skip to main content

Nenáviděný manažer nebo obchodní génius? Kdo je tajemný postrach hudební branže

Jméno Merck Mercuriadis většina hudebních fanoušků nikdy neslyšela. Díla, která za poslední tři roky skoupil, znají naopak velmi dobře. Jde o tisíce písní, a to nejen od veteránů, jako je třeba Neil Young nebo Barry Manilow. Ale třeba i od soudobých hvězd – Eda Sheerana a Shakiru nevyjímaje.

Z pozice generálního ředitele společnosti Hipgnosis Songs Fund už Mercuriadis utratil 1,8 miliardy dolarů za nákup práv zhruba k šedesáti tisícovkám skladeb. Právě to z něj dělá nejdravějšího dealera v obchodování s hudbou, a to i ve srovnání s takovými jmény jako Primary Wave, Round Hill Music a KKR.

Na stejném hřišti pak hrají i globální giganti, jako Universal Music Group, Sony Music Entertainment a konečně Warner Music Group. Mercuriadis se nicméně netají tím, že chce nashromáždit práva až k 150 tisícům titulů, a tím ještě víc posílit svou pozici. Na obrovské množství hudebních hitů pak bude mít monopol, což bude dál šroubovat cenu v dražbách a vyjednávání s konkurenty.

,,Spousta lidí má ve svých kancelářích terč na šipky a na něm nalepenou moji fotku,“ říká medovým hlasem sedmapadesátiletý hudební magnát, jenž byl až donedávna známý jako manažer britského hudebního vydavatelství Sanctuary. „Jsme to my, kdo píše jeden z největších příběhů úspěchu posledních tří let,“ dodává neskromně.

Společnost založil v roce 2017 a po dvou letech – a téměř 200 schůzkách, na kterých přesvědčoval potenciální investory – rozjel velký byznys. K dispozici měl tehdy 260 milionů dolarů od více než třicítky lidí a subjektů. Mezi nimi byla mimochodem třeba i anglikánská církev, a společnosti jako Newton, anglo-jihoafrická bankovní skupina Investec anebo pojišťovací a finanční skupiny Aviva a Axa.

Reklama

Zbrusu novou společnost Hipgnosis představil veřejnosti v červenci roku 2018, a tím začal lákat i menší investory. Vloni už fond vykázal tržby ve výši 65 milionů dolarů.

V byznysu s hudebními právy se v roce 2019 protočily čtyři miliardy dolarů.

Podle nejnovější studie společnosti MIDiA, která se zabývá prognózami ze světa zábavy a analýzou globálních trendů, teď Mercuriadisova firma zažívá něco jako zlatou horečku. V roce 2019 se v byznysu s právy na nejrůznější hudební díla protočily čtyři miliardy dolarů.

Na fond Hipgnosis připadlo celých 15 procent z toho, tedy zhruba 590 milionů. V roce 2020 to bylo ještě víc, konkrétně 1,1 miliardy. Licenční poplatky se v posledních letech už mnohonásobně zvedly – za posledních pět let se zhruba ztrojnásobily.

„Universal třeba zaplatil za práva k dílu Boba Dylana v prosinci zhruba 300 milionů dolarů, teď by to ještě víc, poplatky jsou rekordní,“ říká matador mezi hudebními právníky Peter Paterno, mezi jehož klienty patří například raper Dr. Dre a kapela Metallica.

„Kupující nejsou hloupí,“ kroutí hlavou nad současným stavem Paterno. „Možná dělají chyby, ale nejsou hloupí.“

Snad. Dá se to ale říct i o investorech, kteří do takového byznysu sypou další peníze? Investiční banka Stifel se sídlem v Missouri v lednu upozornila na to, že společnost Hipgnosis používá velmi agresivní postupy, co se týče vedení účetnictví, a hodnota jejího majetku může být mírně řečeno nadnesená.

Společnost Hipgnosis v dlouhodobých plánech předpokládá, že licenční poplatky za všechny songy, jejichž práva vlastní, jí vynesou každoročně víc a víc peněz. Jejich vlastní odhady růstu tak uměle nafukují částku, kterou pak za poplatky chtějí utržit, a tedy i co si reálně účtují.

Ve výsledku jsou pak alba a nahrávky čím dál dražší – a desátky za ně odváděné čím dál vyšší. Což je znepokojivé zejména u mladších umělců, jako je třeba právě Shakira nebo duo amerických DJs The Chainsmokers.

Předplatné Forbesu
Tři bratři
Forbes 5/2021

„Tato praktika se dá používat až do chvíle, kdy se někdo podívá na zoubek skutečným výnosům, anebo dokud zkrátka reálné finanční toky neprokážou něco jiného,“ píše autor bankovní analýzy Max Haycock.

Upozorňuje také na to, že společnost zřejmě účelově hýbe se slevami, které jsou obvykle nabízeny na určité balíčky písní. Jen jejich prostým snížením o půl procenta z devíti na osm a půl procenta jí vzrostl příjem, mezi červencem a zářím 2020 to dělalo velkou většinu odhadů zisku.

S účetnictvím se tak dá doslova čarovat a to Hipgnosis umí. Další příklad? Kvůli různým lhůtám může trvat i půl roku, než se poplatky vyberou a reálně doputují na jejich účty. To, co firma pravidelně nahlašuje, je odhadovaný nárůst příjmů – tedy to, co sama předpokládá, že v určitém časovém období vydělala. Nikoliv to, co pak reálně do banky doteče.

Třeba v oficiálně zveřejněné zářijové účetní uzávěrce firma vykazuje příjem ve výši sedmdesáti milionů dolarů, ačkoliv ve skutečnosti to bylo asi jen čtyřicet, píše Haycock. Není to nic vyloženě nelegálního, všechny finanční toky ověřuje kontrolní firma Massarsky a PricewaterhouseCoopers jako auditor. Nicméně stále se všechno pohybuje v teoretické rovině.

Reklama

Posouzení, jakou hodnotu skutečně mají všechny sbírky hudebních děl, které společnost spravuje, bude trvat několik let, upozorňuje nezávislá účetní expertka Francine McKenna. Podle ní pravda vyjde najevo až ve chvíli, kdy bude jasné nejen to, co přesně společnost nakoupila, ale také jak to dokáže dlouhodobě využít.

Pro srovnání – vydavatelská skupina Universal je držitelem práv k více než třem milionům skladeb. Také zaměstnává zhruba osm set lidí, kteří mají na starosti to, aby vždy, když se Universalem vlastněná píseň objeví v televizi, rádiu nebo filmu, že bude za její použití také uhrazen patřičný poplatek.

Audiotéka fondu Hipgnosis v tuto chvíli čítá ani ne dvě procenta co do počtu songů, společnost na to má 81 lidí, a navíc vymáhání práv k některým konkrétním písním ještě svěřila třem dalším společnostem.

„Jednou z velkých výhod nabušených hudebních portfolií s dobrými interprety je, že mohou dvacet, třicet i čtyřicet let stabilně vynášet peníze a zajistit firmě stabilní příjmy,“ popisuje nejmenovaný hudební manažer, který je vůči přístupu Hipgnosis velmi skeptický.

Kde budou tihle hitmakeři za pět šest let?

Podle jeho slov není možné výše uvedené srovnávat, když na jedné straně je Bob Dylan s legendárním songem Knockin‘ On Heaven’s Door, ke kterému nahráli cover verze třeba Eric Clapton a Guns N‘ Roses, a na straně druhé pak dejme tomu djové Chainsmokers a jejich hit Closer, z roku 2016.

„Hipgnosis nakupuje hlavně hudbu, která vznikla v posledním desetiletí, ta tvoří čtyřicet procent jejich portfolia. Jenže kdo ví, kde tihle hitmakeři budou za pět šest let,“ dodává matador hudební scény, který si nepřál uvést své jméno.

Mercuriadis jakoukoliv kritiku na svoji adresu odmítá, ať už směřuje ke kreativnímu účetnictví nebo zpochybňuje jeho manažerské schopnosti. Maxe Haycocka z banky Stiefel označuje za „bezvýznamného analytika, který na sebe jen chtěl upoutat pozornost“. Připouští sice, že odhadované hodnoty hudebních portfolií jsou subjektivní, nicméně věří tomu, že trh je hladový a dál poroste.

A pokud jde o nové interprety, říká, že nakupuje jejich díla tak levně, aby se spolehlivě zhodnotila. A nakupovat chce dál – v plánu jsou investice v celkové výši až 4 miliard dolarů.

To bude znamenat i víc peněz pro něj. Mercuriadisova výplata se totiž odvíjí od toho, jak firmě roste tržní kapitál. Vloni Hipgnosis vyplatila společnosti Mercuriadis The Family (Music) Limited 4,9 milionu dolarů, a to jen za 6 měsíců (konče zářím 2020).

Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku si dost polepšil – už tenkrát to ale bylo 2,4 milionu. Na výplatní listině jsou v rodinné firmě i jeho dvě dcery, Rosa a Melody. První z nich šéfuje oddělení marketingu, druhá je vedoucí manažerka. Svou osobní výplatu Mercuriadis nekomentuje.

Narazil kvůli odhaleným účetním nesrovnalostem.

Cesta k tomuto bohatství a vlivu ale nebyla bez výmolů. Mezi jeho klienty patřili v minulosti i Elton John, Guns n‘ Roses i Morrissey. Všichni se s ním ale postupně rozloučili. Vydavatelství Sanctuary vedl dva roky, pak ho v roce 2007 prodal za pakatel Universalu.

Kde byl problém? Podle všeho narazil kvůli odhaleným účetním nesrovnalostem a štědrým honorářům.

Sami auditoři ze Sanctuary ve výroční zprávě z roku 2005 upozorňovali na to, že vydavatelství nadhodnocuje své výdělky a naopak podhodnocuje ztráty. Mercuriadis, který v té době společnost vedl, ale teď tvrdí, že „za finance v Sanctuary nenesl žádnou zodpovědnost“, a dodal, že titul generálního ředitele měl hlavně proto, že díky jeho jménu firma vydělávala.

Předplatné Forbesu

Objevují se ale náznaky, že s jeho exkluzivitou to nebude až tak žhavé. Někteří manažeři umělců se pod zárukou anonymity svěřili Forbesu, že už raději shánějí záložní investory pro případ, že by se spolupráce s Mercuriadisem rozpadla.

Zároveň tvrdí, že Hipgnosis projel v poslední době dva velké obchody, a to i přesto, že nabízel nejvíc peněz. „Kyselé hrozny,“ popírá to Mercuriadis. Trvá naopak na tom, že jeho úzké vazby s umělci stále představují konkurenční výhodu.

Ostatně – jako jeden z poradců pro něj pracuje i legendární Nile Rodgers. Americký kytarista, skladatel a producent, který spolupracoval třeba s Davidem Bowiem nebo Madonnou, se ve spojení s Hipgnosis teď objevuje v médiích často. Mercuriadis také tvrdí, že dalším z jeho spolupracovníků brzy bude Ryan Tedder, frontman pop-rockové skupiny OneRepublic.

Plánuje z něj udělat jednoho z vedoucích manažerů unie skladatelů. A to navzdory tomu, že Tedder už nabídku od Hipgnosis odmítl a svoje díla údajně před měsícem prodal společnosti KKR za 200 milionů dolarů.

Tak nebo tak, pokud se Mercuriadise zeptáte na jeho byznysovou strategii, tvrdí stále totéž: žádnou cenovou válku nevede a jeho metody jsou spíš konzervativní, pokud to situace dovolí. V jeho sbírce jsou aktuálně i dva songy, které – jak sám doufá – vyprávějí jeho příběh dokonale. Jsou jimi Get Rich or Die Tryin‘ od rapera 50 Cent a Don’t Stop Believin‘ od rockové kapely Journey.

„Za dva roky už v téhle branži nezbude velký manévrovací prostor,“ odhaduje. „A to povede k ještě vyšším poplatkům. Zapomeňte na nějaké dvacetinásobky, spíš počítejte krát třicet nebo čtyřicet.“ Zkrátka – co Mercuriadis koupí, rozhodně neplánuje prodávat.

Reklama
Reklama