Společnost Bayer byla dlouho mezi nejhodnotnějšími domácími společnostmi německého akciového indexu. Před lety se ale kvůli jednomu chybnému kroku začala její hodnota propadat. Co bude s akciemi Bayeru dál a jak neúspěchy firmy ovlivní fotbalový Leverkusen?

Farmaceutická a biotechnologická společnost Bayer, jejíž historie se táhne na počátek devatenáctého století, je stále největší společností německého farmaceutického průmyslu. Už ovšem nevzkvétá – a to se odráží na ceně jejích akcií.

Každý, kdo v roce 2015 akcie Bayeru koupil, má nyní v portfoliu čtvrtinu jejich tehdejší hodnoty. „Jejich výkon je investorská noční můra. Cena akcie trčí v medvědím trendu už posledních devět let. V zásadě platí, že na co Bayer sáhne, to se mu nepovede,“ konstatuje Jiří Tyleček, hlavní analytik společností XTB.

Věci nabraly rychlý spád v roce 2018. Do té doby úspěšný Bayer odkoupil za 63 miliard dolarů americkou agrochemickou firmu Monsanto, která stála za výrobou potenciálně rakovinotvorného herbicidu Roundup. Zprávu o rakovinotvorných účincích Roundupu, který Bayeru pořádně zatopil, přitom Světová zdravotnická organizace vydala už v roce 2015.

Právě kvůli předvídatelným problémům s Roundupem tehdy příležitost Monsanto odkoupit odmítla německá agrochemická společnost BASF. Bayer do dealu přesto šel v naději, že posílí svůj zemědělský sektor. Namísto toho se zatížil hromadou dluhů a právních výloh.

Vlna soudních sporů trvá dodnes.

Jen pět měsíců po schválení transakce Evropskou komisí nařídil americký soud Monsantu zaplatit téměř 290 milionů dolarů jako náhradu škody Američanovi, u kterého se po letech používání Roundupu rozvinula rakovina. Částka byla sice v pozdějším rozsudku snížena na 78 milionů dolarů, ale rozjela se vlna soudních sporů trvající dodnes.

Výsledky výzkumu škodlivosti Roundupu nejsou dodnes jednoznačné: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny vyhodnotila glyfosát jako „pravděpodobně karcinogenní“, ale Evropská unie nedávno prodloužila schválení tohoto přípravku na hubení plevele o dalších deset let.

Licence na chemikálii, která se hojně využívá i v Česku, by jinak vypršela 15. prosince loňského roku. Pro prodloužení bylo sedmnáct ze sedmadvaceti zemí Unie včetně České republiky. Oznámení Komise je vyvrcholením osm let trvající unijní debaty o případném zákazu glyfosátu kvůli jeho možné karcinogenitě a škodlivých účincích na živočichy.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin letos glyfosát znovu přezkoumával a k žádným kritickým závěrům nedošel. Stejně to vidí Americká agentura pro ochranu životního prostředí.

Bayer před čtyřmi lety urovnal většinu tehdy probíhajících případů týkajících se Roundupu za částku 9,6 miliardy dolarů. Nepodařilo se však získat rozhodnutí soudu zabraňující budoucím žalobám. Více než padesát tisíc jich zůstává nevyřízených – a pro Bayer jsou tikající bombou.

Nejčerstvější spor týkající Roundupu musel německý konglomerát řešit letos v lednu, když mu soud nařídil zaplatit 2,25 miliardy dolarů muži z Pensylvánie, který tvrdí, že se u něj rozvinula rakovina v důsledku expozice Roundupu. Šlo o největší odškodné v rámci soudních sporů ohledně glyfosátu za posledních pět let. 

Ačkoli analýza Morgan Stanley očekává, že konečná částka bude nižší, vyhlídky jsou pro Bayer stále ponuré: je velmi pravděpodobné, že nepůjde o poslední podobnou soudní bitvu. A glyfosát navíc není jediný problém, který společnost po Monsantu zdědila.

Vše změnila chamtivost vrcholového managementu.

Dalšímu soudu musela čelit v závěru loňského roku kvůli produktu obsahujícímu polychlorované bifenyly (PCB), které jsou rovněž vysoce karcinogenní a ve Spojených státech platí jejich zákaz už od roku 1979. Monsanto vyráběla PCB používané v produktech na čištění podlah a nátěrech až do roku 1977 a americký soud jí v prosinci nařídil zaplatit sedmi lidem, zasaženým PCB ze svítidel, odškodnění ve výši 857 milionů dolarů.

Soudními spory zároveň finanční zátěž pro Bayer nekončí. Zatímco v období akvizice Monsanta dosahoval tržní valuace okolo 100 miliard eur, dnes je na úrovni 26 miliard.

„Bayer byl jednou z největších firem oboru. Vše změnila chamtivost vrcholového managementu, který americkou firmu akvíroval. Spolu s vysokou energetickou náročností se tržní valuace výrazně propadla až ke čtvrtinovým hodnotám z roku 2018, kdy akvizice proběhla,“ komentuje vývoj investor Jaroslav Šura.

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

Budoucí vývoj akcií Bayeru zůstává nejistý. Poslední finanční výsledky společnosti za čtvrtý kvartál i celý rok 2023 byly v zásadě v souladu s očekáváním. „Negativní zprávou pro investory však bylo zásadní snížení dividendy z 2,40 na 0,11 eura,“ podotýká Jiří Tyleček a vysvětluje, že se management pravděpodobně rozhodl snížit vysoké zadlužení firmy.

Další vývoj podle něj bude nadále negativně ovlivněn rizikem soudních sporů okolo Roundupu i dalších produktů. „Odškodnění za několik soudních sporů je schopno vymazat roční zisk celé společnosti. Navíc ceny zemědělských produktů jsou nyní velmi nízké. Farmáři příliš nevydělávají, takže mohou omezit nákupy produktů Bayeru,“ odhaduje Tyleček.

„Všechny tyhle negativní skutečnosti by měly být trhem zaceněny. Výhledově by se tak mohly akcie Bayeru stát zase atraktivními, obzvlášť na takto nízkých hodnotách. Společnost i nadále generuje solidní free cash flow, takže ani přetrvávající vyšší dlouhodobý dluh by nemusel být problémem. Tím spíše, když došlo k výraznému snížení dividendy,“ míní Jaroslav Šura.

Jiří Tyleček nicméně vnímá nákup akcií Bayeru jako riskantní. „Podle finančních metrik se zdá být akcie levná, ale situace na trhu a riziko pokračujících soudních sporů jsou zásadní. Vstup na nízkých úrovních může přinést své ovoce a spekulativně vydělat, ale jedná se o rizikovou záležitost,“ upozorňuje analytik.

Investoři volají po rozdělení Bayeru.

Toxický mix vysokého dluhu a nízkého ocenění akciového trhu navíc vyvolal debaty o možných výhodách rozdělení skupiny: investoři argumentují, že jednotlivé divize mají vyšší hodnotu než společnost jako celek a že výnosy z prodeje částí společnosti by mohly být použity na snížení dluhu.

Bayer plánuje oznámit další podrobnosti o restrukturalizaci skupiny a výhledu na rok 2024 v březnu. Odborné hlasy se však obávají, že případných výnosů by právníci v USA využili jako příležitosti podat ještě více žalob.

Německý gigant patří mimo jiné mezi největší sponzory tamního sportu. Fotbalový klub Bayer 04 Leverkusen, za který nastupují i čeští hráči Patrik Schick, Adam Hložek a Matěj Kovář, letos míří k výhře v německé lize, ale podle Jiřího Tylečka by společnost mohla – bez ohledu na úspěch klubu – kvůli špatným hospodářským výsledkům sponzorství omezovat.

„Osobně se divím, že už se tak více nedělo v posledních letech,“ říká Jiří Tyleček, ale s tímto pohledem nesouhlasí Jaroslav Šura. „Zcela jistě ne v tomto ročníku. Po vypršení stávající sponzorské smlouvy se uvidí, jak bude podpora fotbalového klubu Leverkusen pokračovat,“ nechává budoucnost otevřenou.