Výtvarnice Eva Marková pracuje pro studio Amanita Design na kreslené adventuře Phonopolis, která vzniká unikátní technikou. Teď za ni získala prestižní cenu na velké konferenci v San Franciscu.

Zažívala největší chvilku slávy v profesní kariéře, ale ani o tom nevěděla. Když totiž titul Phonopolis získal 20. března cenu za vizuální excelenci, autorka jeho výtvarné stránky byla doma – a spala.

Ceny přezdívané jako nezávislé herní Oscary se předávaly v americkém San Franciscu, kam Eva Marková kvůli dvěma dětem osobně vyrazit nemohla. A tak se o vítězství dozvěděla až po probuzení. „Cinkla mi zpráva od skalního fanouška Amanity s gratulací,“ vzpomíná.

„Byla to veliká radost!“ líčí Marková. Na pódium vystoupali její kolegové, pro tým Amanita šlo už o pátou cenu z Independent Games Festivalu, který každoročně oceňuje nejlepší nezávislé hry – i ty dosud nevydané, jelikož Phonopolis se dočká publikace až příští rok.

Už hratelné demo ale uchvátilo porotu natolik, že poslala ocenění směrem do Česka. „Mrzí mě, že jsem nezažila to bezprostřední nadšení, ale krásně jsem to oslavila s celou Amanitou doma v Česku na chatě, kde konáme pravidelná pracovní setkání,“ vypráví Marková.

Marková vystudovala animovanou tvorbu ve Zlíně a po škole tvořila se spolužáky Petrem Filipovičem a Otou Dostálem menší reklamní zakázky. Pak přišlo ale rozhodování, čemu se věnovat dál.

„Hry byly Petrovi a Otovi blízké a všichni jsme zbožňovali tvorbu Amanita Design. Takže jsme se rozhodli, že všechno vsadíme na to, udělat hezkou nezávislou hru,“ popisuje Marková kořeny titulu Phonopolis. „Netušila jsem, že nakonec hra bude patřit pod Amanitu a šéf studia Jakub Dvorský si nás vezme pod křídla.“

Phonopolis je prvním titulem z dílny Amanity, který se pouští do trojrozměrné grafiky, navíc má i nezvykle vážné téma, inspiruje se totiž u antiutopistických děl jako 1984 a vypráví příběh o autoritářském Vůdci, který chce skrze ampliony rozeznít Absolutní tón a ovládnout mysl všech lidí ve městě. Hráč mu v tom zkusí zabránit s postavou zvanou Felix.

„Všichni jsme fascinováni meziválečnou avantgardou, inspirací byl i konstruktivismus nebo futurismus, ale s určitou mírou nadsázky, humoru a silné stylizace, která je pro animaci vlastní a nám blízká. Navíc je to hra o diktatuře a ta ráda pracovala s radikální barevností, takže je to barevná papírová hra,“ líčí Marková.

A materiál je v tomto případě klíčový. Celé město Phonopolis totiž vzniklo jako papírový model z vlnité lepenky. Pro tuto stylizaci se autoři rozhodli ještě předtím, než začali dávat dohromady zbytek herního designu.

„Jsme vystudovaní animátoři a výtvarníci a hra je tak logicky ovlivněná naším původem. Chtěli jsme si odpočinout od práce na počítači, a tak jsme se rozhodli pro to, že hra bude z papíru, přesněji vlnité lepenky. Líbí se nám dostat do studeného světa počítačů pocit haptičnosti a rukodělnosti,“ vysvětluje Marková.

Při práci tak začínají u výtvarných návrhů, které Marková kreslí a Dostál převádí do trojrozměrného modelu. Následně ho osadí texturami, které vznikají na papíře a pak je digitálně dokončuje Filipovič na počítači. „Je to docela náročný proces, ale pro náš výsledný dojem je důležitý.“

Phonopolis má zatím pořád k vydání daleko, už nyní má ale jistotu, že se o ní bude mluvit. „Věřím, že se díky ceně podaří hru zviditelnit a upozorní na trochu jiné výtvarné zpracování, což pomůže budoucímu prodeji, podobně jako se to povedlo Machinariu nebo Chuchlovi,“ připomněla Marková předchozí oceněné tituly Amanity.

Už nyní získala nejen cenu, ale i bonus navíc. Mezi pochvalnými reakcemi se vyjímala ta od Tima Schafera, legendárního herního vývojáře, který pracoval na klasikách jako Monkey Island nebo Grim Fandango.

„Řekl, že Phonopolis je jeho favorit mezi nominovanými hrami. A toho si moc vážím!“