Evropští prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie se na na mimořádném zasedání Evropské rady ve čtvrtek večer shodli na dosud nejpřísnější sankcích vůči Rusku v historii Evropské unie. Mají prý za cíl poškodit ruskou ekonomiku v samotných základech.
„Rusko nese plnou odpovědnost za tento akt agrese a za všechno ničení a ztráty životů, které způsobí… Evropská rada je pevně přesvědčena, že použití síly a nátlaku s cílem změnit hranice nepatří do 21. století,” shodli se vůdci všech sedmadvaceti unijních států krátce po začátku jednání. Sankce budou podle nich mít pro Rusko „masivní a tvrdé“ následky.
Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell přijaté usnesení popsal jako „nejtvrdší balíček sankcí, jaký jsme kdy zavedli“. Tahle silná slova však zatím nikdo nepodložil konkrétními čísly, údaji ani jmény.
Detailní podobu sankcí totiž zatím rada nezveřejnila, z dostupných informací jen obecně vyplývá, že budou mířit na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. O konkrétní podobě sankcí nicméně lídři evropských zemí stále jednají.
Server Politico očekává, že právně závazné texty pro druhý balíček sankcí přijdou až pozdě v noci, aby je mohli unijní právníci do rána prozkoumat, než se odpoledne sejdou ministři zahraničních věcí členských zemí a udělí jim konečné požehnání.
Evropská komise také plánuje zmrazit ruská aktiva v Evropské unii a zamezit ruským bankám v přístupu k evropským finančním trhům. „Sankce mají za cíl omezit schopnost Kremlu financovat válku,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
„Naše sankce poškodí ruskou ekonomiku v jejím srdci,“ dodal belgický premiér Alexander De Croo. Postihy mají spočívat také v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Lídři se naproti tomu zatím neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovaly některé země.
Podle informací Deníku N se lídři nedohodli ani k připsání ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova na sankční seznam.
Vše jsou ale zatím do značné míry spekulace. Jak přesně a v jakém rozsahu chce Evropa ztrestat Ruskou ekonomiku za nevyprovokovaný útok na Ukrajinu, snad bude jasnější během pátečního dne.
Členové rady současně vyzvali k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat kromě Ruska také Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. „Doufáme, že zítra uděláme velký pokrok v tom, jak budou tyto sankce konkrétně vypadat,“ řekl nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra. „Pro Nizozemsko je součástí diskuse i SWIFT,“ dodal.
Podle všeho se zdá, že státy, které se nacházejí geograficky blíže Rusku, požadují v této otázce co nejtvrdší postup a chtěli Rusko z platebního systému odstřihnout okamžitě, zatím některé další státy, jako Německo nebo Kypr, preferovaly postupné zvyšování tlaku na Rusko.
Německý kancléř Olaf Scholz na otázku ohledně SWIFT odpověděl: „Je důležité, abychom si zachovali něco dalšího pro situaci, kdy bude nutné přijmout další kroky,“ řekl. Jak by taková situace podle něj měla vypadat, neupřesnil.
Těsně před summitem pak vydali vedoucí představitelé Evropské unie společné prohlášení, v němž co nejdůrazněji odsuzují bezprecedentní vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině.
„Svými nezákonnými vojenskými akcemi Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo a principy Charty OSN a podkopává evropskou a globální bezpečnost a stabilitu. Rusko nese za tento akt agrese plnou odpovědnost, stejně jako za veškeré ztráty na životech, které tímto způsobí,“ zní v prohlášení.
Za Českou republiku se summitu, který dnes urgentně svolal předseda Evropské rady Charles Michel, účastnil premiér Petr Fiala. „Budu dnes při jednání zastávat pozice, aby byl jednoznačně odsouzen krok Ruska, ale také aby státy Evropské unie přijaly co nejtvrdší sankce, které ruský režim opravdu pocítí,“ řekl Fiala před svým odletem do Bruselu.
