Zatímco Česko ve středu oslavovalo svátek svobody, na energetických burzách došlo opět k menší bouři, která vyhnala ceny energií zase zpět k rekordním hodnotám.
To platí v případě cen elektřiny a plynu. U emisních povolenek, které se také propisují do konečných cen energií, došlo dokonce k prolomení historického maxima.
Cena emisní povolenky se ve středu dostala na nový rekord 67,55 eura za jednu tunu vypuštěného CO2. Překonala tak maxima z počátku října, jen od počátku listopadu povolenky podražily o více než 17 procent.
„Vývoj cen emisních povolenek je odrazem klimatické politiky Evropské unie. Zvyšující se důvěra ve skutečné naplňování environmentálních cílů výrazně podněcuje poptávku po povolenkách a vytváří tlak na růst jejich cen,“ vysvětluje pro Forbes analytik Fio Banky Jan Raška.
Analytici a odborníci na energetický trh se shodují, že ceny emisních povolenek i do budoucna porostou. A to vlivem evropské Zelené dohody (Green Deal), v rámci níž se povolenky staly nástrojem, jak znevýhodnit znečišťovatele ovzduší a dotlačit je k transformaci svého byznysu z fosilních paliv na zelené energetické zdroje, jako je plyn nebo obnovitelné zdroje (OZE).
„Vlivem úbytku jaderných a uhelných elektráren lze podobnou situaci čekat pokaždé, když bude v chladnější polovině roku poptávka po energii vyžadovat zapojení dražších plynových elektráren. Energie z obnovitelných zdrojů se totiž v tomto období nevyrobí tolik,“ předesílá analytik Sev.en Energy Pavel Farkač.
Cena povolenek je ovšem jeden z cenotvorných faktorů při výrobě elektřiny a její růst tak tlačí na růst koncových cen energií.
Do toho se ve středu ovšem na energetických burzách odrazil efekt úterního odložení certifikace plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Evropské unie. Plynovod je už fyzicky připravený ke svému spuštění, do Evropy by měl ročně přivádět 55 miliard kubíků zemního plynu a Evropa na jeho spuštění čeká jako na smilování.
Zásobníky v Evropské unii jsou totiž z jedné čtvrtiny prázdné a tempo jejich naplňování není nijak závratné. Obzvláště, když se Gazprom v minulých týdnech rozhodl, že tok plynu dočasně přesměruje ze západu na východ, aby Čína mohla doplnit své zásobníky.
Cena zemního plynu s dodávkami pro příští rok tak na energetické burze v Lipsku stoupla mezi pondělím a středou o více než desetinu nad 57 eur za megawatthodinu a od maxim z počátku října ji tak dělí „jen“ sedm eur.
Markantnější vývoj byl na burze v Amsterdamu, kdy od začátku týdne stoupla cena plynu s prosincovými kontrakty téměř o pětinu na 95 eur za megawatthodinu.
„Spuštění plynovodu trvá déle, než jsme původně očekávali,“ citovala agentura Reuters analytiky ze společnosti Goldman Sachs. Podle nich ke zprovoznění dojde nejdříve v únoru, což bude držet cenu plynu v Evropě přes zimu vysoko.
Vývoj cen plynu se v podstatě okamžitě propisuje do cen elektřiny, které při kontraktech pro rok 2022 ve středu vystoupaly až ke 139 eurům za megawatthodinu, tedy zhruba o třetinu výše než na začátku listopadu.
Ceny energií tak i nadále zůstávají vysoké, což není dobrá zpráva pro firmy a domácnosti, zejména pak pro ty, kteří po konci alternativních dodavatelů, jako jsou Bohemia Energy, Kolibřík Energie nebo nově Ray Energy, zůstali v sítích dodavatelů poslední instance. Těm se totiž měsíční zálohy vypočítávají podle aktuální spotové ceny energií.
A vzhledem k přetrvávajícím vysokým cenám na spotovém trhu je možné, že brzy přijdou krachy dalších alternativních dodavatelů, kteří se loni dopředu dostatečně nenakoupili energie a nyní každým dnem sčítají ztráty.
Rostou i ceny uhlí, které se podívaly zpět nad 110 dolarů za tunu. A podle majitele energetické skupiny Sev.en Energy a osmého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače se budou držet vysoko i v budoucnu.
„Příštích několik let bude ve znamení vysokých cen uhlí. Stojí za tím pokles investovaných peněz nebo pokles ochoty regulátorů povolovat nové doly,“ uvedl Tykač na úterní konferenci Forbes Lepší Česko, kde byl hostem jednoho z panelů.
Malou útěchou tak může být, že dochází k poklesu cen alespoň na trhu s ropou. Barel evropské ropy Brent s dodávkou pro příští rok spadl poprvé pod úroveň 80 dolarů, kde se pohyboval naposledy na začátku října. Se zpožděním by tak mohlo dojít ke snížení cen na digitálních tabulích čerpacích stanic.
Ani pohonné hmoty totiž letos na podzim nezůstaly stranou zdražování. Dle dat společnosti CCS se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,18 koruny, před týdnem byl o pět haléřů levnější. Průměrná cena nafty zůstala na 36,05 koruny za litr.
„Možnosti dalšího růstu cen pohonných hmot jsou nyní již prakticky vyčerpané,“ říká k tomu ekonom Lukáš Kovanda.
„Pokud nyní budou čerpací stanice zdražovat, spíše využívají všudypřítomných mediálních zpráv o inflaci a navyšují si své marže. Ke zdražování nemají žádný pádný důvod,“ dodává.
