skip to main content
Český byznys

Zjednodušte migrační politiku, volají české firmy. Chybí jim stovky tisíc lidí

Jak omikron v Česku získává na síle, roste i obava českých byznysů, zda v době zvýšené nemocnosti nebudou muset omezit své výrobní provozy. Už několik měsíců totiž jedou na hraně – covid necovid.

Firmy bojují s nedostatkem pracovníků v ekonomice a klacky pod nohy jim hází i složitá a zdlouhavá administrativa při získávání zahraničních pracovníků. Ty tak místo nás vysává třeba Polsko.

„Ve výrobě nám chybí asi čtyřicet lidí, které se snažíme vykrývat agenturními pracovníky či pracovníky ze zahraničí,“ říká zakladatel a majitel rodinného masokombinátu MP Krásno Karel Pilčík, když procházíme jeho výrobou ve Valašském Meziříčí.

Karel Pilčík v MP Krásno | Foto Tomáš Škoda

Potřebu pracovníků postupně snižuje automatizace provozů, nicméně moravský podnikatel není jediný, koho současný stav na trhu práce trápí. Nedostatek lidí se projevuje ve všech segmentech ekonomiky a na všech dělnických i řídících úrovních, od nejnižších pozic až po manažerské funkce.

Trh práce je v posledních letech opravdu přehřátý. Jen loni klesla míra nezaměstnanosti dle lednového odhadu resortu ministerstva financí na 2,8 procenta a pro letošek očekává pokles o dalšího půl procentního bodu. To už není pro žádnou ekonomiku zdravá hodnota – chybí v ní stovky tisíc lidí a fakticky je tak míra nezaměstnanosti nulová.

„V současné době máme přes tři sta tisíc volných pracovních míst. Nedostatek zaměstnanců je jedním z hlavních důvodů, proč nedokážeme využít současnou pandemickou konjunkturu a rosteme výrazně méně než mnoho evropských ekonomik,“ říká k tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Už teď od našich firem víme, že nejsou schopny dodávat včas a jsou za to penalizované nebo musí některé zakázky odmítat, protože jim chybí pracovníci,“ pokračuje ve vykreslování konkrétních dopadů na český byznys. Ten je navíc v kleštích vysokých úrokových sazeb, a tedy dražších úvěrů a zároveň sílící koruny, což dělá zboží českých podniků na propojeném evropském trhu méně konkurenceschopné.

Nedostatek lidí v ekonomice byl na konci roku skloňován hlavně ve spojitosti s Velkou Británií, která po brexitu trpí odlivem zahraničních pracovníků. Britské ostrovy jich kvůli kombinaci brexitu a covidu opustilo v posledních dvou letech odhadem více než milion a nedostatek se viditelně projevil hlavně v zásobování.

Takový scénář u nás mluvčí asociace dopravců ČESMAD Martin Felix nečeká, ale i českým speditérům chybí tisíce lidí. „V současnosti chybí zhruba pět tisíc řidičů autobusů a patnáct tisíc řidičů kamionů. V souvislosti s covidem má již problémy autobusová doprava, řada spojů musí být rušena. Komplikuje se i kamionová doprava,“ vyjmenovává Felix.

Jde o bolístku, která přetrvává už několik let, ale určitá podobnost s Británií tu je: české firmy si stěžují na to, že nemohou kvůli přísné imigrační politice naplno využívat potenciálu zahraničních pracovníků.

Předplatné Forbesu

„Nastavení migrační politiky je v tomto ohledu velmi neefektivní a administrativní proces zaměstnávání cizinců a vydávání pracovních povolení je zdlouhavý a náročný. Mnoho cizinců si pracovní nabídku ještě před příjezdem rozmyslí či najde práci v jiném státu,“ potvrzuje Pilčík z MP Krásno.

Podle dat sledovaných Českým statistickým úřadem tvořili cizinci v loňském roce zhruba patnáct procent ze všech zaměstnanců v České republice. „K 31. prosinci 2021 bylo ministerstvem práce a sociálních věcí evidováno celkem 701 830 cizinců v pozici zaměstnanců v Česku. Z toho 396 460 tvořili občané Evropské unie,“ uvádí mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Počet pracovníků ze zahraničí v Česku stabilně roste, v minulé dekádě se fakticky ztrojnásobil. I tak to stále nestačí.

Zemědělství bez zemědělců

Reklama

Pole dvacet kilometrů za Prahou směrem na Mělník jsou urovnána do úhledných řádků. Už za dva měsíce z nich začne vystrkovat růžky zdejší vyhlášený český chřest od stejnojmenné firmy a fakticky se tím odstartuje další zemědělská sezona. Předloni jej zde kvůli covidu ale málem nesklidili.

Týden před zahájením sklizně došlo k uzavření hranic a majitel Českého chřestu musel rychle řešit náhradu za autobus plný ukrajinských a bulharských pracovníků, který uvízl na slovenských hranicích. Zemědělství je další z oborů, který není pro Čechy dlouhodobě atraktivní, a navíc je sezonní záležitostí. Firmy si tak musejí najímat agenturní nebo rovnou zahraniční pracovníky.

„Kdyby nastala situace, jako je například uzavření hranic, tak by to pro nás mělo katastrofální následky. Jablka v objemu 12 až 14 tisíc tun by neměl kdo sklidit,“ představuje nejčernější scénář výkonný ředitel největšího českého producenta jablek Bohemia Apple Štěpán Chára.

„Velkým problém je administrativa. Připravit žádosti na úřad práce, zajistit 250 smluv, víza, povolení, testování, hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, ubytování, lékařské prohlídky, dopravu pracovníků z Ukrajiny a zpět, školení… To vše je velmi náročné i finančně,“ přiznává.

Zpracování jablek v Bohemia Apple | Foto Michael Tomeš

Firma s třistamilionovým obratem hospodaří na sadech kolem středočeské obce Tuchoraz a každoročně už od března hledá přes dvě stovky potřebných pracovníků pro zářijovou sklizeň. „U nás ve firmě se tím zabývá šest lidí,“ přibližuje Chára náročnost zajišťování zahraničních pracovních sil.

„Zjednodušení imigračních procesů pro zahraniční pracovníky považuji za klíčový úkol pro současnou vládu. Podle vyjádření jejích členů věřím, že se na tom s ní budeme schopni dohodnout,“ neskrývá opatrný optimismus viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

V Polsku trvá zaměstnat ukrajinského řidiče deset dní, u nás i deset měsíců.

Dnes totiž zahraniční pracovníky stahují spíše naši sousedé jako Polsko nebo Německo, kteří jsou v přijímání pružnější. „Je to zásadní problém. V Polsku trvá zaměstnat ukrajinského řidiče deset dní, u nás třeba i deset měsíců,“ dává konkrétní srovnání Felix z ČESMADu.

Forbes oslovil i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s dotazem, zda chystá zjednodušení procesu přijímání zahraničních pracovníků českými firmami a tím i určitou úlevu pro firmy.

„Z hlediska regulace zaměstnanosti, za kterou odpovídá MPSV, lze uvažovat o případném zkracování testu trhu práce u nedostatkových profesí, k čemuž do značné míry Úřad práce již přistupuje,“ odpovědělo tiskové oddělení.

„U vysoce kvalifikovaných pracovníků pak test trhu práce plánujeme zrušit,“ dodalo s tím, že to ale bude vyžadovat změnu zákona.

Test trhu práce je nástroj, který „rezervuje“ volnou pracovní pozici pro občany EU. Jde o třicetidenní lhůtu, kterou mají občané EU na to, aby se na volnou pracovní pozici přihlásili. Teprve, pokud se volnou pozici nepodaří obsadit, může se na pozici hlásit občan ze země mimo Unii.

Člen představenstva firmy Vekra zodpovědný za obchod, marketing a finance Jan Tušl k tomu dodává, že nedostatek pracovníků Vekra také pociťuje, situace ale podle něj přetrvává už dva roky. V souvislosti s nedostatkem pracovníků ale vidí i jednu nespravedlnost.

„Zajímavým tématem je v tomto ohledu státní podpora mířící do Škody Auto v době její odstávky výroby. Tamní dělník dostal peníze za nic, přitom konkrétně my máme u Mladé Boleslavi i u Kvasin továrny a rádi bychom dělníky ze Škodovky zaměstnali. Oni ale budou bohužel radši sedět doma,“ řekl mimo jiné Tušl v nedávném rozhovoru.

Škoda Auto byla největším příjemcem z programu Antivirus. Od státu dostala na mzdy 1,3 miliardy korun.