skip to main content
Fintech

Všechno jde podle plánu. Ale vážně. Rusko se chystá otestovat digitální rubl v praxi


Může to vypadat, že jde o další projev ruského válečného zoufalství, ale na tenhle projekt bylo zaděláno dávno před válkou. Ruská centrální banka (CBRF) má v plánu otestovat takzvaný digitální rubl – svou vlastní digitální měnu. Pilotní provoz v reálném prostředí by mohl začít již v nadcházejícím roce.

„Vsjo idjot po planu“, tedy „všechno jde podle plánu“ chtělo by se tak říci spolu s frontmanem kdysi populární sovětské punkové kapely Grazhdanskaja Oborona. A to je s ohledem na fakt, že jde o Rusko, na celé věci asi nejvíce překvapivé.

Nejenže projekt nenabral výrazné zpoždění ani se neukázalo, že jde o pověstnou Potěmkinovu vesnici a zdroj k odsávání štědré státní podpory, ale Rusové tlačí na jeho včasné a možná i urychlené dokončení.

Guvernérka CBRF Elvira Nabiullina se podle Vedomostí nechala v uplynulém týdnu v proslovu pro ruskou Státní dumu slyšet, že již testuje digitální měnu s jednotlivými ruskými bankami. Projekt má mít nejvyšší prioritu a guvernérka nepřipouští možnost žádných dalších zpoždění.

Na příští rok je naplánovaný takzvaný živý pilot, který nebude probíhat v nějakém izolovaném prostředí, ale v reálné ekonomice.

S digitálním rublem ale země nechce pouze udržet kontrolu nad vnitřními kapitálovými toky, její ambice míří také, nebo možná dokonce hlavně k mezinárodním platbám. „Poměrně rychle jsme vytvořili prototyp… nyní provádíme testy s bankami a příští rok budeme postupně provádět pilotní transakce,“ řekla Nabiullina ruské Státní dumě, dolní komoře vlády.

Kde se ale idea digitálního rublu vůbec vzala a může skutečně zemi výrazněji pomoci? Ruská centrální banka se začala myšlenkou na vlastní digitální měnu spravovanou centrální bankou zabývat v roce 2020. Ještě v září prvního pandemického roku ale guvernérka ruské centrální banky prohlašovala, že jde jen o hypotetický nápad. Na jeho potvrzení si musel svět počkat až do prvních měsíců roku 2021.

Loni v dubnu již ale vypadala situace jinak. Další představitelé ruské centrální banky přišli během virtuální tiskové konference s již konkrétním plánem prací, který měl vyvrcholit spuštěním projektu právě v roce 2023.

Digitální rubl je, podobně jako například již omezeně fungující digitální jüan sousední Číny, takzvané CDBC – digitální měna centrální banky. Nejedná se tedy o prostou náhradu hotovosti, to již ostatně léta úspěšně suplují současné elektronické peníze. Jeho oficiální úlohou je, alespoň zatím, být doplňkem obou těchto platforem.

Používání digitálního rublu bude povědomé zejména uživatelům kryptoměn – nákup a prodej zprostředkovaný skrze digitální peněženku v mobilním zařízení, chytrých hodinkách nebo počítači. Zajímavé je, že realizace platby má být, alespoň občas, možná i bez připojení k internetu.

CBRF se začala myšlenkou vlastní CBDC zaobírat před několika lety, a to, podobně jako v případě jiných centrálních bank, v reakci na vzrůstající popularitu takzvaných stablecoinů. Tedy krypto platebních tokenů, které navazují svoji tržní hodnotu na nějakou externí referenci – komoditu, fiat měnu, koš aktiv – ve snaze minimalizovat vlastní volatilitu.

Reklama

Ty původně vznikly proto, aby plnily zajišťovací funkci vůči volatilitě kryptoměn a pomáhaly obcházet legislativní problémy. Dnes se hojně využívají v sektoru decentralizovaných financí, ale také například ve vnitrofiremních platbách nebo mezinárodních transakcích. První známý stablecoin, Realcoin, pochází již z roku 2014, dnes jej ale většina lidí zná pod označením Tether.

Jaké by měly být výhody digitální měny centrální banky? Dnes můžete držet své finance buď ve formě hotovosti, což je z účetního pohledu závazek (pasivum) centrální banky, nebo ve formě bankovních vkladů, kde jde pro změnu o elektronicky spravovaný závazek nějaké komerční banky.

Držet peníze v bance je nepoměrně praktičtější, tedy pokud nejste drogový dealer, ale má to i své nevýhody a není to úplně bez rizika, jak se u nás přesvědčila například klientela ruské Sberbank.

CBDC oproti tomu nabízejí něco z obou světů: jsou to peníze, které jsou závazkem centrální banky, ovšem v elektronické podobě. Jejich cílem je také nabídnout rychlou a nákladově efektivní infrastrukturu platebního styku. V rozvojových zemích se pak nabízí ještě jedna funkce, a to vyřešení otázky nerovného přístupu k finančním službám.

Ač to Rusko oficiálně nepřiznává, za urychlením příprav vlastní CBDC jsou především projevující se západní sankce a s nimi potřeba co nejrychleji vyšachovat dolar a euro ze svých mezinárodních plateb. Podle Olgy Skorobogatové, další významné představitelky vedení CBRF, by měla druhá fáze pilotního testování projektu proběhnout již tento podzim.

Předplatné Forbesu
Ze mlejna
Forbes 5/2022

Během této fáze chce ruská centrální banka otestovat efektivitu projektu pro placení za zboží a služby, ale také použitelnost pro přesuny vládních peněz, na čemž chce spolupracovat s ministerstvem financí. Technologie bude pravděpodobně založena na blockchainu, protože Skorobogatová se také nechala slyšet, že obě instituce mají v plánu vydat vlastní chytré kontrakty.

CBDC není první velký infrastrukturní projekt, který ruská centrální banka za éry Skorobogatové připravila. Po anexi Krymu začala postupně zavádět rychlé státní platby, přišla s biometrickým systémem pro jejich ověřování, fintechovou asociací, blockchainovou platformou a flexibilní regulací sektoru.

Pokud jde o samotnou digitální měnu, nejde možná všechno tak hladce, jak by se mohlo zvenku zdát. Skorobogatova si totiž již stačila veřejně postěžovat, že některé banky odmítají na pilotním testování digitálního rublu spolupracovat.

Digitální rubl, pro který zatím ani nejsou schválené potřebné zákony, není jediné želízko v ohni, na které se Rusko s mezinárodními platbami spoléhá. Nabiullina uvedla, že se v současné chvíli Rusko snaží rozšířit seznam zemí, které akceptují platby z její sítě MIR, jež funguje obdobně jako Visa a Mastercard.

Jednou z těchto zemí bude nejspíš Kuba. MIR byl v Rusku poměrně populární již před válkou, v roce 2019 byl v zemi zodpovědný za zhruba 25 procent všech plateb a v zemi fungovalo okolo 70 milionů MIR platebních karet.