Ceny energií letí vzhůru. Poražení jsou daní – koncoví spotřebitelé –, ale kdo patří mezi vítěze? Podle ekonoma a majitele společnosti Amper Jana Palaščáka by nejvíc měli vydělat výrobci elektřiny, kteří nemusí nakupovat za aktuální ceny uhlí, plyn ani povolenky.

„Dobře na tom jistě jsou výrobci elektřiny z uhlí a současně jeho těžaři. Na velmi slušný odpracovaný výdělek si přijdou dodavatelé poslední instance. Pro velké komoditní tradery je aktuální krize určitě taky obrovská příležitost, pokud je ovšem nezastihla v short pozicích,“ říká Palaščák.

Jeho slova potvrzuje majitel společnosti Carbounion Petr Paukner, který si pochvaluje, že v této době prodává uhlí nejvíc za poslední tři roky. Dobré časy nastaly i pro ČEZ, Sev.en Energy nebo PRE – přestože třeba ČEZ má valnou část produkce pro letošní rok předprodanou za forwardové ceny, které jsou nižší v porovnání se spotovými cenami na energetických burzách.

Podle investora a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra prodala společnost tři čtvrtiny produkce za padesát eur za megawatthodinu, kdežto dnes se její cena pohybuje okolo 150 eur. Díky současné situaci se ale zároveň zvýšila hodnota akcií společnosti.

Zatímco na začátku roku se jedna akcie ČEZ obchodovala za 515 korun, v úvodu října atakovala už 800 korun a po lehké korekci se dnes pohybuje na 757 korunách za kus. 

Spokojeni dnes jsou i v Sev.en Energy osmého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače. „Situace je teď pro nás jako pro výrobce elektřiny dobrá. Opravdu se nám daří,“ uvedl už ke konci září v rozhovoru pro Forbes Jan Dienstl, dříve podílník a dnes už „pouze“ manažer Sev.en Energy a také celoživotní blízký spolupracovník právě majitele skupiny Pavla Tykače. 

Společnost E.ON zatím nechce mluvit o konkrétních číslech ani o tom, jak se zvýšená cena energií promítne do jejího hospodaření. Prozrazuje však, že krach Bohemia Energy jí zatím přihrál 200 tisíc nových klientů. 

Pražské energetice přibylo nových zákazníků 64 tisíc a ani její mluvčí Petr Holubec si netroufá dělat kvalifikované odhady. „Máme zvýšené náklady na obsluhu všech lidí, kteří k nám v rámci režimu dodavatele poslední instance přišli. Jde převážně o byty, ale i podnikatelské subjekty,“ konstatuje. 

Firma je musí zavést do svých obslužných systémů a nakoupit pro ně elektřinu navíc. „V pololetí vše ještě vypadalo na mírné překročení plánovaných ukazatelů, situace se mění doslova každým dnem,“ říká. 

Ve společnosti MND Karla Komárka očekávají vzhledem k vyšším nominálním cenám vyšší obrat. Podle mluvčí Dany Dvořákové současná turbulentní situace hospodaření společnosti zásadně neovlivní, protože její podnikání je diverzifikované a stojí na pěti hlavních pilířích: průzkumu, těžbě ropy a zemního plynu, skladování plynu, velkoobchodu s plynem a elektřinou a také dodávkách domácnostem a menším podnikatelům. 

V postcovidové době společnost obnovila vrtnou průzkumnou činnost, jejímž výsledkem jsou dva nové pozitivní vrty na jižní Moravě, zároveň rozšiřuje své aktivity na Ukrajině. „Nedávno byla schválena investice šedesát milionů eur do větrné elektrárny, jejíchž deset turbín by mělo ročně vyrábět 151 gigawatthodin. Návratnost projektu se plánuje na sedm až osm let,“ říká Dana Dvořáková.

Provozní výsledek MND před odpisy za posledních dvanáct měsíců k 30. červnu 2021 přesáhl jednu miliardu korun a byl tak nejvyšší za posledních pět let.

Vydání Forbesu Zázrak

Podle Michala Šnobra bude rok 2022 extrém a v dalším období se budou ceny elektřiny i plynu snižovat. To se ukazuje na forwardových kontraktech. 

„Cena na elektřiny je na rok 2022 okolo 130 eur, pro rok 2023 se pohybuje pod devadesáti a na rok 2024 okolo sedmdesáti eur,“ poukazuje Šnobr. Velmi podobný je trend i u plynu: zatímco pro rok 2022 se nabízel za 58 eur, na rok 2023 za 33 a o rok později za 24 eur.

„Na ceny, na které jsme byli zvyklí mezi lety 2015 a 2020, já jim říkám energetická nirvána, ale musíme zapomenout,“ připomíná Šnobr.

„Byly nepřirozeně nízké kvůli energetické politice Německa a obrovskému převisu nabídky energií,“ míní a předpovídá, že přestože ve vzdálenějším horizontu klesnou, zůstanou ceny stále o padesát a víc procent vyšší než ve zmíněných „nirvánových“ letech.