skip to main content
Brno

Roboti i princ Charles. Brněnský Technologický park položil základy moravského Silicon Valley

Brno je městem inovací. Celému regionu se ostatně přezdívá české Silicon Valley a v rámci dostupných dat se může srovnávat i se zkušenými „žraloky“ v zahraničí.  Vznikají tu nové moderní technologie a chytrá řešení, která nemají mnohdy i jinde ve světě obdoby. 

Svůj podíl na tom mají jak výzkumná a inovační centra, tak i místní univerzity, ale i další instituce, díky kterým se podařilo vybudovat funkční inovační a podnikatelský ekosystém. Hlavním prvkem rozvoje regionů po celém světě jsou pak technologické parky.

A ten brněnský, který letos oslavil třicet let od podpisu memoranda o jeho vzniku, se významnou měrou o tohle všechno v Česku zapříčinil. Podívejme se proto krátce do jeho historie.

Projekt Českého technologického parku byl založen už v roce 1993 jako společný podnik mezi Bovis Limited, statutárním městem Brno a Vysokým učením technickým.

Vznikl na více než 120 hektarech, aby poskytl obchodní, výzkumné a výrobní prostory k pronájmu technologickým společnostem. Podstatné však je i to, že stojí v blízkosti univerzitního kampusu a nejen díky tomu přilákal desítky významných technologických firem, které následně ve městě zakotvily.

Reklama

V době jeho budování byl generálním ředitelem Bovis Limited Sir Frank Lampl, český emigrant, který v roce 1948 pracoval v uranových dolech a po své emigraci se vypracoval na manažera jedné z největších stavebních společností světa.

V roce 2000 pak zde dokonce princ Charles pokládal jeden za základních kamenů budovy I, dnešního sídla společnosti Y-soft. Tím ale výčet slavných jmen spojených s areálem nekončí. Na plánování podoby parku se podílel i významný britský architekt Peter Foggo, který vedl tým společnosti Arup Associates, jenž navrhoval první fázi vývoje londýnské Broadgate v osmdesátých letech.

Osloven byl v devadesátých letech i Jan Kaplický, ten navrhl hlavní budovu Technologického parku, která však nikdy nevznikla, protože investor se rozhodl jinak.  

„Technologický park je ve střední Evropě ojedinělým projektem, který pomáhá rozvoji firem a inovací. Jeho zaměření na technologie a hlavní konkurenční výhoda v blízkosti a spolupráci s univerzitami přispívají k inovační kultuře v Jihomoravském kraji a společně s JIC a CzechInvestem tvoří ekosystém rozvoje podnikání,“ říká Jitka Sládková, ředitelka parku.

Je také také názornou ukázkou, že projekty typu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) mohou fungovat a mohou vydělávat. Kumulovaný zisk společnosti je od roku 2003 více než 937 milionů korun, park tak za méně než dvacet let vygeneroval téměř miliardu v čistém zisku a dnes je již v rukou města s jednou prioritní akcií VUT. 

Zásluhu na tom má především zmiňovaný Sir Lampl, který jako manažer v Brně aplikoval model, který funguje. Společnost nejenže vytváří zisky a obrat přes dvě stě milionů ročně, ale vytváří i infrastrukturu pro téměř čtyřicet společností, které přispívají městu svými příjmy. 

Zmiňme například Y-Soft, Vodafone, IBM, S.A.B. Aerospace, Respilon nebo Red Hat. Firmy, které zde působí, zaměstnávají více než sedm tisíc lidí a jejich obrat v součtu přesahuje dvacet miliard korun s aktivy přesahujícími osmnáct miliard.

Reklama

To vše značně působí na celý rozvoj regionu a inovační podnikatelský ekosystém. Až třicet procent zdejších pracovníků navíc pochází z absolventů brněnských univerzit. V lokalitě se totiž nachází šest fakult VUT, specializovaná výzkumná pracoviště CEITEC a AdMas s více než 550 vědci a také Jihomoravské inovační centrum. 

„Celý region čerpá z přínosů existence parku. To je také hlavním důvodem, proč se tyto parky s oblibou staví především na západ od nás,“ dodává Sládková.

Na Technologickém parku v Brně je ale zajímavé i jeho zaměření. Jedná se o technologie a IT, tedy převážně inovace a podnikání s vysokou přidanou hodnotou.

„Dříve to byly převážně elektronové mikroskopy, dnes jsou to vesmírné technologie, IT, robotika, ale i inovace v oblasti potravinářství nebo v současné době protiepidemických prvků. Park má tak nemalou zásluhu na tom, že je Morava dynamickou regionální ekonomikou,“ kvituje ředitelka parku.

Fakt, že park vlastní město, pak může poskytovat výhody ve věci rozvoje a dostavby areálu, který má vést až k městské části Medlánky. Společnost má platné povolení na další tři budovy a rozsah plánované investice přesahuje odhadem jednu miliardu korun. 

Celá oblast by pak mohla generovat jednou tak větší obrat a příjem. A přibylo by i kolem tří set nových bytových jednotek, jak pro místní zaměstnance, tak těch určených k prodeji soukromým osobám. Vzniknou také nové cesty pro procházky a v ideálním případě se počítá i s prodloužením tramvajové trati.

O přínosu geografické blízkosti v rámci byznysu hovoří mnoho let například i profesor Harvardu Michael E. Porter. Podle něj dnešní ekonomické mapě světa vévodí to, co nazývá klastry. Neboli oblasti, ve kterých se na jednom místě soustřeďuje neobvyklý konkurenční úspěch v konkrétních oblastech.

Taková místa, jakým je i Technologický park v Brně, dávají práci velkému množství lidí, a jsou v širším kontextu přínosem všem, od zaměstnanců a jejich rodin přes města, kde sídlí, až po stát, kterému přispívají do kasy.

Všeobecně se o nich tak dá říci, že podstatně zvyšují životní úroveň. O tom ví své například Itálie, která jako první na světě začala jejich ekvivalenty stavět již koncem devatenáctého století. A právě Miláno je dnes místem, kde v současné době vzniká zcela unikátní technologický park pro celou jižní Evropu – Milan Innovation District.

Dalšími významnými parky v Evropě jsou pak třeba Ørestad Innovation City v Kodani, Technology Park Ljubljana nebo Parque Tecnológico de Andalucía ve španělském městě Málaga, kde sídlí přes šest set společností a který je oproti brněnskému parku téměř sedmkrát větší. 

Pro tyto parky je typické spojení s univerzitou, dobrá spolupráce s municipalitou a vysoká úroveň pracovního života, ale i kvalitní architektura, moderní technologie a ekologie. Jedná se tak o prostředí 21. století, což jako přínos vnímá i Evropská unie. 

Proto jsou výstavby technologických parků často integrovány do strategických lokálních rozvojových plánů. Parky tak mohou ve velké míře přispívat k rozvoji a výstavbě nového dopravního spojení, vybavení, vzdělávání, zdravotnických a sportovních zařízení i dostupnosti nového bydlení. 

To vše se projevuje i v Brně. V posledních letech zde došlo k prodloužení tramvajové linky č. 12, revitalizaci sportovišť VUT a nebo výstavbě unikátního vědeckého komplexu CEITEC, který je vybavený ojedinělými technologiemi ve střední Evropě. A v neposlední řadě je na pořadu dne i nově plánovaná rezidenční čtvrť a občanská vybavenost. 

Reklama
Reklama