Který komiks je ze všech nejlepší? Určitě byste našli někoho, koho pohltila syrovost Mause od Arta Spiegelmana, nebo někoho, komu k srdci přirostla dobrodružství Asterixe a Obelixe či příběhy Káji Saudka. Zkrátka sto lidí, sto chutí. Když se ale budete ptát dost dlouho, jedno jméno přece jen uslyšíte častěji – Sandman.
Pětasedmdesát sešitů tohohle ikonického komiksu o vládci říše snů totiž patří k dílům, u kterých vám už navždy bude líto, že si je nemůžete přečíst ještě jednou poprvé.
Už jen proto, že vedle Watchmanů Alana Moora to byl právě Sandman, kdo definitivně dokázal, že komiksy mohou nabídnout víc než jen oddychovou zábavu, ale že mohou být i na výsost vznešeným médiem, které je schopné čtenářům předat i ty nejpoutavější a nejkomplexnější příběhy. A to navíc způsobem, jakým to knihy ani filmové plátno nedokážou.
I když o tom, zda je zrovna ta poslední věta pravdivá, se velmi brzy přesvědčíme. V pátek 5. srpna si totiž Sandman odbude svou premiéru na stříbrném plátně. Konkrétně na Neflixu, kde se objeví první série stejnojmenného seriálu.
Kdo tak nechce dát šanci původním komiksům, má ještě jednu možnost, jak se seznámit s dílem, které za třicet let existence získalo po celém světě desítky milionů fanoušků až za hrob.
Hlavním protagonistou komiksu i nadcházejícího seriálu je Morpheus či také Sen. Morpheus je členem malé rodiny takzvaných věčných – bytostí ze samých počátků věků, z dob dávno předtím, než si lidé stvořili první bohy.
Mezi jeho sourozence se proto počítají tak těžké váhy jako třeba Smrt, Touha či Delirium. A každý z nich je odpovědný za jeden ze základních stavebních kamenů existence. Sandman sám dohlíží na říši snů. Tedy alespoň do chvíle, než ho při nepovedeném pokusu spoutat jeho sestru Smrt na sto let polapí kult příliš ambiciózních šarlatánů.
Co se se světem stane, když na naše sny, představy a noční můry nikdo sto let nedohlíží? Jak se lidstvu v takové realitě spí? To je jen jedna z prvních pokroucených otázek, na kterou dá čtenářům tenhle komiks odpověď.
Autorem Sandmana je známý americký spisovatel Neil Gaiman a v jeho podání se tahle éterická postava tak strašlivě nepodobá tradičním komiksovým superhrdinům z dílen Marvelu a DC, že už to snad ani víc není možné.
Místo toho je Sandman spíše čtenářovým tajemným průvodcem hlubinami lidské představivosti. Čemuž pomáhají i nádherné ilustrace od celé plejády talentovaných výtvarníků, kteří se během sedmi let, během nichž Sandman vycházel, na komiksu podíleli.
Abychom se však na téhle cestě neztratili, Gaiman si ve své tvorbě často vypůjčuje mnoho dobře známých prvků z lidské mytologie, historie a náboženství, byť se často ukazují v jiném světle, než jsme zvyklí.
Jeden příklad za všechny – v říši snů například čtenáři potkají Kaina a Abela. A přestože se svými předobrazy mají společné například to, že Kain si nemůže pomoct a nezřídka svého bratra zavraždí, čtenářům bible už možná přijde divné, že se Abel v mezičase stará o svého ochočeného chrliče jménem Gregory, a možná i to, že jim společnost čas od času dělá mluvící havran Matthew.
Sandman je zkrátka jedním z těžko popsatelných děl. Mohl bych vám rámcově popsat, o čem jeho sága pojednává, jakou velkou roli v ní hraje Lucifer, William Shakespeare, nesmrtelný muž jménem Bobby nebo noční můra jménem Coronthian, která má místo očí ústa, ale k ničemu by to nebylo.
Sandmana je potřeba si prožít.
Jeho možná největší kvalitou je to, že se pod čtenářovýma rukama stává tím, o čem pojednává. Snad víc než cokoli jiného totiž čtení Sandmana připomíná sen. A to pořádně podivný, na hlavu postavený a naruby převrácený sen. Ale zároveň takový, nad kterým přemýšlíte, ještě když si během snídaně mícháte kávu, dávno potom, co jste se probrali a vyčistili si zuby.
Jedno se však zdá být předem jasné, seriálová adaptace jen těžko dostojí věhlasu své předlohy. Už jen proto, že to takřka není možné. Pokud se však jejím kvalitám alespoň trochu přiblíží, mají se diváci na co těšit.
Naději v tomhle směru nabízí i fakt, že se na výrobě seriálu přímo podílel i autor původního komiksu Neil Gaiman. A ten se zdá být s výsledkem spokojen.
„Je to pro mě celé nesmírně zvláštní. Sandmana jsem začal psát v roce 1987 a od chvíle, kdy mně poprvé vytanul na mysli, už tak uběhlo pětatřicet let. Asi nejneuvěřitelnější pro mě je, jak věrná tahle adaptace je. Trvalo dlouho, než jsme se sem dostali, ale kdybychom se o to snažili dřív, nedokázali bychom to, co jsme dokázali teď. Nedokázali bychom Sandmana udělat pořádně,“ řekl Gaiman Vanity Fair.
Jestli jsme vás s Neilem Gaimanem zatím nenavnadili, mám ještě jedno eso v rukávu. V seriálu si zahraje i Mark Hamill známý zejména pro svou roli Luka Skywalkera z Hvězdných válek. V Sandmanovi ztvární postavu Mervyna Pumpkinheada, údržbáře Morpheova snového zámku, který má místo hlavy dýni a kouří jedno cigáro za druhým. Tak já myslím, že to by mohlo stačit…
