Na rohu kalifornské ulice v San Francisku stojí banka z 19. století s majestátními kamennými sloupy. A jen o pár kroků dál má sídlo Coinbase, největší americká kryptoměnová burza, úl softwarových inženýrů a mladých marketingových manažerů, který bzučí poslední rok jako na steroidech.
Právě tady se potkal svět staromódního bankovnictví a futuristického kryptoanarchismu – a výsledkem byl velký třesk, který dovedl Coinbase až na burzu a k dvoubilionové valuaci. Kdo za tímhle burzovním kryptogigantem stojí? Jaký je muž, jenž přinesl krypto masám?
Ve svém uvažování se Brian Armstrong, osmatřicetiletý miliardář, generální ředitel a spoluzakladatel Coinbase, rozhodně řadí do tábora finančních anarchistů. Černé tričko, černé kalhoty a svítivě bílé tenisky. Sedí v dlouhé řadě stolků připomínajících studovnu v knihovně a mluví o tom odvážném novém světě, který nás osvobodí z pout obřích bank a vládou kontrolovaného peněžního kapitálu.
A během rozsáhlého rozhovoru se tenhle obvykle zdrženlivý a ostýchavý podnikatel svěří i s tím, proč vlastně začal podnikat: „Chtěl jsem, aby svět měl globální, otevřený finanční systém, který bude pohánět inovace a svobodu.“
Jenže v nastavování obchodního modelu už Armstrong zapadá spíš do světa finančníků z kanceláří s těmi majestátními kamennými sloupy. Osm let po založení jeho firma spravovala pětatřicet milionů účtů a aktiva v hodnotě jednadvaceti miliard dolarů (to je přes 455 miliard korun).
Včera navíc společnost vstoupila na burzu. Ne žádnou kryptoburzu, ale na tu opravdovou, kamennou. A během prvního dne obchodování na Nasdaqu její akcie přesáhly cenu 381 dolarů za kus, což celou Coinbase ohodnotilo na víc než sto miliard dolarů, tedy téměř 2,2 bilionu korun. Tenhle úspěch pramení právě z toho, že se firma chová jako banka.
Obchodník s bezpečností
Coinbase čerpá prostředky zákazníků prostřednictvím bankovních převodů. A svá aktiva – tedy číselné klíče, které odemykají bitcoiny nebo jiné kryptoměny – ukládá do trezorů. Může se pochlubit pojistným krytím od slovutné londýnské pojišťovny Lloyd’s. A zaměstnává desítky lidí v oddělení bezpečnosti, včetně veterána z irácké války a kryptografa, který hodnotí míru rizika pro matematické útoky.
To, co Coinbase prodává, je právě bezpečnost – ta totiž viditelně chybí na jiných burzách, které v minulosti Coinbase konkurovaly. Třeba japonská Mt. Gox se rozpadla v roce 2014 poté, co hackeři ukradli kryptoměny v hodnotě 480 milionů dolarů.
Zákazníci společnosti QuadrigaCX, která byla jednou z největších kanadských burz, se už zase přes dva roky snaží beznadějně dostat ke svým 150 milionům dolarů v kryptu poté, co zakladatel burzy v prosinci 2018 údajně zemřel. Byl totiž prý jediný, kdo znal unikátní sadu klíčů k odemknutí jejich peněz. Klienti QuadrigaCX nakonec dokonce trvali na exhumaci těla, o moc víc jim nezbylo.
Aby měl Armstrong nad podobnou konkurencí navrch, musel ale zaplatit pro něj vysokou cenu – odklonit se od étosu antiestablishmentu a kryptoanarchie, který je právě s bitcoinem nerozlučně spjat. A to tak, že dokonale. Teď už si Brian a jeho Coinbase pohrávají dokonce i s vládními investory.
Jenom zaměstnanců, kteří dohlížejí na dodržování předpisů a kontrolují transakce, měla loni Coinbase skoro sto. Jejich práce je mimo jiné hlídat, jestli se na kryptoburze neperou špinavé peníze.
A jsou zodpovědní i za dodržování nového kontroverzního pravidla, podle kterého musí mít každá kryptotransakce mezi burzami papírovou dokumentaci, kterou pak Coinbase poslušně pošle jednotlivým úřadům, když trader přesáhne počet dvě stě transakcí nebo dosáhne kombinovaného výnosu přes dvacet tisíc dolarů.
Jak se i se vším tím byrokratickým donášením podařilo Armstrongovi uspět u skalních fanoušků krypta, kteří přesně proti takovým věcem brojí?
Jedním z důvodů je nabídka třicítky novějších kryptoměn, z nichž některé jsou výslovně navrženy tak, aby nabídly víc soukromí než bitcoin. Druhým je služba představená v srpnu 2018, která zákazníkovi umožňuje přesouvat bitcoiny do osobní peněženky, která je od přísných šmíráckých předpisů osvobozená.
„Když jste jednotlivec a chcete si uložit své vlastní úspory v kryptu, tak nejste obchodník s financemi,“ říká Armstrong. Mluví opatrně, protože ví přesně, kolik vyšetřovatelů finančních zločinů z různých amerických orgánů bude tyhle řádky číst. „A existují společnosti, jako ta naše, které lidem poskytují nástroje pro ukládání a používání jejich kryptoúspor.“
Armstrong se narodil poblíž San Jose rodičům inženýrům a podnikatelský talent projevil už na základní škole. Tehdy si ho ředitel pozval do kanceláře na kobereček, protože byl hlavou černého trhu s cukrovinkami, který operoval na školním hřišti. Další obchodní zářezy pak Armstrong udělal v prodeji použitých počítačů, a když v roce 2006 promoval na univerzitě, měl už startup na propojování studentů s lektory na doučování.
Tenhle byznys rozvíjel, zatímco žil v Buenos Aires. „Tehdy jsem se prostě rozhodl, že jsem nikdy nebyl v Jižní Americe. Plán byl rok cestovat a při tom na dálku pracovat na startupu, mělo to být dobrodružství i cesta, jak zjistit, co chci dělat se svým životem,“ říká. „Bylo taky zajímavé vidět finanční systém země, která prošla hyperinflací.“
Později Armstrong pracoval jako programátor pro Airbnb a tehdy mu to všechno secvaklo. Jeho krypto zjevení. Airbnb posílalo peníze majitelům nemovitostí v Latinské Americe a proces vypadal asi takto: „Vysoké poplatky, dlouhá zpoždění, komplet neprůhledné. Zkusili jste poslat peníze někomu v Uruguayi a nevěděli jste, kolik vyleze na druhé straně.“
Nakamotův manifest
V roce 2010 si Armstrong přečetl manifest Satoshiho Nakamota, který navrhoval bitcoin jako undergroundovou měnu:
Transakce se zaznamenávají do blockchainu, decentralizované databáze, kterou v duplikovaných počítačových souborech spravuje skupina samozvaných strážců – nodů neboli uzlů. Spory o transakce a základní pravidla se řeší hlasováním. Pořádek se udržuje tak, že každý účastník sítě se musí zapojit do výpočetních úloh předtím, než dojde ke schválení transakcí. Uzly, které dokončí aritmetický úkol, získají za odměnu několik mincí.
Co už jsme napsali o kryptoměnách
Tahle aritmetika, které se začalo říkat těžba, Armstronga nezajímala. Zato možnost mít chráněné klíče a zajišťovat transakce – v tom viděl příležitost. Protože těžit může s dostupným softwarem každý. Ale pokud budete porušovat protokol, mohou se vaše kryptopeníze ztratit nebo je může někdo ukrást.
Armstrong vsadil na bitcoiny a nakoupil krypto za tisíc dolarů – tehdy byl jeden bitcoin za devět dolarů. Cena potom klesla na dva dolary. Ale Brian neztratil víru.
Pracoval o víkendech a pozdě do noci a ťukal kód do Ruby a JavaScriptu, aby mohl nakupovat a ukládat mince. Dělal pro bitcoinovou síť to, co generace programátorů před ním udělala pro internet, když vytvořila prohlížeče.
Byla to zábava. Ale bylo by to i živobytí a stálo by za to, aby dal výpověď? Na tuhle otázku mu v roce 2012 odpověděla infuze kapitálu ve výši 150 tisíc dolarů od Y Combinatoru. Tehdy do Coinbase přišel i Fred Ehrsam, který měl za sebou štaci v Goldman Sachs a dal Armstrongově podniku punc důvěryhodnosti u bank.
Venture kapitáloví investoři pod vedením hvězdného fondu Andreessen Horowitz nasypali na Coinbase půl miliardy dolarů. „Je to, jako by Google vytvořil Gmail pro bitcoiny,“ popisuje Chris Dixon, partner ve fondu, který zároveň sedí i v představenstvu Coinbase. „A to je doslova to, jak nám svoji firmu popisovali.“
Loni touhle dobou poslední kolo financování ocenilo Coinbase na 8,1 miliardy dolarů. Ehrsam mezitím Coinbase opustil, ač si pořád drží podíl, a mezitím zajišťuje financování pro startupy, které se zaměřují na užití kryptoměn a blockchainu k budování transakčních sítí v korporátním byznysu.
Systému navzdory
Podstatu toho, kam Armstrong míří, lze vystihnout ve slově DeFi – to je kryptozkratka používaná pro decentralizované finance. Anebo, chcete-li, může to taky znamenat „defiance of authority“, tedy vzdor autoritě.
DeFi zasahuje všechny aspekty bohatství. Blockchain už teď zajišťuje peer-to-peer půjčky, konsolidaci úvěrů bez obvyklých finančních institucí jako zprostředkovatelů, a směřuje taky k tradingu a burzovnímu obchodování. Coinbase pochopitelně má makléřskou licenci. Mohlo by to jednoho dne ukončit kamenné burzy, jako je Wall Street? Možná.
I kdyby velká vize Coinbase byla bránou k decentralizovanému financování všeho druhu, příjmy společnosti prozatím pocházejí z o dost mondénnějších věcí, jako jsou obchodní provize z transakcí. Coinbase umožňuje obyčejným lidem nakupovat a prodávat bitcoiny a další kryptoměny a taky směňovat jednu kryptoměnu za druhou – a bere si za to jako poplatek zhruba dvě procenta z transakcí.
Její úhlavní konkurence Binance sice nabízí menší poplatky, ale k tomu taky zázemí, které některým Američanům zavání temným světem offshore financí. I proto má kryptoburza Binance se sídlem na Maltě v USA oproti Coinbase pořád ještě menší podíl, přestože je celosvětově větší.
Kdo to myslí s obchodováním s kryptem vážně, může ostatně na Coinbase dostat i lepší podmínky. Velké ryby používají Coinbase Pro, jinou platformu, která replikuje systém poptávky a nabídky na burze. Tady se pak provize pohybuje od jednoho procenta pro malé obchody až po 0,07 procenta na úrovni 100 milionů dolarů.
O něco více než polovina tradingu na Coinbase Pro pochází z algoritmického obchodování. Zuřivé obchodování v šíleném tempu nevypadá moc sociálně produktivně, ale je mazadlem kapitálových trhů podobně jako ETF fondy pro index S&P 500.
Ještě před raketovým růstem kryptoměn na přelomu roku zajišťovala Coinbase osmdesát bilionů transakcí ročně. A s astronomickým růstem ceny bitcoinu a dalších kryptoměn v posledních měsících vyletěl i počet transakcí do nebes. Ale i předtím se Coinbase navzdory masivním investicím v posledních letech dokázala držet v černých číslech.
Jed na krysy nebo spása?
Kouzelník Warren Buffett říká o kryptu, že je to jed na krysy, a ekonom Nouriel Roubini v něm zase vidí podvod století. Tak proč Armstrong už roky hlásá, že krypto může přinést spásu ekonomiky?
Startupy podle něj mohou využít kryptoměny k získání kapitálu na trhu, který není řízen giganty z Wall Street. Lidstvo je podle něj díky kryptu na cestě k finančnímu systému, který je „globálnější, spravedlivější, svobodnější a efektivnější“.
Šéf produktu Coinbase, Surojit Chatterjee, hned přispěchá s vysvětlením, že tohle není jen prázdná fráze. A vysvětluje, že když Indie před pár lety zaútočila na vlastní měnu ve snaze znehodnotit hotovost, jeho 80letý otec strávil pět hodin čekáním ve frontě, jenom aby si vybral z banky ekvivalent třiceti dolarů.
Celá řada zemí, včetně Mexika, Argentiny, Ruska nebo Kypru se dopustila konfiskace majetku, kdy kapitál svých občanů zmrazí anebo násilně převede na něco méně hodnotného. Dokonce ani Spojené státy v tomhle nejsou nevinně – vždyť i sám Franklin Delano Roosevelt v roce 1933 zabavil zlato a nahradil ho kousky papíru, které od té doby ztratily 95 procent své hodnoty.
Stejně jako zlato tak i bitcoiny jsou však příliš těžkopádné, moc neohrabané na to, aby byly hlavním prostředkem směny. Spletitý mechanismus pro přidávání transakcí do systému vede k tomu, že potvrzení platby trvá deset minut a lze provést pouze čtyři převody za sekundu. Na tomhle nemůžete postavit globální ekonomiku.
Řešení ale není daleko, říká Armstrong. Jednou z cest je uvažovat o bitcoinu jako o digitálním zlatu, tedy úložišti hodnoty, a na něm vybudovat vrstvu transakcí, stejně jako státní bankovní rezervy slouží jako základ pro oběh peněz v běžném bankovním systému. Druhou cestou je zaměřit se na nové digitální měny, jako je litecoin nebo bitcoin cash, které jsou cílené na rychlosti transakcí.
Před rokem a půl Coinbase jako první na světě dostala od společnosti Visa povolení k vydávání debetních karet, které držitelům umožnily platit a vybírat z bankomatů a peníze přitom čerpat z kryptoměnového účtu na Coinbase.
Není pochyb, že „rozvratné“ technologie a kryptosvět už pronikly i do starých bankovních struktur – a Coinbase je v čele téhle křížové výpravy.
Jako jediná společnost se také objevila jak v žebříčku Forbesu Fintech 50, který dává dohromady největší světové hráče fintechu, tak i ve výběru Blockchain 50, kam Forbes zařazuje světové giganty, kteří do svého byznysu zapojili kryptonástroje.
Armstronga ale na jeho cestě pořád ještě čeká dost zákrut a výmolů – počínaje centrálními bankami, které plánují své vlastní digitální měny, a rostoucí konkurencí konče.
Nechte tisíc květů kvést, říká Armstrong. „Když jsem založil Coinbase, většina lidí si myslela, že blockchain je šílenost. Vlády a stará garda, všechny ty velké korporace z Wall Street, teď do téhle technologie investují. Všechno jde dobrým směrem.“
