Americká megapole není zrovna příkladem udržitelnosti a ekologie, spíš naopak. Nejnovější newyorská čtvrť Hudson Yards tohle vnímání ale úspěšně mění. Je respektovaným vzorem toho, jak by mělo vypadat město budoucnosti.
Zatím posledním přírůstkem čtvrti Hudson Yards na Manhattanu je v polovině října otevřená 291 metrů vysoká kancelářská budova z dílny slavného architektonického studia Foster + Partners. Kromě toho, že patří mezi nejmodernější kanceláře na světě, má projekt nazvaný Fifty Hudson Yards také mezinárodně uznávanou certifikaci LEED Gold, kterou získávají environmentálně šetrné a udržitelné budovy, přičemž Gold je druhé nejvyšší možné ocenění.
A právě tímto certifikátem se pyšní úplně celá moderní newyorská čtvrť. Budova 10 Hudson Yards, nazývaná také South Tower, získala dokonce nejvyšší ohodnocení Platinum. V praxi to znamená, že v celé čtvrti najdete přes dvacet tisíc metrů čtverečních zeleně s dvěma stovkami vysázených stromů. Usídlilo se tu 225 druhů opylovačů včetně včel a motýlů, kteří pomáhají přežít rostlinám ohroženým ztrátou přirozeného prostředí a změnou klimatu.
Nejde ale jen o kousek přírody v srdci Manhattanu. Díky Hudson Yards se New York například učí šetrnému přístupu k výrobě a využití elektrické energie. Celá čtvrť má speciální rozvodnou mikrosíť a dvě kogenerační jednotky. Ty společně vyrábějí elektřinu a teplo, čímž zefektivňují využití energie paliv. Při celém procesu zároveň vzniká odpadní teplo, které se tak může využít k ohřevu teplé vody, vytápění, ale i ochlazování budov.
Hudson Yards tak ročně ušetří 25 tisíc tun oxidu uhličitého. To odpovídá situaci, kdy by po městě přestalo jezdit 5100 automobilů. Pod zemí tu navíc jsou obrovské nádrže na vodu zachytávající déšť, který pak slouží k zalévání zeleně. Každý rok se tak ušetří 400 tisíc hektolitrů pitné vody.
Při snaze o udržitelnost je zásadní řešit i odpad. V New Yorku se každý den vyhodí dvanáct tisíc tun odpadu, který často cestuje na skládky vzdálené i tisíc kilometrů. Přitom devět procent tohoto odpadu tvoří recyklovatelné materiály. Hudson Yards má proto vlastní svoz odpadu, aby zamezila tomu, že se nebude recyklovat.
Součástí této snahy jsou i speciální vakuové odpadkové koše zabudované ve všech budovách. Každá z nich má proto rovnou tři otvory na odpad – na směsný odpad, recyklovatelné materiály a bioodpad. Vše pak putuje dva a půl kilometru dlouhým podzemním potrubím, přičemž cestou se všechny odpadky efektivně rozemelou. A nejsou přitom potřeba žádné popelářské vozy.
Hudson Yards si zároveň nepředstavujte jen jako administrativní čtvrť. Je tu spousta překrásných rezidenčních budov, skvělých kaváren a restaurací, obchodů a obchodních domů. Zároveň jde o úžasné prostředí, které si oblíbí i turisté. Na adrese 30 Hudson Yards najdete pod názvem Edge nejvýše položenou vyhlídku v New Yorku i na celé západní polokouli.
Nevynechejte kulturní centrum The Shed s pohyblivou střechou od ateliéru Diller Scofidio + Renfro. Pohled na celou čtvrť z mnoha různých perspektiv pak nabízí náměstí Public Square, kterému vévodí slavný objekt Vessel od architekta a designéra Thomase Heatherwicka. Stavba je ale bohužel teď dočasně uzavřená.
Foto Michael Grimm
Thomas Heatherwick navrhl také úžasný Little Island Park, ležící přímo na řece Hudson. Jako první ho možná uvidíte při procházce po slavné High Line, která tu byla dokonce ještě dřív než celé Hudson Yards. Ta je celosvětově je považována za skvělý příklad, jak vrátit život i slávu starému nepoužívanému a chátrajícímu prostoru.
Jde o zhruba dva a půl kilometru dlouhý visutý park na bývalém kolejišti z roku 1934. Několik let se diskutovalo o tom, jak toto „nemísto“ využít, až se v roce 2009 otevřela první etapa projektu. Za návrhem stojí architektonické studio Diller Scofidio + Renfro. Na každém kroku tu míjíte dokonale navržené a poskládané záhony, které jsou dílem zahradních architektů James Corner Field Operations.
Mezi keři, květinami a stromy je spousta pohodlných míst k sezení i ležení. Park slouží jako veřejná galerie a díky několika kavárnám i jako místo potkávání. Lidé si sem chodí číst, kreslit nebo jen odpočinout od shonu blízkého a přitom tak vzdáleného Manhattanu.
Tohle všechno přitom vzniklo na místě starých nevyužívaných doků, s nimiž si město dlouho nevědělo rady. Roky nevyužívané pozemky vlastní společnost Metropolitan Transportation Authority, která je pronajala realitnímu magnátovi Stephenu M. Rossovi na 99 let za miliardu dolarů. Ten se rozhodl v těsné blízkosti tehdy už oblíbené High Line za patnáct miliard dolarů vybudovat v podstatě novou čtvrť.
Začala se stavět přesně před deseti lety a kompletně hotová by měla být v roce 2024. Architektura jednotlivých projektů přitom odkazuje na průmyslovou minulost části West Side. Stejně tak se stavitelé budou striktně držet i udržitelného charakteru čtvrti Hudson Yards.
Bohužel jen o pár ulic a avenue dál, na slavném náměstí Times Square se stále kvůli světelným reklamám zářícím 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, spálí každoročně stejně energie, kolik spotřebuje 161 tisíc průměrných amerických domácností za celý rok. O důvod víc, proč by se turisti v New Yorku měli raději než za zářícími atrakcemi vydat obdivovat světovou architekturu, nezvyklý klid i super komfortní život do čtvrti Hudson Yards.
