skip to main content
Koronavirus

Virus „Made in England“ se šíří snadněji a rychleji. A to může být katastrofa, říká český imunolog

2 minuty čtení

O nové mutaci koronaviru, který se před pár dny objevil v Anglii, se toho zatím mnoho neví. Avšak i to, co je o něm dosud známo, budí oprávněně obavy.

Důvod je zjevný: vir „Made in England“ se podle všeho snadněji a rychleji šíří. Kdybychom mu pro lepší pochopení přisoudili lidskou inteligenci, pak má tato varianta viru výjimečnou schopnost být ve správný čas na správném místě.

„Nová mutace se s největší pravděpodobností šíří až o 70 procent rychleji než standardní koronavir,“ říká přední český imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Reklama

„Reprodukční číslo R by v důsledku toho mohlo stoupnout o 0,4 až 0,7 bodu, takže by mohlo vyšplhat až na kritických 1,9. To už by byl z epidemiologického hlediska opravdu velký průšvih,“ varuje.

Imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR

V takovém případě by hrozilo zahlcení zdravotnického systému – nemocniční péči by zkrátka potřeboval mnohem větší počet nakažených. Nová mutace naštěstí zřejmě není víc smrtící než předchozí varianty, ale právě v její razantně vyšší přenosnosti spočívá velmi vážné nebezpečí.

„Existuje jistá šance, že díky rychlým opatřením se tuto mutaci viru podaří víceméně udržet v Anglii, na druhou stranu už ale prosakují zprávy, že byla zachycena v Holandsku a že je delší čas v Jihoafrické republice,“ tvrdí Václav Hořejší. 

Reklama

Laicky řečeno, varianta koronaviru, jež nyní udeřila v Anglii a nese název N501Y, vylepšila způsob, jak vstoupit do lidských buněk. Právě v tom spočívá její výhoda ve srovnání s dalšími mutacemi a právě to enormně zvyšuje její infekčnost.

Viry ze své podstaty mutují, na tom není nic zvláštního. Stačí se ostatně podívat na nové a nové varianty chřipky, se kterými se každý rok potýkáme. Ani koronavirus poprvé detekovaný v čínském Wuchanu už tak není tím samým koronavirem, který sužuje svět dnes.

Aktuální vydání magazínu

Dominantní je stále mutace D614G, která se v únoru objevila v Evropě, na starém kontinentu se nicméně v létě rozšířila i mutace A222V. V Dánsku pak byla v listopadu registrována agresivní mutace viru, která se na lidi přenášela z norků.

Teď je tu N501Y. Extrémní představa, co by mohl nový kmen viru způsobit, není ani trochu příjemná.

„Museli bychom zavést ta úplně nejpřísnější opatření,“ líčí Hořejší. „Tedy ne taková, jaká přinesl v Česku jarní lockdown, kdy fungoval průmysl, zemědělství či doprava. Museli bychom uzavřít úplně všechno jako v čínském Wuchanu, a jde si snadno vyvodit, jak ohromné problémy by to přineslo.“

Jsou ale i dobré zprávy. Václav Hořejší potvrzuje skutečnost, že stávající vakcíny by si měly i s novým kmenem koronaviru poradit. Vakcíny jsou vytvořeny tak, aby „vycvičily“ imunitní systém k vypořádání se s prakticky jakoukoliv verzí koronaviru. 

Profesor Ravi Gutha z univerzity v Cambridgi sice pro stanici BBC varoval, že „virus N501Y učinil několik kroků k tomu, aby se mu podařilo z efektu nynějších vakcín potenciálně uniknout“, i on však vyjádřil víru, že se mu to zřejmě nepodaří. 

Reklama
Reklama