skip to main content
Malá a střední firma

Malí podnikatelé a jejich velké zápasy. Jak zvládají druhou vlnu lidé, jejichž příběhy jsme popsali na jaře

4 minuty čtení

Před půl rokem Forbes oslovil drobné podnikatele ze statisticky nejpostiženějších oborů gastronomie, služeb, maloobchodu a kultury s výzvou, aby sdíleli svou přímou zkušenost z první vlny pandemie.

Teď se k našim statečným drobným podnikatelům vracíme, abychom zjistili, jak se jejich byznysy potýkají s druhou vlnou koronaviru – a také druhou vlnou vládních omezení.

Všichni se shodují, že jarní záplava solidarity a podpory ze strany zákazníků se teď vytratila a že krize je učí zejména spoléhat na sebe. Na výraznější podpory či úvěry v první vlně nikdo z nich nedosáhl a nyní už s nimi příliš nepočítají.

NILA: Krize je pro nás příležitostí i zatěžkávací zkouškou

„Podzim je ekonomicky mnohem náročnější. Na jaře mě doslova fascinovala vlna solidarity, která naše stálé zákazníky prakticky ihned po uzavření přesměrovala do e-shopu. To teď už nepřišlo. Museli jsme spustit promo akce, která bychom standardně rozjížděli o několik týdnů později,“ popisuje Eva Urbanová, majitelka značky Nila.

Klientům nabízí nejen kosmetiku, módu a bytový design z Česka i ze zahraničí, ale taky životní filozofii, pro kterou se v angličtině vžilo označení „slow living“. Ta oslovuje stále početnější skupinu zákazníků, kladoucích při nakupování důraz na témata udržitelnosti, fair trade či ekologických dopadů zboží.

Reklama

Eva a Pavel Urbanovi, oba právníci s korporátní zkušeností, značku rozjeli před osmi lety. Dnes v hlavním městě vlastní pět kamenných prodejen a provozují i úspěšný e-shop. Loni v pomalém byznysu Urbanovi protočili 52 milionů korun a dávali práci pětatřiceti lidem.

„Na jaře jsme většinu brigádníků nechali doma, teď před Vánoci o ně ale nemůžeme přijít,“ konstatují podnikatelé. Nejistota ohledně dalšího vývoje a nepředvídatelnost vládních opatření je trápí stejně jako na jaře.

„Pokud by se vánoční prodeje měly odehrávat výhradně online, obávám se kolapsu doručovacích a kurýrních služeb. Nemluvě o tom, jak asi budou vypadat bezpečnostní pravidla ve velkoskladech,“ stěžují si na nelogičnost a nesystematičnost vládních opatření.

„Věříme, že obchody se otevřou, byť s regulacemi počtu zákazníků uvnitř,“ doufá Urbanová a odhaduje v tom případě meziroční propad tržeb snesitelných 20 procent.

Přestože nezískali dvoumilionovou půjčku v programu Covid 3, kterou chtěli použít jako pojistku na provozní financování, pokles tržeb snad ustojí. „Má to i pozitivní stránky. Zaměstnanci si práce víc váží a na trhu se objevují zajímavé retailové prostory, kterých byl před rokem absolutní nedostatek,“ shodují se.

YOGA i-D: Státní správa se za půl roku nepoučila

„Kurz právní angličtiny lze do onlinu překlopit bez problému, ale učit někoho distančně pohybovou aktivitu je mnohem složitější,“ konstatuje lingvista Zdeněk Havlíček. Tlumočí sice z angličtiny a francouzštiny pro Ústavní soud či Úřad ombudsmana, ale půl roku před jarní vlnou pandemie si v Brně otevřel pohybové studio.

„Přes Zoom je potřebný fyzický kontakt nemožný. Kvůli kontaktu s klienty ale online prostor neopomíjíme,“ dodává muž, kterého rekonstrukce prostor v budově bývalé pošty v centru Brna přišla na necelé dva miliony korun. Zhruba o 500 tisíc míň by Havlíček potřeboval na druhou etapu.

O tyto prostředky hodlá požádat fanoušky studia v crowdfundingové kampani. Věří, že přes nepříznivou situaci se peníze podaří vybrat. „Pokud je na současné situaci něco pozitivního, tak snad to, že více lidí pochopí, jak se jim investice do zdravého životního stylu vyplatí,“ míní nadšený propagátor jógy.

Podobně jako na jaře považuje postup vlády při uzavírání provozoven za ukázku svévole. „Například fitness centra se uzavřela, přestože v nich nebyl nikdo vytrasován,“ kroutí hlavou Havlíček, kterému se navrch nelíbí, že žádost o podporu je administrativně složitá: „Přestože mám tři datové schránky, musel jsem si vytvářet další digitální identitu.“

Plavby Olomouc: Stále spoléhám na sebe

„Letní sezona byla hodně zkrácená, ale celkem silná díky nárůstu regionálního turismu,“ pochvaluje si Šimon Pelikán. Ještě před třicítkou rozjel v Olomouci malou revoluci v turismu: s projektem Ololoď nabízí plavby s výkladem historickým centrem města.

Reklama

Pelikán do projektu vtáhl kapitány ve výslužbě, kterým tak nabídl novou náplň důchodu. Dnes má jeho moravská flotila lodě dvě, plavbu rozšířila i do Přerova a loni k ní přibyl Ološlap, který slouží k poznávání historického města po souši.

Za normálních okolností by se připravoval na adventní sezonu, která vedle té letní patří k vrcholům roku – firemní večírky na lodích v kombinaci se stánky s punčem a kulturním programem ale letos nejspíš budou muset Olomoučtí oželet.

„Nejsem schopen reagovat na to, že pravidla pro podnikatele vláda mění ze dne na den,“ konstatuje muž, který letos vydělá pravděpodobně o polovinu méně, než plánoval. Intenzivně proto přemýšlí o nových, doplňkových aktivitách, které by i do budoucna mohly výpadky dofinancovat.

„Už se něco rýsuje, ale zatím o tom nechci mluvit. Jinak spoléhám na sebe a na rezervy, které při lodích mít musíte. Když se cokoli porouchá, opravy spolknou desítky tisíc. Díky tomu snad situaci zvládnu. Skutečná krize ale začne za půl roku, kdy lidem dojdou peníze.“

Artcam: Butiková kina mají potenciál uspět

„Filmový průmysl se bude muset naučit fungovat v nové, proměněné realitě,“ míní filmový distributor Vít Schmarc. On sám letos prožívá opravdu dramatický rok. Poté, co na jaře zemřel zakladatel Artcamu Artemio Benki, se Schmarc postavil do čela společnosti, která do Čech vozí filmy pro náročné diváky.

Foto Český rozhlas

Ročně tuzemským cinefilům představí patnáctku hraných i dokumentárních snímků – většinou jde o objevné a provokativní tituly, které vám z hlavy nevyvanou se závěrečnými titulky. Schmarc nabídku spolu s kolegy pečlivě vybírá na filmových festivalech, kde tráví velkou část roku. Nikoli však toho letošního.

„Výrazně jsme utlumili akvizice, protože jeden nepovedený byznys nás může položit,“ říká šéf firmy, která roční tržby počítá spíš v nižších jednotkách milionů. Zároveň ale nepochybuje, že promyšlená kurátorská dramaturgie by mohla být cestou z krize způsobené zavřenými kinosály.

„Filmová distribuce se vlivem pandemie proměňuje, velká studia se přestávají bát premiérovat své klíčové tituly v onlinu. A diváka, který si navykne, že nejnovější blockbuster najde na Disney+, pak bude těžké vytáhnout z obýváku,“ uvažuje distributor.

Věří však, že náročné publikum, které nevyhledává jen popcornový konzum, si cestu do kina najde. Navíc úspěch se tady počítá v jiných číslech než u nákladných studiových trháků: nejúspěšnější titulem Artcamu byl na Oscara nominovaný makedonsko-turecký dokument Země medu, na který přišlo do kin 3600 diváků a zhruba stejně četné publikum jej vidělo v online distribuci.

Podobná čísla lze očekávat i od filmu Nová šichta, vyprávějícím o rekvalifikaci horníka na programátora, který čerstvě vyhrál Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Přestože z hlediska byznysu jde o niche segment, může se jeho pozice na trhu po krizi stabilizovat.

BOHO café & store: Pokud před Vánoci neotevřeme, tak už vůbec

„Ještě máme na stole nesplacené faktury z jara. Dali jsme si deadline do konce roku. Pokud nedokážeme byznys před Vánoci opět nakopnout, budeme muset zavřít,“ říká Patricie Madarová a z jejího hlasu je cítit únavu. Ve výdejovém okénku jejich žižkovské kavárny se střídají s manželem, zaměstnance zatím nechávají doma a věří, že stát jim jejich platy bude kompenzovat.

Manželé Madarovi si před třemi lety splnili sen a v módní pražské čtvrti otevřeli vlastní podnik. Nic velkého – kavárna, která se se soumrakem mění ve vinný bar, pojme třicet hostů, většinou štamgastů ze sousedství. Gastro provoz pak doplňuje concept store s módou.

Patrik Madara do rodinného byznysu vložil léta praxe z gastronomií v Londýně i Praze, jeho manželka Patricie do prostoru otiskla zkušenosti stylistky a interiérové designérky. První dva roky se v podniku sami střídali nonstop, loni konečně postavili stabilní tým zaměstnanců, v dohledu začal být horizont splacení půjčky od investorky.

Aktuální vydání magazínu

Jenže pak přišla covidová pandemie a jarní uzávěra, která tržby srazila na 15 procent. „Letní sezona byla silnější než po předchozí roky, protože lidi se tolik nerozprchli na prázdniny a mnozí zůstali v Praze. A v září se byznys rozběhl naplno. I když jsme nedostali úvěr, věřili jsme proto, že to nějak zvládneme sami,“ vypráví Madarová.

Před nejistou vánoční sezonou se soustředí na zprovoznění e-shopu s vintage módou a módními i interiérovými doplňky, který by alespoň částečně pokryl ztráty v prodejích. Zároveň však Madarová přiznává, že s manželem už pročítají pracovní inzeráty.

„Pokud nebudeme mít šanci otevřít před Vánoci a propad dohnat, budeme muset zavřít. Alespoň na teď, než se objeví vakcína. To je ale poslední řešení, ke kterému se snad nebudeme muset uchýlit. Máme skvělý prostor, který jsme dlouho hledali, nainvestovali do něj spoustu energie i prostředků a neradi bychom o něj přišli.“

Reklama
Reklama