Čtyřnohého mazlíčka si k Vánocům přeje kdekdo. Jen málokdo však pod stromečkem najde psa, který dokáže od prvního dne zachraňovat uvězněné lidi z radioaktivitou zamořeného podzemí. Což je zřejmě v pořádku, protože po takovém téměř nikdo netouží. Výjimky se ale najdou.
Jednou z nich je tým vědců a výzkumníků z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který vystupuje pod krkolomnou zkratkou CTU-CRAS-NORLAB. A zrovna na něj se v tomhle ohledu usmálo štěstí – dostal totiž předčasný vánoční dárek od výzkumné agentury amerického ministerstva obrany DARPA.
Když ho dnes tým rozbalil, našel v něm celkem 1,5 milionu dolarů, tedy více než 30 milionů korun. Z peněz si chce mimo jiné pořídit i tři robotické psy Spot od americké společnosti Boston Dynamics, kteří byli k volnému prodeji uvolněni teprve letos v létě, navíc zpočátku jen pro americké zákazníky.
„Roboti Spot od Boston Dynamics vhodně doplní naše portfolio robotů z hlediska průchodnosti terénem,“ potvrzuje vedoucí týmu Tomáš Svoboda.
Tým akademiků z ČVUT v Praze na soutěži DARPA Subterranean Challenge | Foto ČVUT
Americkou agenturu už vědci z ČVUT znají důvěrně. Uspěli totiž v rámci robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge, ve které týmy z celého světa vysílají do člověku nepřístupných podzemních prostor různé autonomní roboty a snaží se o jejich nejlepší kooperaci ve prospěch lidí. To vše v podmínkách simulovaných přírodních i jiných katastrof.
V loňském srpnovém a letošním únorovém kole čeští vědci pokaždé zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo.
Tým chce část peněz využít na pokrytí cestovních nákladů spojených s finálovým kolem robotické soutěže, které se má konat příští podzim ve Spojených státech.
Většinu ale spolkne nákup nového vybavení. Mezi ním budou už tři zmiňovaní roboti Spot od společnosti Boston Dynamics. Dále pak letka nových dronů se senzory přímo přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách a také senzory LIDAR, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.
Pásoví roboti | Foto ČVUT
„Spoty velmi dobře překonávají překážky vyrobené člověkem, například nejrůznější schody. Navíc jsou to robustní robotické platformy, které to zvládnou už z výroby. To nám dovolí více se soustředit na výzkumné problémy prohledávání a mapování rozsáhlého předem neznámého terénu,“ vysvětluje pro Forbes šéf týmu Tomáš Svoboda.
Robodog Spot se dostal do volného prodeje letos v červnu za 75 tisíc dolarů, v přepočtu 1,6 milionu korun. Krátce nato se objevil například u odpalovací rampy texaského vesmírného centra firmy SpaceX Elona Muska v Boca Chica, kde monitoroval testy vesmírné lodi Starship. Dostal jméno Zeus a slušivou červenou boudu.
Hlavní výhodou robota je fakt, že se dokáže pohybovat v podmínkách, ve kterých by člověk nepřežil, nebo byl alespoň vystaven velkému riziku. Bez problému tak například zvládne fungovat v silně chemicky zamořeném prostředí.
Využívá ho už ostatně třeba i rakouská stavební skupina Strabag, která tak chrání zdraví svých zaměstnanců. V Česku se smečka zelených robopsů před Vánoci prohání i v holešovické prodejně Alzy, kde si je lidé mohou pohladit. Dostali jméno Dášenka a slouží tam hlavně k marketingovým účelům, firma ale na možnostech jejich využití spolupracuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.
„Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž,“ říká Svoboda a dodává, že tým chce do finálového kola významně posílit autonomní chování všech robotů a musí tak zapracovat zejména na přesnosti jejich lokalizace a navigace.
Zároveň doufá, že z výsledků práce týmu ČVUT budou těžit nejen DARPA a americké ministerstvo obrany, ale také české instituce.
„Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí,“ říká na závěr.
16. 12. 20204 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
