Jak už napsal Elon Musk ve svém virálním příspěvku z roku 2020 na síti X: „Kdo ovládá memy, ovládá svět.“ Šéf Tesly si výrok propůjčil z kultovního sci-fi románu Duna od Franka Herberta, jen pouštní návykové koření nahradil právě memy. To ale nic nemění na tom, že měl dost možná pravdu.
Excentrický miliardář totiž zřejmě ví, že se internetové žertíky staly každodenním kořením života posledních hned několika internetových generací. A je úplně jedno, jestli jsou zrovna v podobě obrázků, gifů nebo videí.
„Na základě našich dat odhadujeme, že průměrný mileniál si každý den prohlédne dvacet až třicet memů,“ říká Anushk Mittal, zakladatel meme platformy Memeois. A trend u mladších generací stále sílí. V roce 2020 byl globální memový průmysl naceněn na 2,3 miliardy dolarů a do roku 2025 se očekává, že vzroste dokonce na 6,1 miliardy.
Pokud jde o byznys, zpozornět by měli zejména firemní marketéři, kteří skrze memy mohou oslovit široké publikum rychle a téměř zadarmo. Což se hodí dvojnásob v dnešní době zkracující se pozornosti potenciálních zákazníků.
„Naše běžná marketingová grafika přináší v průměru asi pětiprocentní zapojení na Facebooku a Instagramu. Při použití memů máme asi desetkrát větší dosah s šedesátiprocentním organickým zapojením. Vůbec se to nedá srovnat,“ říká Mittal.
A postupem let to začínají chápat i ty nejznámější světové značky. Například Gucci v roce 2017 překvapil s meme kampaní založenou na hashtagu #TFWGucci (That feel when Gucci).
Ta značce přinesla do té doby nejvíce interakcí na sociálních sítích s finálním dosahem přes dvanáct milionů uživatelů. Setkala se jednak s kritikou za to, že si luxusní brand přivlastňuje kulturu prostého lidu, a jednak i s kladnými ohlasy za originální kampaň.
Není to přitom tak dávno, kdy memy patřily výhradně internetovým subkulturám. Objevovaly se zhruba od devadesátých let a masovou popularitu získaly po přelomu milénia se vznikem diskusních serverů typu 4chan.org. S nástupem YouTube a hlavně sítě 9gag.com se pak rozšířily po celém světě.
Praotcem skutečně virálního memu je nejspíš Duckroll. Internetový žertík typu bait-and-switch z roku 2006, který spočívá ve sdílení odkazu směřujícího jinam, než jste čekali. V tomhle případě na obrázek kachny divoké s pneumatikami místo nohou.
Tahle konkrétní nevinná internetová zábava postupně přerostla v globální fenomén známý jako Rickrolling. Ten funguje opět na principu falešného odkazu, který vás přenese tentokrát na videoklip osmdesátkového hitu Never Gonna Give You Up od Ricka Astleyho. Zpěvák díky tomu mimochodem restartoval svou vyhaslou kariéru.
Dnes už má videoklip na YouTube přes 1,5 miliardy zhlédnutí a i po sedmnácti letech stále přibývají nové oběti rickrollingu, který mezitím zlidověl a můžete na něj narazit téměř kdekoli.
Že by podobné memy mohly využít i velké korporace, jako první ukázal YouTube, který už v roce 2008 Rickrolling použil v rámci své aprílové kampaně. A nebyl zdaleka poslední. V roce 2015 se na trendu přiživil třeba i Apple, když z názvu písně poskládal ciferník Apple Watch.
Zdroj: Apple
Značky k memům sahají i protože si uvědomují, že spotřebitelé mají stále větší odpor k běžné reklamě, jak dokládá také neustálý pokles průměrné proklikovosti digitální reklamy. Firmy tak hledají nové cesty, jak se k zákazníkům dostat. A v použití memů vidí levnou a účinnou cestou, jak oslovit konkrétní cílové skupiny.
V Česku memy občas využívá například lídr e-commerce Alza.cz. A často úspěšně.
Někdy ale může mít snaha zalíbit se milovníkům memů nedohlédnutelné důsledky. O tom se přesvědčil marketing Alzy, když se v roce 2020 svezl na trendu okolo české komunity Geografické memíky pro zcestovalé pepíky.
Krok Alzy vyvolal masový zájem, který do skupiny přilákal nával nových lidí, načež se její zakladatel rozhodl pro její úplné zmrazení. A kauza vyvolala diskusi o tom, zda se z memkultury díky marketingovému využití nevytrácí kouzlo a autenticita.
Memy nicméně stále více prorůstají naší společností. Nevyhnuly se třeba ani konzervativnímu světu financí. Humorný profil Litquidity má na síti X přes 355 tisíc sledujících a na Instagramu dokonce 835 tisíc fanoušků. Jeho autor nedávno vystoupil z dlouholeté anonymity jako bývalý investiční bankéř Hank Medina.
Zdroj: Litquidity
Z vtipných obrázků se stal také slušný byznys pro některé jejich autory. Ty nejslavnější memy se totiž prodávají jako NFT (z anglického Non-Fungible Tokens). Ačkoli memy najdete všude na internetu zadarmo, můžete si tímto způsobem od majitele práv koupit svůj nezaměnitelný token jako certifikát o jejich vlastnictví.
Nejdražší NFT mem se prodal v roce 2015. Obrázek „Disaster Girl“, holčičky s ďábelským pohledem stojící před hořícím domem, se vydražil na aukci za půl milionu dolarů. Dnes už dospělá Zoë Roth si tak z jediné fotky zaplatila studentskou půjčku a část věnovala na charitu.
