Bestsellerová trilogie jako předloha, rozpočet přes tři miliardy korun a velké ambice. Netflix chce s adaptací Problém tří těles stvořit televizní sci-fi fenomén. S první řadou se mu to ale nepovedlo.
David Benioff a D. B. Weiss byli nejprve milovanými a pak nenáviděnými televizními tvůrci. Z knižní fantasy ságy Píseň ledu a ohně stvořili fantastické první řady Hry o trůny a vyrobili seriál, o kterém mluvil prakticky každý.
Uspěchaný závěr, u něhož se už neopírali o literární předlohu, ale seriálu uškodil, fanoušky rozlítil a dvěma autorům pověst pokazil. A tak se Benioff s Weissem rozhodli pro čerstvý start.
Místo pokračování na HBO se spin-offy Hry o trůny odešli ke konkurenčnímu Netflixu, podepsali několikaletou smlouvu na 200 milionů dolarů a čekalo se, co bude jejich projektem. Viceprezident pro hrané seriály Peter Frielander jim doporučil trilogii Vzpomínka na zemi od čínského spisovatele Liou Cch’-sina – a Benioff s Weissem si ji okamžitě zamilovali.
Líbilo se jim přesedlat po fantasy na sci-fi projekt a také že šlo o „trochu jiné sci-fi“, nezačínající někde na vesmírné lodi v daleké budoucnosti. Přibrali ještě Alexandera Woo, autora seriálu Pravá krev, a chystané dílo nazvali podle prvního dílu knižní trilogie Problém tří těles.
Oba tvůrci doufají, že se jim povede pro vědeckofantastický žánr nadchnout nové fanoušky, stejně jako díky Hře o trůny mnoho lidí propadlo fantasy. Netflix jim k tomu na osm dílů první série poskytl velkorysý rozpočet 160 milionů dolarů (přes 3,7 miliardy korun).
Problém tří těles, který má premiéru ve čtvrtek 21. března, vypráví příběh ze současnosti, kdy dochází k záhadným sebevraždám vědců a přestávají fungovat urychlovače částic. Zároveň se na obzoru objeví mimozemská hrozba, jejíž příchod se však očekává až za čtyři sta let.
A tak zatímco ve Hře o trůny znělo stále dokola „winter is coming“, tady se praví prosté „they are coming“. Přicházejí. Ale jak s takovou informací naložit? Co dělat s nebezpečím, které neovlivní ani vás, ani generace vašich potomků? Odpověď si zvolí každý jinou, děj se nicméně točí kolem skupiny bývalých spolužáků z Oxfordu, kteří mohou s řešením nadcházející krize pomoci.
Příběh samotný stojí na osvědčených knižních základech a je sympatické, že ve vědecko-fantastickém žánru skutečně klade důraz na vědeckou složku. Zároveň neutíká do vzdálené budoucnosti, ale vychází ze současného dění a témat, jako jsou nanotechnologie, virtuální realita, ale i klimatická změna.
Po myšlenkové stránce slibuje Problém tří těles poutavou zápletku, k níž však první série jednak teprve staví základy, ale navíc tak činí poměrně kostrbatě. Představí několik potenciálně zajímavých postav, které však neprokreslí, ani kloudně nevysvětlí jejich vztahy. Zůstávají tak sérií archetypálních figurek, kterým chybí hloubka.
Podobně jako ve Hře o trůny ani tady žádná z postav nemá svůj osud jistý, i tady zdánlivě důležité osoby mohou zničehonic zemřít. Jenže zatímco každá smrt ve vzývaném fantasy příběhu budila emoce, tady často neucítíte žádné.
Je to přitom problém pramenící více od scenáristů než herců, jejichž casting se povedl. Vyčnívají ti nejzkušenější: Benedict Wong jako detektiv Da Shi má skvělou chemii s Liamem Cunninghamem v roli jeho nadřízeného, tradičně charismatický je také Jonathan Pryce jako vůdce sekty. I zbytek obsazení, včetně stále oblíbenější Mexičanky Eizy González, zvládá své role solidně.
Jenže v tom vězí problém: tenhle seriál je takřka ve všech ohledech pouze solidní, nikoli výborný, na což měl ambice i rozpočet. Umí nabídnout hezké záběry, napínavé momenty i nečekané zvraty, a slušný standard odvádí také skladatel Ramin Djawadi, který je vedle některých herců další ze styčných ploch s Hrou o trůny.
Avšak zatímco tam už první série ukázala, že máme co do činění s televizní událostí, Problém tří těles zatím přešlapuje na místě a v žádném z ohledů nevyčnívá nad průměr. Je slušná šance, že vyrazí na velkolepou cestu, až se příběh v dalších sériích rozjede – první řada ale zcela přesvědčivý argument nedala.
20. 3. 20244 min
Ondřej Novotný
redaktor a editor ForbesLife.cz
Osm let strávil v deníku MF DNES, pak se obrátil k psaní magazínovému. Věnuje se cestování, gastronomii, designu, hodinkám a dění na streamovacích službách, o kterém si povídal i s Ridleym Scottem či Austinem Butlerem.
