Lidé, kteří se vrací z cesty na Madagaskar, se často dělí do dvou skupin: Jedni jsou s hodnocením rychle hotoví: „Nic extra, už jsme zažili lepší dovolenou.“ A druzí jsou okouzlení a ptají se: „Jak můžeme pomoct?“
Aby se vám v téhle zemi líbilo, je třeba ji trochu pochopit a trochu se o ni zajímat.
Stejně jako vždy, když jedete do rozvojové země, je i na Madagaskaru zodpovědný přístup k cestování naprosto zásadní pro jeho další vývoj. Coby čtvrtá nejchudší země světa si zvláštní pozornost určitě zaslouží.
Zatímco ještě nedávno se sem vydávali většinou jen cestovatelé a dobrodruzi, kteří přiletěli do hlavního města a cestovali po hlavním ostrově, v roce 2022 do hry vstoupily podzimní přímé charterové lety z Prahy do letoviska Nosy Be.
Díky nim je Madagaskar dostupnější a otevírá dveře i turistům, které by jinak možná vůbec nenapadlo sem jet.
Není na tom vůbec nic špatného. Naopak – každý, kdo se rozhodne investovat své peníze do cesty sem, přispívá k rozvoji této země a může jí pomoci k lepším zítřkům. Je však dobré předem vědět, jak se zachovat v určitých situacích a čemu nepodlehnout.
Madagaskar je sedmapůlkrát větší než Česká republika a žije tu 28 milionů obyvatel. Je tedy jasné, že procestovat ho celý je celkem náročné, a tak pravděpodobně na každé své cestě stihnete jen jeho kousek.
Proč (ne)hledat Karibik na Madagaskaru
Hlavní město čtvrtého největšího ostrova na planetě Antananarivo, kterému místní říkají prostě Tana, leží zhruba ve středu ostrova. Zřejmě nejslavnější místo Madagaskaru, takzvaná Baobab Avenue a spousta národních parků, leží ještě jižněji.
Organizované poznávací zájezdy z Prahy pomohou objevit převážně sever ostrova. Ovšem pokud se sem chystáte na tradičnější dovolenou, pravděpodobně se budete zdržovat především na menším z ostrovů Nosy Be, který je vyhlášenou rekreační oblastí.
V jeho okolí je několik malých ostrůvků, jejichž pláže a barvy oceánu připomínají karibský ráj, například Nosy Iranja nebo velmi autentický a méně turistický Nosy Fanihy. Je však dobré vědět, že madagaskarské pláže jsou jinak spíše divoké a rustikální, lemované skalami či pokryté kameny odkazujícími na dřívější sopečnou činnost.
Tam, kde jedinečnost není klišé
Obecně by byla škoda srovnávat Madagaskar s čímkoli, co jste už viděli či zažili. Jestli totiž existuje skutečně jedinečné místo, je to právě tento ostrov. Vždyť ho z devadesáti procent tvoří endemické druhy.
Po oddělení od afrického kontinentu před 165 miliony let se tu v naprosté izolaci od okolního světa vyvíjel fascinující svět rostlin a živočichů, mezi jejichž nejznámější zástupce určitě patří nespočet druhů chameleonů a lemur kata.
Pokud toužíte po fotce s touto roztomilou poloopicí, budete muset do zábavního parku nebo třeba na takzvaný ostrov lemurů Nosy Komba, kde lemuři žijí v určitém polozajetí a lidí se nebojí. Zejména proto, že vědí, že je tu každý turista bude honit s kouskem banánu v ruce jako úplatkem.
Tím se zvířata samozřejmě stávají drzejšími, i když spíš se oženou po vašem fotoaparátu než přímo po vás. Nicméně například National Geographic před časem upozornil, že naše touha vyfotit se s lemury vede k tomu, že si tohle zvíře zkoušejí ochočit a chovat jej jako domácí zvířata i místní lidé nebo hotely, aby mohli vydělávat na atrakci pro turisty. Jenže to je lokálními zákony zakázáno.
Pokud roztomilé fotky či videa rádi oželíte, vydejte se pozorovat lemury spíš do národního parku, kde žijí naprosto přirozeně. Neuvidíte je možná tolik zblízka, ale zase nebudete zasahovat do jejich přirozeného života. Ideální podmínky pro jejich sledování nabízí třeba rozsáhlý národní park Andasibe-Mantadia, ale i chráněná rezervace Lokobe nedaleko Nosy Be.
Jak můžete pomoci
Navzdory mimořádnému přírodnímu bohatství, ale i luxusu v podobě snadno dosažitelných banánů, manga, kakaových bobů, vanilky nebo slavného ylang ylang je tato země extrémně chudá. Tři čtvrtiny místních lidí si tu vydělají jen něco přes dolar denně.
foto Sergey Zherstev / Unsplash
Vaše peníze tu pomohou. Tím spíš, když opustíte resort a vydáte se zažít skutečný Madagaskar a podělíte se o své finance se skutečnými lidmi. Nakupujte na trzích, využívejte místní průvodce, kupujte místní potraviny.
Kvůli stavu místních silnic se tu většinou i auto půjčuje rovnou s řidičem, proto ať už vyrážíte na jakkoli organizovaný výlet, ujistěte se, že zastavíte i jinde, než je zvykem. Cestovky a průvodci totiž obvykle jedou podle pořád stejných itinerářů a zastavují stále na stejných místech.
Podporujte vzdělávání
Pokud si najímáte místní cestovku, ujistěte se, že jde o organizaci, která nejen pracuje s místními lidmi, ale také je vzdělává a podporuje je, aby našli a vytvořili si udržitelný způsob života. Je totiž dobré myslet na to, že Madagaskarská republika nemá zavedenou povinnou školní docházku, a protože rodiny tu mají často přes deset dětí, nemají dostatek peněz na školní pomůcky, a tak děti do školy nechodí nebo ji navštěvují jen pár let.
foto Ban Yido / Unsplash
Jenže právě ve vzdělání je klíč k lepší ekonomice, ale třeba i k tomu, aby zdejší průměrný věk dožití nekončil na třiapadesáti letech. Pomoci můžete jen tím, že si budete s místními povídat a zajímat se, jak žijí, za což budou navíc velmi vděční, protože jsou opravdu velmi přátelští a otevření.
Lesy versus rýže
Problémů, kterým musí tahle země čelit a které na ni ještě čekají, je opravdu mnoho. Je pravda, že její velká část je chráněná a že většina místních lidí jsou vyznáním animisté, takže uctívají především přírodu. I tak není jednoduché v těžkých podmínkách chránit své zdroje a krajinu.
Například odlesňování tu nepovažují za problém a dál vypalují zemi, protože to dělali i jejich předci a oni věří, že jedině tak je možné pěstovat například rýži. Podle organizace Responsible Travel tady od 50. let zmizelo devadesát procent lesů. Přitom naprostá většina endemických druhů závisí právě na lese.
Stejně tak místní zákony nijak nebrání vykořisťování dětí. Dětská prostituce není žádnou výjimkou. Mezinárodní agentury na ochranu dětí si jsou tohoto problému vědomy, ale nedostatek finančních prostředků vede k tomu, že policejní práce není úplně důsledná. K nejaktivnějším organizacím v tomto ohledu patří The Code, která také nabádá turisty, aby každou podezřelou situaci nahlásili. Dokonce tu k tomu funguje speciální telefonní linka 147.
Žádné sladkosti pro děti
Místní děti jsou tak krásné a roztomilé, že je velmi těžké odolat a vůbec nic jim nedat. Jenže právě to je to nejlepší, co pro ně můžete udělat. Lokální cestovní agentura Roadtrip Africa upozorňuje: „Nedávejte dětem peníze, sladkosti, oblečení, hračky ani nic jiného. Jen byste tím podporovali žebrání a zkreslené vnímání turistů. Raději jim ukažte svůj zájem, hrajte si a mluvte s nimi.“
Pokud chcete přece jen něco darovat, poraďte se s majitelem či šéfem hotelu, který vám poradí nebo vaše dárky sám přerozdělí. Pokud byste totiž dárky dávali sami nebo je nechali v pokoji, můžete tím způsobit neshody mezi zaměstnanci. To samé však platí i o zmíněných dětech – nikdy nedokážete obdarovat všechny, a tak se často stane, že se o dárky hádají a přetahují. Nezdraví vás, ale rovnou natahují ruce.
Spropitné je nicméně naprosto v pořádku, ale nejvíce pravděpodobně pomůžete tím, když přispějete na nejrůznější humanitární organizace, jako je HoverAid, Red Island Restoration nebo nadace Children of Madagascar.
Myslete také na to, že místní lidé jsou sice neuvěřitelně milí, skromní a otevření, ale jejich život se také řídí mnohými fady, což je malgašský výraz pro tabu. Jsou to nejrůznější pravidla a pověry, které se ale striktně dodržují a bohužel pro nás cizince neplatí plošně. V některých vesnicích například není slušné ukazovat prstem, v jiné se nehodí nasadit si potápěčské brýle. Jak upozorňuje organizace Responsible Travel, je namístě se vždy zeptat a ctít místní zásady.
Překvapivě kvalitní služby
Odvděčí se vám dokonalou pohostinností. Dokážou splnit vaše přání ještě dřív, než jste ho vůbec vyslovili. Zřejmě pro to mají přirozený talent a evidentně se rychle učí od mnoha Francouzů či Italů, kteří tu provozují hotely. Jejich servis by i v Evropě mnoho podniků stále mohlo závidět.
Madagaskar vás zkrátka bude překvapovat každý den, každou chvíli. Místní hotely možná nejsou tak luxusní jako na Seychelách, většina místních pláží možná není tak dokonale bělostná jako na Zanzibaru a resorty nejsou striktně oddělené od místního života, a tak se s ním hned za branami resortu setkáte.
Ale nezavírejte před ním oči a neohrnujte nos, naopak jděte vstříc dobrodružství, pochopení i pomoci. Jedině tak si Ostrov zázraků, jak se Madagaskaru často přezdívá, zamilujete. Protože tohle není jen další dovolená z mnoha. Tohle je naprosto jedinečný zážitek, na který nikdy nezapomenete.
