Po loňském akciovém výplachu napříč sektory se firmy uvažující o vstupu na burzu stále drží zpátky. V USA zatím letos proběhla stovka IPO, zatímco v rekordním roce 2021 jich touhle dobou bylo už přes sedm set. Stojaté burzovní vody chce nyní rozvířit společnost Arm.

Britská technologická firma chystá vůbec největší IPO roku. Proč se ho vyplatí sledovat?

Arm je výstavním kusem britského technologického sektoru a nesmírně důležitým hráčem na poli spotřební elektroniky – jeho čipy se nacházejí v devětadevadesáti procentech chytrých telefonů na světě, byť „jeho“ možná není úplně přesný termín.

Arm čipy nevyrábí, ale vytváří jejich design a architekturu pro jiné společnosti. Když firmu v roce 2016 koupila japonská SoftBank za třicet dva miliard dolarů, šlo tenkrát o nejvyšší částku, jakou kdy kdo zaplatil za evropskou technologickou společnost. 

SoftBank tehdy za tuto sumu Arm z burzy stáhla. Prvním důvodem, proč se dnes vyplatí sledovat jeho návrat, je překotný vývoj umělé inteligence opřený o kvalitní čipy. Horečku kolem AI loni nastartovaly generativní modely typu ChatGPT a letos je hlavním hybatelem celého technologického trhu.

Optikou ceny akcií je jejím nejviditelnějším příkladem americký výrobce čipů Nvidia, který letos posílil o více než dvě stě procent a jeho tržní hodnota už je vyšší než kapitalizace celého trhu s kryptoměnami. Významnou vzpruhu má za sebou také řada dalších firem, jež se nějakým způsobem zabývá umělou inteligencí.

Také Arm se před vstupem na burzu prezentuje mimo jiné zdůrazňováním magické dvojice písmen AI, jakkoli se na technologickém vývoji v tomto směru podílí pouze zprostředkovaně. Reakce burziánů by však mohla vnést světlo do jejich vnímání potenciálu umělé inteligence – a odpovědět na otázku, zda není aktuální situace na trzích pouze nafukováním velké bubliny.

Arm bude potřebovat důvěru i proto, že jeho důležitý zdroj tržeb poněkud vysychá. Podle posledních výročních výsledků zajišťovaly přes padesát procent výnosů Armu z licenčních poplatků chytré telefony a spotřební elektronika. Lidé však šetří a nekupují si nové telefony tak často. Jak vyplývá z dat výzkumné společnosti Counterpoint Research, globální trh s mobily letos nejspíš narazí na desetileté minimum.

Možná proto CEO Rene Haas usiluje o zásadní změnu obchodního modelu Armu, aby nebyl tolik závislý na zmíněných licenčních poplatcích. Místo prodeje licence na specifický design čipu firma nyní nabízí zjednodušeně řečeno roční předplatné do celé své knihovny duševního vlastnictví – ostatně i ve svém burzovním prospektu zmiňuje, že příjmy z licencování mohou být nepředvídatelné a v čase výrazně kolísat.

Go big!
Vydání Forbesu Go big!

Je zde i další problém: Čína. Tento trh generuje Armu čtvrtinu tržeb a přístup na něj výrazně komplikuje fakt, že svou čínskou divizi nemá plně pod kontrolou. Vlastník Armu SoftBank má v entitě Arm China podíl čtyřicet osm procent, zbytek jsou investoři s vazbami na čínskou vládu. Arm China je největším zákazníkem Armu a v minulosti se opakovaně zpozdil s placením.

Čínské riziko umocňuje aktuální geopolická situace, zejména snaha Spojených států zamezit čínský přístup k nejmodernějším technologiím jak to jen jde. Americké firmy bez zvláštní licence nesmí do Číny vyvážet pokročilé čipy ani technologie k jejich výrobě. A ani v této oblasti v Číně investovat. USA tlačí i na další západní spojence, aby se k technologické blokádě připojily.   

Na druhou stranu se do vlastní výroby čipů postupně pouštějí velké technologické firmy jako Alphabet, Meta či Amazon, což by mohlo v budoucnu znamenat větší trh pro Arm a jeho technické návrhy. SoftBank Group oficiálně požádala o vstup Armu na americkou burzu Nasdaq minulé pondělí, ale bližší informace o objemu a ceně akcií neposkytla.

Podle zdrojů agentury Reuters dá firma takto k dispozici deset procent akcií, Bloomberg mluví o vybrání osmi až deseti miliard dolarů při valuaci šedesáti až sedmdesáti miliard. Vše nasvědčuje tomu, že půjde o největší IPO tohoto roku.

A jak podotýká deník Financial Times, úspěšný vstup na burzu by mohl nakopnout další „čekající“ společnosti typu americké softwarové firmy Databricks či platformy Socure, nabízející služby v oblasti digitální verifikace.