skip to main content
Filantropie

Byznys má v Americe, srdce na Břeclavsku. Z Atlanty zachraňuje moravský folklor

Vyrostla na jižní Moravě a tamní folklorní tradice je pro ni srdcovou záležitostí, i když už řadu let žije v Americe. Právě odtamtud svou vášeň podporuje. Co na tom, že je vzdálená osm tisíc sedm set kilometrů.

Třiačtyřicetiletá Monika Vintrlíková pochází z Břeclavi a už jako studentka vysoké školy pracovala v rodinné firmě Alba-Metal na výrobu kovových dílů pro automobilový průmysl, kterou založil její otec. Uměla tak vše potřebné pro řízení firmy i založení nové pobočky.

Tou se stal před deseti lety vzniklý Albaform, který se do Spojených států amerických rozjela vybudovat. Fabriku v Atlantě řídí s manželem a z vydělaných peněz podporují aktivity, které zviditelňují moravskou lidovou kulturu u nás i v cizině.

Za „velkou louží“ šíří Monika Vintrlíková povědomí o tom, jak žádoucí je sbírat a ošetřovat předměty lidové kultury. Tím pomáhá udržet na živu dovednost lidových umělců a řemeslníků z jižní Moravy a svojí podporou v Česku se ji snaží uchovat pro další generace. 

Reklama

„Navazujeme na filantropii, kterou jsem viděla u svých rodičů. Ti se chovali společensky odpovědně třicet let, než se v loňském roce rozhodli firmu rozdělit a předat ji nám dcerám,“ skromně vysvětluje Vintrlíková.

Jedna ze sester, Hana Malinkovičová, převzala českou Alba-Metal v Ladné a Vintrlíková získala logicky atlantský Albaform se sto třiceti zaměstnanci.

V USA však nejen podniká, ale také spolupracuje s krajanskými spolky ve Washingtonu, Chicagu nebo New Yorku. „S manželem už přes deset let podporujeme lidové tradice na Moravě, je to naše vášeň i koníček, který jsme se loni na podzim po letech soukromé činnosti rozhodli zaštítit oficiálně založením nadačního fondu Moravská krása,“ vysvětluje podnikatelka.

„Chceme o moravské dědictví pečovat tak, abychom mohli být partnery dalším organizacím a institucím a přispět svou troškou celé společnosti,“ dodává Vintrlíková, jejíž firma v Americe operuje s téměř půlmiliardovým obratem.

Přes síť českých škol a krajanské spolky v USA prezentuje moravský folklor, pořádá putovní výstavy a workshopy. Aktivní je ale především u nás, kde loni na podzim rozjela už zmíněný nadační fond.

Přes ten se snaží pečovat o umění tradičních lidových maleb a ornamentu, rozšířeného zejména na fasádách rodinných domů. Má k tomu k ruce tým lidí, který jí s řízením fondu pomáhá manažersky i odborně. Jeho součástí je i Marie Švirgová, nejvýznamnější lidová malířka z Podluží. Fond také organizuje výstavy a dílny, kde se můžete naučit tradiční folklorní techniky, naposledy to byl třeba modrotiskový piknik.

Reklama

Manažerka a rovněž honorární konzulka pro stát Georgia neváhá měsíčně na podporu tradic vynaložit přibližně dvě stě tisíc korun a další desítky milionů má pro tento účel vyčleněné.

V plánu je například renovace stopadesátiletého sedláckého domu, který chce otevřít veřejnosti jako muzeum tamního života a místo pro folklorní setkání příznivců lidového umění a kultury.

Pomoc pro Moravu

Aktuálně pak Vintrlíková pracuje na kampani, jejímž prostřednictvím by chtěla dlouhodobě propagovat sbírku určenou pro Moravu postiženou nedávným ničivými bouřemi. Sbírku vyhlásilo Národní české a slovenské muzeum a knihovna sídlící v Iowě, v jehož představenstvu podnikatelka figuruje.

„S fundraisingem budeme cílit na krajany v Americe, zaštiťovat by ji potom měl v Česku fond Moravská krása tak, aby podpora šla na konkrétní projekt, který v současné době vytipováváme,“ říká.

Jen v Georgii má komunita Čechoameričanů bezmála dva tisíce členů a pobočky mají v tomto státě i tři české firmy. Kromě Albaformu je to První brněnská strojírna a Silon, vyrábějící plasty.

„Chceme propojovat Moravu s krajany v Americe a potvrdit, že nám na sobě vzájemně záleží. Protože i Češi pomohli stejným způsobem třeba muzeu v Iowě, když se v roce 2008 potýkalo s obrovskými záplavami, které muzeum i jeho sbírky téměř zničily,“ říká podnikatelka.

Vintrlíková a její nadační fond také nedávno začal spravovat Havlíčkovu vilu v Břeclavi-Poštorné, kterou vlastní její rodina a kterou nechal postavit Jan II. z Lichtenštejna. I tady hodlá vytvořit galerii a centrum pro setkávání.

Chce mít totiž co nejvíc důvodů, proč se sem z Ameriky vracet. Její rodina se ostatně vůči moravské kultuře chovala zodpovědně ještě před jejím odchodem do Spojených států amerických. Už její otec měl pro kulturu, umění a Moravu slabost.

„Byl například dlouholetým podporovatelem lednicko-valtického hudebního festivalu, zasloužil se o vydání několika desítek knih o Moravě, podporoval malíře, sochaře a jiné umělce v regionu,“ dodává Vintrlíková, pro kterou není ani oceán překážkou v udržování moravských tradic.

Reklama
Reklama