu.

„Jakmile je společnost zapsána do obchodního rejstříku, mohou se sponzorovat jako vedoucí podniku a získat vízum obchodního manažera. Podnik ale musí splnit určité požadavky, jako je povinnost disponovat kancelářskými prostory v Japonsku nebo splatit kapitál společnosti ve výši alespoň pěti milionů jenů (přes milion korun),“ shrnuje Malcovský.

Úřady při schvalování žádosti, udělované obvykle na jeden rok, zohledňují důvěryhodnost a finanční stabilitu podniku nebo také počet zaměstnanců. Zůstane-li držitel víza v zemi legálně déle než deset let, získá tím nárok na trvalý pobyt. Svoji žádost nicméně musí dobře zdůvodnit a prokázat, že má k Japonsku silné vazby a nachází se v dobré finanční situaci.

„Držitel víza obchodního manažera může požádat o preferenční přistěhovalecké zacházení, když změní svůj pobytový status na vysoce kvalifikovaného zahraničního profesionála. Tento status pobytu se přiznává imigrantům, kteří ve svém imigračním skóre získali alespoň 70 bodů,“ objasňuje David Malcovský.

Samotné skóre je založeno především na odborné kvalifikaci, úrovni vzdělání a ročním platu. Tím nejdůležitějším faktem nicméně zůstává skutečnost, že daný status má platnost pěti let a opravňuje jeho držitele k podání žádosti o trvalý pobyt už po 36 měsících.

Získá-li uchazeč o deset bodů více, může se přihlásit dokonce již po pouhém roce, přičemž pokud zde vydrží coby rezident dalších pět, naučí se plynně japonsky a dokonale se zaintegruje do místní komunity, vzniká mu konečně nárok na kýžené občanství.

Tedy za předpokladu, že se vzdá svého původního – Japonci stejně jako Singapurci institut dvojí národnosti neuznávají.

Reklama
Reklama