skip to main content
Byznys

Do lavic po svém. Jak jsou školy nachystané na nový školní rok?

Po letních prázdninách dnes začíná nový školní rok, studenti opět usedají do lavic a to je víc než dobře. Ten loňský poznamenaný covidem jim totiž příliš společného setkávání ve třídách neumožnil. 

Po třech letech poklesu navíc loni vzrostl počet prvňáčků a do prvních tříd základních škol bylo v září přijato 108 630 dětí, což je o dva tisíce více než v roce předchozím. Loni se základního vzdělávání zúčastnilo po šestnácti letech opět více než milion žáků, kteří se však museli vzdělávat i distančně.

Kromě základních škol si v předchozím školním roce plnilo povinnou školní docházku i téměř 42 tisíc studentů v nižších ročnících víceletých gymnázií. A vzdělávání uskutečněné individuální formou vloni využilo přes čtyři a půl tisíce dětí, tedy téměř třiapůlkrát více než před pěti lety.

„Nárůst se týká i středních škol, nově bylo loni do prvních ročníků přijato o 4,8 tisíce studentů více než ve školním roce 2018/2019,“ říká Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje Českého statistického úřadu.

Reklama

Jak jsou školy po minulém covidovém období nachystané, jaké mají jejich ředitelky a ředitelé očekávání a co si myslí o novém školním roce s ohledem na virus, který tady s námi nejspíš zůstane dlouhodobě?

„Při prvním uzavření na jaře roku 2020 většina mých kolegů a kolegyň ve vzdělávání očekávala, že půjde o záležitost trvající dny, maximálně dva až tři týdny. Moc jsem jejich optimismus nesdílel. Nikdo neměl data a tomu myslím odpovídala i schopnost předvídání věcí příštích,“ říká ředitel pražské soukromé základní školy Square Tomáš Trnka.

Již v této první fázi pandemie reagovaly školy velmi různě. Některé online výuku nezavedly vůbec a studentům pouze posílaly domácí úkoly, které následně hodnotily. Jiné zavedly online výuku kopírující svým rozsahem prezenční docházku, přestože šlo o období, které mělo jednoznačně charakter krize.

„Zpočátku se lidé spojovali, bylo hodně energie jít za společným cílem. Po čase se začaly priority, potřeby i hodnoty lidí tříštit a proměňovat se. Totéž se stalo ve školách, které se na základě potřeb a priorit rodičů a žáků začaly dostávat pod tlak,“ vysvětluje ředitel Square. 

O loňských prázdninách všichni doufali, že na další uzavření nedojde. Ve Square se například začali věnovat vyhodnocení systému kombinujícího online výuku, individuální konzultace a dobrovolné aktivity.

„V tomto prvním období pro nás bylo velmi důležité porozumět i situaci v jednotlivých rodinách a pomoci se základními potřebami, aby námi zvolená cesta výuky mohla fungovat,“ vzpomíná Trnka. Přípravě věnovali hodně energie i proto, že chtěli nastavit dlouhodobě funkční systém distanční výuky pro základní školy.

Distanční přístup využijeme i v situacích, kdy dítě onemocní a zůstane doma.

„Nemohli jsme se spolehnout na slib, že jde o poslední uzavření škol, což se již v říjnu potvrdilo,“ dodává Trnka. Dlouhodobé změně v nastavení se věnovali i na PORG, nejlepší české střední škole a nejlepší IB škole v Evropské unii.

Reklama

„Distanční výuka nás naučila používat přístup, který využijeme v situacích, kdy dítě onemocní a zůstane doma, při konzultacích a při řešení společných témat napříč našimi třemi školami,“ říká ředitelka Dagmar Dluhošová.

V Německé škole v Praze také zvýšili míru digitalizace: škola má již dva ročníky vyššího gymnázia vybaveny tablety a stejně tak jsou jimi vybaveni i učitelé. Německá škola se navíc stane modelovou digitální školou ve spolupráci s poradenskou společností MC Kinsey a spolkovou institucí Zentralstelle für Auslandsschulwesen.

„Všechny akce plánujeme offline i online zároveň, abychom byli připraveni. Také setkání s rodiči, jako jsou rodičovské schůzky, budou online. Osobně se setkají pouze rodiny nových studentů,“ přibližuje Jitka Špetová, jednatelka Německé školy v Praze.

To, že by se v budoucnu mohly prezenční a online výuka mixovat, vnímá kladně učitelka Pavlína Loňková, letos oceněná mezi třemi nejinspirativnějšími učiteli Česka. 

„Určitě si nějaký typ hybridní výuky dovedu představit. Připadá mi, že obě formy mohou být velmi přínosné. Pokud je budeme umět využít, určitě se můžou velmi dobře doplňovat,“ říká Loňková, která učí na soukromé základní škole Labyrinth v Brně.

Podle ní ale zbývá na vedení škol, aby téma zvedlo ve sborovnách a pomohlo učitelům, žákům i rodičům se na nějakou formu hybridní výuky připravit. Tomáš Trnka ze Square připomíná, že mezi školami jsou propastné rozdíly v kvalitě.

„Co je pro jednu standard, pro jinou není ani cílem. Na tomto stavu, obávám se, pandemie nezmění vůbec nic. I když se učitelé a studenti naučili používat nové nástroje a rodiče měli možnost lépe poznat své školy, tak v dramatickou změnu kvality celku nevěřím,“ domnívá se Trnka.

Progresivnější přístup by ale mohla zaujmout aspoň vláda, od které školy žádají především včasné informování. „Se vším si poradíme – když víme s čím. Dobrá by byla také možnost participace na rozhodování o přijatých opatřeních a komunikace nebo dokumenty v angličtině,“ říká Špetová z Německé školy v Praze.

Na ni navazuje Jan Švihálek, ředitel International School of Brno, požadavkem férového přístupu. „To, že vyučujeme v angličtině, by nemělo znamenat, že naši žáci nebudou mít hrazené testování nebo že budeme muset bojovat o to, aby byli naši učitelé zařazeni do programu očkování, což se bohužel děje,“ popisuje svou zkušenost.

Školy se tak alespoň připravují preventivně podle sebe, ale dbají samozřejmě na stanovisko ministerstva školství. „Podle pokynů ministerstva budeme děti a studenty testovat. Zvolili jsme PCR testování a ve společných prostorách budou děti nosit roušky. Žádná jiná opatření jsme nezavedli,“ konstatuje Dluhošová z PORG.

V Německé škole v Praze nad rámec pořídili do tříd čističky vzduchu, v brněnské ISB dbají na zvýšenou hygienu a extra pozornost věnují případným symptomům nachlazení. „Zavádíme stejná opatření jako státní školy a ještě rozšířený social distancing a výuku pokud možno ve venkovních prostorách,“ dodává k novému školnímu roku Švihálek.

Reklama
Reklama