Automobilový svět dnes zažije aukci s ambicí přepisovat rekordy. Krátce před půlnocí našeho času totiž v New Yorku začne dražba rudého Ferrari 250 GTO. Cena výjimečného závodního speciálu se může vyšplhat přes jednu miliardu korun.
Dlouhé roky to bylo právě Ferrari 250 GTO, které vévodilo žebříčku nejdražších aut světa, než ho o prvenství loni v květnu připravil Mercedes-Benz 300 SLR. Aukční síň RM Sotheby’s ho totiž v rámci privátní aukce vydražila za 143 milionů dolarů. Přepočteno aktuálním kurzem tedy za téměř 3,3 miliardy korun.
Rekord mercedesu aktuální aukce téměř jistě nepřekoná, ale ferrari z roku 1962 nejspíš změní pořadí tří nejdražších aut z Maranella. Bude to bratrovražedný boj, protože všechna tři nejdražší obchodovaná ferrari jsou právě model 250 GTO.
Rok 2018 a osmdesát milionů dolarů v rámci privátního prodeje. Rok 2013, suma 52 milionů a opět privátní prodej. A jako třetí v pořadí 48,4 milionu dolarů a aukce RM Sotheby’s v rámci kalifornské veteránské akce Monterey Week.
To jsou tři ferrari, za která sběratelé historicky zaplatili nejvyšší sumu. Odhad RM Sotheby’s, která aktuální newyorskou aukci Ferrari GTO 250 pořádá, pak u nejčerstvějšího kousku, tedy alespoň z pohledu byznysu, předpokládá prodejní cenu šedesát milionů dolarů.
Proč je ale právě model 250 GTO tím, který poutá takovou pozornost? Nejde o nejvýkonnější ferrari, nejde ani o stroj, který by existoval v extrémně omezeném počtu, řekněme nanejvýš pěti kusů.
Jenže spojte ikonické tvary, dokonalý závodní stroj, přimíchejte atmosféru šedesátých let minulého století, ty nejslavnější závody světa, neméně slavné závodníky, kteří seděli za volantem, limitovaný počet šestatřiceti kusů, touhu nejbohatších lidí světa zařadit GTO 250 do sbírky a hodnota přinejmenším ve vyšších stovkách milionů korun je na světě.
Dnes dražené Ferrari GTO 250 má za sebou například vítězství ve své kategorii a druhé místo celkově v závodě 1000 kilometrů Nürburgringu v roce 1962 nebo účast ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans, kterou ale posádka továrního týmu Scuderia Ferrari kvůli závadě nakonec nedokončila.
I samotný fakt, že nabízené ferrari neskončilo jako většina vyrobených 250 GTO v rukou soukromých závodníků, ale jezdilo v rámci továrního týmu, je další z důvodů jeho výjimečnosti. A také vysoké ceny.
Právě samotná fabrika Ferrari totiž vůz s karoserií číslo 3765 sama vylepšila. Zatímco ostatní 250 GTO si musely vystačit s dvanáctiválcovým motorem o objemu tří litrů a výkonem kolem 300 koní, speciál dostal čtyřlitrový dvanáctiválec a tím i výkon o zhruba devadesát koní vyšší. RM Sotheby´s nezapomíná zdůraznit, že vše je samozřejmě součástí továrních dokladů, které jsou součástí vozu.
Hodnotu kromě jiného zvyšuje i jeho detailně zpracovaná historie. Ta severoamerická se začala psát v roce 1967, kdy auto, v té době majetek automobilky Ferrari, z Evropy zamířilo nejprve do Kalifornie, o rok později k novému majiteli do Missouri a následně v srpnu 1974 do Michiganu. Tam se jeho majitelem stal někdejší šéf severoamerického ferrari klubu Fred Leydorf.
Další a zatím poslední stěhování zažilo závodní Ferrari 250 GTO v roce 1985, kdy ho Leydorf prodal současnému nejmenovanému majiteli, oddanému sběrateli značky se sídlem v Ohiu.
Ten pak investoval do jeho renovace a výsledek předváděl na nejprestižnějších výstavách automobilových veteránů. Vrcholem této éry pak jednoznačně zůstává vystavení ve třídě GTO na nejslavnější přehlídce veteránů Pebble Beach Concours d’Elegance v Kalifornii, kde auto v konkurenci třiadvaceti strojů bralo druhé místo.
Jestli tohle všechno případný nový majitel ocení přinejmenším na očekávaných šedesát milionů dolarů, budeme vědět dnes v noci.
13. 11. 20237 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
