Zapomeňte na chvíli na to, jak plní se stále cítíte po štědrovečerním hodování. Po tomhle čtení dostanete hlad znovu. Vychutnejte si následující texty, z nichž jsme sestavili takřka michelinské menu a které vám jen potvrdí, jak moc máme ve Forbesu gastronomii rádi.
Nebudeme vám lhát, tyto články jsme si užili všemi smysly, které k nim náleží. A vy, naši čtenáři, podle všeho také, vždyť texty z rubriky Forbes Life patří na našem webu dlouhodobě k nejčtenějším.
Přinášíme vám je doslova s chutí. Baví nás sledovat, jak se tuzemská gastronomie posouvá vpřed. Možná pomaleji, než bychom si přáli, ale posouvá, příkladů je dost a dost. Zdaleka nejen v Praze, i o tom se hned přesvědčíte. Tady je naše sváteční menu.
Předkrm
Ty nabízíme hned dva. První má věru michelinský podtext, protože sýry z Krasolesí si oblíbili dokonce ve Fieldu Radka Kašpárka. Za devatero kopečky a devatero alejemi se nachází toto jedinečné místo, které si dalo za cíl vyrábět mléčné výrobky v top kvalitě a jak Jana Provazníková řekla, tak i udělala.
Foto Michael Tomeš
Jiný předkrmový příběh se zrodil na Islandu. V zemi, kde se nejsnadněji v Evropě věří na trolly a na skřítky, se manželé Klára a Stanislav Trnečkovi naučili udit ryby. Ale jak! Jejich produkt nazvaný Trnečka Smoked Fish se od běžné produkce liší asi jako ferrari od embéčka. Tady je tajemství: jen ryba, kouř a čas.
Foto archiv Trnečka Smoked Fish
Hlavní chod
Upozorňujeme, že tady bude u stolu plno. Letos jsme si udělali radost a vybrali jsme pro vás deset nejlepších šéfkuchařů Česka, což doprovázel ústřední rozhovor s jedním z nich – s Michelinem oceněným Oldřichem Sahajdákem, který skromně tvrdí: Jsem jen Olda, co chce vařit.
Foto Michael Tomeš
Dalšího českého michelinského šéfkuchaře jsme pro vás objevili. Na stránkách Forbesu poprvé odvyprávěl svůj příběh David Málek, kluk z Bystřice pod Hostýnem, který díky enormnímu odhodlání a dřině vyskočil v gastropyramidě až na vrchol a poslední roky vedl prestižní islandský podnik Dill.
Foto Michael Tomeš
Jelikož je Forbes magazínem o byznysu, zajímá nás samozřejmě i tento pohled na věc. A seznali jsme, že pokud o něm má někdo hovořit, je to Tomáš Karpíšek, který má za sebou působivý rok plný nových projektů.
Foto David Turecký
Když jsme u novinek, počinem roku 2023 je za nás pražská Alma. Zároveň ale odmítáme gastronomický pragocentrismus a milerádi vám přinášíme story o těch, kteří skvěle vaří mimo hlavní město.
Proto nás tak potěšil s ohněm pracující plzeňský Štipec, trutnovská Vejmrda se svým parádním pojetím moderní české kuchyně či kavárník s příznačným jménem Hlad, který naučil Liberec chodit na snídaně.
A poslední součást sekce hlavních chodů. Jelikož se chceme dívat i za hranice, přinesli jsme vám také rozhovor s nejlepší šéfkuchařkou světa, Slovinkou Anou Roš, nebo s norským šampionem prestižní soutěže Bocuse D’Or Christianem Andrém Pettersenem, který vám vysvětlí, proč nic na světě nepřekoná čerstvou tresku právě vytaženou z moře.
Čaj
Že se najde dost a dost zákazníků, kteří chtějí napárovat fine dining s nealkoholickým nápoji, to je známá věc. Ale abyste si k mnohachodovému menu vychutnali čaj, to u nás umí jen Papilio – unikát Jana Knedly z Vysokého Újezda. O čajové párování se tady stará someliér Patrik Lhotský a až ochutnáte, pochopíte. Věděli jste, že k telecímu mozečku pasuje uzený čaj císařů?
Foto Michael Tomeš
Zmrzlina
Další odbočka za hranice Česka. A také za hranice obvyklých představ o zmrzlině, protože – mamma mia, tohle není zmrzlina, to je gelato! Vystudovaný zootechnik Ondřej Sturc se svojí italskou partnerkou otevřeli v Turíně gelaterii, před kterou se stojí fronty na chlazené štěstí.
„Gelato není pro Italy dezert, gelato je kultura,“ vysvětlil nám Ondřej. Vede si tak dobře, že ho Italové zařadili do gastroprůvodce Gambero Rosso, své odpovědi na francouzské michelinské hvězdy.
Foto Michael Tomeš
Káva
Tenhle příběh sice primárně stojí na hořkých tónech, ale jinak je sladký jako život od Felliniho. „Když potkávám kolegy, hned mi říkají: No jo, la bella vita! Tohle je v kávové branži maximum,“ uznává Nora Šmahelová, česká kávová královna.
Nora v nádherné budově kousek nad Florencii vede Accademia del caffe espresso, výkladní skříň italské firmy La Marzocco, elitního výrobce kávovarů. Ano, zní to jako dream job. Proto nás zajímalo, jak to Nora celé zvládla.
Foto Michael Tomeš
Dezert
A teď už ryze sladká tečka. Tohle není cukrárna, spíš butik. A nejde ani tak o zákusky jako spíš o jedlé šperky. Příběh minivěnečků Romana Janečka ukazuje, že dobrý nápad a ještě lepší provedení jsou nad zlato, a tak jich na podzim už prodával za půl milionu měsíčně. Dobrou chuť ještě jednou. A těšíme se zase za rok!
