skip to main content
Architektura

Nad hladinou všednosti. Které ikonické koncertní síně mohou inspirovat Česko?

Oslo, Kanton, Tenerife, Hamburk, Porto, Kjóto. V posledních letech rostou moderní koncertní sály všude po světě, astronomickým nákladům navzdory.

Slavný švýcarský architekt Mario Botta tvrdí, že moderní budovy koncertních síní jsou katedrálami dneška. A futuristická architektura s ultimátním instagramovým efektem tento moment ještě zdůrazňuje.

Chrámy hudby se často efektně vynořují z vln řek či přístavů. Skoro vždy nesou pečeť nejzvučnějších architektonických jmen současnosti. A obvykle ihned přitáhnou davy. Třeba novou v operu v Oslu si jen za první rok přišlo prohlédnout milion návštěvníků.

Národ Dvořáka, Smetany či Janáčka nedokázal od pádu komunistického režimu postavit koncertní sál, který by dosáhl někdejšího významu Národního divadla či Rudolfina. Efektní Rejnok Jana Kaplického, který měl stát v Českých Budějovicích, je nejspíš definitivně pohřben, a v ambici zapíchnout špendlík do mapy ikonických koncertních sálů světa se tak aktuálně předhánějí Praha a Ostrava.

Severomoravské hornické město loni představilo studii nového koncertního sálu za více než dvě miliardy korun od newyorského studia Steven Holl Architects. Magazín Architizer zařadil chystanou budovu mezi deset nejočekávanějších staveb světa. A pražská Vltavská filharmonie odhalí zítra seznam účastníků vypsané mezinárodní soutěže, která by měla vítězný návrh přinést příští rok.

Reklama

Že efektní vizualizace a hvězdná jména jsou jen začátkem cesty plné výmolů a zákrut, bezpochyby vědí realizační týmy obou projektů. Jakými úspěchy se mohou inspirovat a z jakých chyb se poučit ve světě? Tady je výběr nejúchvatnějších koncertních sálů světa podle Forbesu.

1963: Berlínská filharmonie od Hanse Scharouna
Referenčním bodem pro všechny současné architekty, kteří se zabývají hudebními sály, je Berlínská filharmonie. Architekt vůbec prvně usadil diváky kolem centrálně umístěného orchestřiště, což všem přítomným umožňuje dokonalý výhled.

Foto Simone Hutsch / Unsplash

Uspořádání ovlivnilo i vnější rozeklaný tvar Scharounovy stavby. Byť ji kritici posměšně ocejchovali přídomkem „Karajanův cirkus“, dnes patří do dějin architektury. Náklady dosáhly sedmnácti milionů marek.

1973 : Opera v Sydney od Jørna Utzona
Pokud bychom hledali nejznámější koncertní halu světa, byla by to nejspíš ona. Bělostné lastury zvedající se nad přístav v Sydney zná každé dítě a stavba od dánského architekta Jørna Utzona, ověnčená mnoha cenami, se stala symbolem rudého kontinentu.

Foto Jasper Wilde / Unsplash

Opera v Sydney ovšem drží taky prvenství jako nejvíce předražená stavba, a to skoro stokrát. Populární není ani mezi hudebníky. Ani v jednom z šesti sálů není dost místa pro orchestr, stavbu navíc provázely četné problémy s akustikou.

2003: Walt Disney Concert Hall v LA od Franka O. Gehryho
Charakteristický sochařský rukopis Gehryho, mimo jiné autora pražského Tančícího domu, nese koncertní sál s 2265 sedadly v Los Angeles. Ani jemu se komplikace nevyhnuly. Kvůli nedostatku financí musel architekt obětovat představu, že plášť budovy bude obložen kamennými deskami.

Foto Reza Rostampisheh / Unsplash
Reklama

Místo toho byl použit plech, jako u Gehryho Guggenheimova muzea v Bilbau. Typické konkávní křivky však fungovaly jako duté zrcadlo, a když se do nich opřelo slunce, zahřívaly neúnosně okolní domy. Lesklý povrch proto museli dodatečně opískovat. Celkové náklady převýšily 270 milionů dolarů.

2007: Opera v Oslu od studia Snøhetta
Budova po dokončení sbírala jedno ocenění za druhým. Ale taky stála na svou dobu neuvěřitelných 700 milionů dolarů. Operní sál pro 1300 osob je obklopen rampami z vápence a carrarského mramoru, které se svažují až k mořské hladině a vytvářejí tak náměstí s fascinujícím výhledem na fjord.

Foto Nick Night / Unsplash

2010: Opera v Kantonu od Zahy Hadid
Víc je víc. Hlavně v Číně. Čtrnáctimilionová megapole u ústí Perlové řeky vypsala v roce 2002 soutěž na projekt opery, která patří k trojici největších kulturních staveb v Říši středu.

Foto Scarbor Siu / Unsplash

Vyhrála ji původem irácká architektka s návrhem, pro který se následně vžilo lidové pojmenování „Dva oblázky“. Neofuturistická stavba stála vcelku únosných 200 milionů dolarů.

2015: Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela
Jean Nouvel pro stavbu prý našel inspiraci během pobytu v horách poblíž Cannes. Budovu ovíjejí pásy s aluminiovými panely, na kterých rozpíná křídla 340 tisíc ptáků. Stavba, jež po úpravách pojme až 3600 návštěvníků, vyšla na 170 milionů eur.

Foto Joe deSousa, CC0, via Wikimedia Commons

2017: Hamburská filharmonie od studia Herzog & de Meuron
Přímo u jednoho z nejrušnějších a nejhlučnějších přístavů v Evropě stojí taky jeden z nejvíce oceňovaných a rovněž nejvíce předražených projektů posledních let (původní rozpočet 200 milionů eur vystřelil nakonec na 870 milionů).

Foto Kai Pilger / Unsplash

Duo hvězdných architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona umístilo stavbu na staré skladiště, z něhož ční 108 metrů vysoký ledovec. Do osmnácti pater se vedle koncertního sálů pro 2100 osob vešel i hotel řetězce Westin, lázně, restaurace a bary.

Reklama
Reklama