skip to main content
Daily Cover

Sprcha pro Muska. Výstavbu další Gigafactory brzdí přísnější nároky Němců

V listopadu 2019 oznámil třetí nejbohatší člověk planety Elon Musk, že jeho automobilka Tesla začne stavět novou obří továrnu (takzvanou „Gigafactory“) pro výrobu elektrických vozů v Německu, srdci evropského automobilového průmyslu.

Tesla si v té době zrovna užívala jízdu ve formě růstu cen akcií podpořeného prvními čtvrtletními zisky a hlavně dokončení výstavby továrny v čínské Šanghaji. První vozy Model 3 začaly z jejích linek sjíždět pouhých jedenáct měsíců od prvního kopnutí do země.

Povzbuzen tímto úspěchem a penězi z dealu s emisními povolenkami s italským Fiatem, které stavbu následně mohly financovat, chtěl spoluzakladatel a šéf Tesly čínský úspěch zopakovat v německém Grünheidu.

V lokalitě necelých čtyřicet kilometrů východně od Berlína nedaleko nového letiště Berlín-Braniborsko začala růst továrna za čtyři miliardy eur. „Giga Berlín bude hotová v nepředstavitelné rychlosti,“ tweetoval Musk vloni v červenci.

V současné době je samotná stavba téměř před kompletací, ale továrna zřejmě nezačne vyrábět dříve než v příštím roce – minimálně půl roku po původním termínu zahájení výroby, který byl stanoven na 1. července 2021.

Na co se čeká? Krom jiného na schválení studie dopadů stavby na životní prostředí ze strany braniborských úřadů.

Tesla se v Německu dostala na daleko hrbolatější cestu, než si Musk původně představoval. Hned zkraje musela automobilka na místě stavby zajistit odstranění nevybuchlé munice z druhé světové války.

Výstavba továrny v německém Grünheidu šla rychle, k rozjetí výroby ale dojde nejspíš až v roce 2022

Do toho neustále čelí tvrdému odporu ekologů ohledně kácení téměř dvou stovek hektarů lesa, náročnosti továrny na spotřebu vody a také narušení biotopů netopýrů a další fauny i flóry.

Továrna je také pod drobnohledem největší německé odborové organizace IG Metall. Projekt je už nyní podroben zkoumání kvůli možnému porušení pracovněprávních předpisů během probíhající výstavby a nad Teslou visí i pokuta za instalaci kanalizačního potrubí bez řádného povolení.

Reklama

„I když věci kolem samotné výstavby továrny vypadají dobře, realita za její fasádou může být odlišná,“ říká pro americký Forbes berlínský nezávislý automotive analytik Matthias Schmidt.

Připomíná, že celý projekt se vyvíjí podobně jako výstavba nového berlínského letiště Berlín-Braniborsko, které bylo postaveno v krátkém čase, ale jeho otevření se ale zpozdilo o čtrnáct let – právě kvůli čekání na potřebná schválení k provozu od německých úřadů.

„Pro Teslu, jejíž továrna je umístěna co by kamenem dohodil od tohoto letiště, ale nemusí jít o na chlup stejnou situaci,“ dodává Schmidt. „Jen to podtrhuje, že věci v ‚byrokratickém pekle‘ Německa nejsou jednoduché.“

Zpoždění komplikuje snahu Tesly získat lukrativní evropský trh a udržet si náskok před rostoucí konkurencí zejména od německých výrobců, jako jsou Volkswagen, Daimler AG nebo BMW.

Tesla sice může být nejhodnotnější automobilkou na světě, ale není zdaleka největší. Disponuje pouze zlomkem výrobní kapacity německých, amerických, japonských a korejských automobilových gigantů. Loni dodala ani ne půl milionu vozů, oproti například téměř deseti milionům prodaných aut od Volkswagenu.

A zatímco čínská továrna svého času doplnila továrnu v kalifornském Fremontu a byla zásadním pomocníkem v růstu produkce vozů Tesly, berlínská továrna společně s další továrnou ve výstavbě v texaském Austinu mají pomoci k milionovým prodejům.

„Po neuvěřitelně rychlé výstavbě šanghajské továrny nemuseli správně odhadnout, jak rychle zprovozní továrnu u Berlína. Možná plně nezohlednili velké rozdíly v regulačních a environmentálních normách,“ uvádí Garrett Nelson, analytik z CFRA Research.

Právě porušování různých pracovních a bezpečnostních norem je Muskovým továrnám dlouhodobě vyčítáno. Například kalifornští regulátoři už dříve odhalili, že Tesla „zapomínala“ do zpráv o úrazech zahrnout až stovky incidentů, ke kterým v tamní výrobě došlo.

Nelson dodává, že výstavba továrny u Berlína navíc probíhá v době výpadků dodávek materiálů zejména kvůli covidu. „Tesla dělá, co může, aby dodržela harmonogram. Ale realita je taková, že start výroby by mohl být odložen až na příští rok.“

Sama Tesla nepotvrdila do médií prosakující informace, že by Elon Musk souhlasil s půlročním odložením zahájení výroby v Německu. Měl tak učinit jen pár dnů po dubnovém investorském callu, kde ujišťoval, že výstavby továren v Berlíně a Austinu probíhají dobře.

„Očekáváme, že letos v továrnách v Berlíně a v Austinu zahájíme omezenou výrobu a příští rok plnoobjemovou výrobu,“ uvedl Musk na telekonferenci 26. dubna.

Po své nečekané návštěvě německé továrny toto pondělí už však před novináři mluvil zdrženlivěji. „Myslím, že byrokracie by mohlo být méně. Bylo by to lepší,“ řekl Musk.

„Měl by existovat proces postupného odstraňování pravidel. Jinak se v čase pravidla nahromadí a budeme mít více a více nařízení, až nebudeme moci udělat nic,“ dodal Musk podle Reuters.

Elon Musk na tiskové konferenci | Foto Getty

Analytici už zareagovali aktualizací svých hodnocení Tesly, odrážejících očekávané zpomalení tempa růstu produkce. Giga Berlín je podle nich příběhem začátku příštího roku, a pokud nebude spuštěna do března 2022, nastanou výrobní problémy.

Muska a jeho tým přesvědčila k umístění továrny role Německa jakožto lídra evropského automobilového průmyslu, se silnou dodavatelskou základnou a vysoce kvalifikovanou pracovní silou.

„Vystavit technologicky vyspělou továrnu na elektrovozy je dalším důkazem atraktivity Německa,“ komentoval rozhodnutí automobilky spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier.

Braniborská obec Grünheide patřila geopoliticky do východního Německa, tedy oblasti, která i třicet let od pádu Berlínské zdi zůstala chudší než zbytek země. Místní politici byli nadšeni z projektu, který do Grünheide přinese tisíce pracovních míst a velkou prestiž.

Reklama
Předplatné Forbesu

„Celý region se těší na nové příležitosti, které umístí Grünheide na světovou mapu,“ uvedla v květnu pro Deutsche Welle starostka Pamela Eichmann.

Zatímco politici stavbě fandí, občané už tak nadšení nejsou. Továrna se rozkládá mezi dálnicí A10 a železniční stanicí Fangschleuse, ale zároveň je vzdálená jen několik kilometrů od přírodní rezervace Löcknitztal.

Ta získala roku 1984 ochranný status a od roku 1998 je registrována jako chráněná rezervace. Ostatně Grünheide ve volném překladu znamená zelené vřesoviště.

Když se pak jedním z prvních kroků Tesly v Německu stalo pokácení 170 hektarů lesa, který uvolnil prostor pro budoucí stavbu, nebyl to zrovna nejlepší start pro firmu, jejímž mottem je „urychlení přechodu světa k udržitelné energii“.

Tesla se zavázala vysadit třikrát více stromů, než jich sama pokácela

Ochráncům přírody se na začátku loňského roku podařilo dočasně zastavit kácení stromů, ovšem Tesla spor nakonec vyhrála a nejdříve pokácela prvních 92 hektarů, později zbylých 80 hektarů lesa.

Musk na začátku loňského roku bagatelizoval kvalitu pokácených stromů, když v lednu 2020 tweetoval, že se jedná o stromy pěstované pro výrobu kartonů. Podle miliardáře navíc jen malá část z nich ustoupí berlínské Gigafactory. Automobilka se zároveň zavázala vysadit třikrát více stromů, než jich sama pokácela.

Tesla kvůli berlínské Gigafactory vykácela 170 hektarů lesa

Ekology znepokojuje i množství vody, které spolyká provoz továrny, a celkový dopad provozu na vodní podmínky v regionu.

Jak uvedla ředitelka braniborské pobočky ekologické organizace NABU Christiane Schröder, která patří k hlavním oponentům německé Gigafactory, většina rozlohy továrny leží v ochranném pásmu zdrojů pitné vody a je velmi blízko ke dvěma přírodním oblastem, které jsou velmi citlivé na změny spodní vody.

Aby toho nebylo málo, Tesla se dostala do křížku s vodohospodáři, kteří objevili vodovodní potrubí vystavěné bez řádných povolení. Automobilka po krátké inspekci a pauze z počátku dubna mohla pokračovat ve výstavbě, ale nadále jí hrozí pokuta za přestupek.

Odbory za branami

Největší německá odborová organizace IG Metall, která čítá přes dva miliony členů a jejímž cílem je zastupovat i zaměstnance Tesly v Německu, původně plán na výstavbu Gigafactory vítala.

„Záměrem odborové organizace je zřídit podnikovou radu a organizovat budoucí zaměstnanecké poměry v Giga Berlín,“ uvedl tento měsíc šéf odborů Jërg Hofmann pro agenturu Reuters.

To na Muska působí jako červený hadr na býka. V Kalifornii se totiž snažil udržet odbory United Auto Workers (UAW) za branou fremontské továrny a obecně chtěl vytvoření silné odborové organizace zabránit.

Tesla se podílela na nekalém pracovním jednání.

Americká Národní rada pro pracovní vztahy tehdy odhalila, že Tesla se podílela na nekalém pracovním jednání, včetně snahy vyslýchat pracovníky, u nichž se domnívala, že vytvoření odborů prosazují.

Letos v březnu v této souvislosti například soud Muskovi nařídil, ať smaže tweet z roku 2018, ve kterém odrazoval členy UAW od vstupu do továrny.

Odbory IG Metall nyní čekají na podrobnosti týkající se budoucího provozu berlínské továrny. Zajímá je například, jestli Tesla bude i v Německu chtít třísměnný provoz jako v USA a Číně, a také přesné mzdové podmínky.

Dlouholetý čínský automotive analytik a zároveň vlastník vozu Tesla Michael Dunne, jehož firma ZoZo Go poskytuje konzultace výrobcům autodílů napříč celou Asií, se domnívá, že výjimečný start v Číně vedl k uspěchání vstupu do Německa.

„Představuji si přemýšlení Tesly: Čína je plná předpisů, licencí a vládních zásahů, ale i tak jsme to tam vyřešili do roka. Tak hurá do Berlína,“ shrnul tušené myšlenkové pochody Dunne.

Podle něj v Číně uvolnila cestu k rychlému spuštění továrny silná lobby komunistické vlády, což v Německu není příliš možné.

Pro německé ekologisty nastal správný čas, aby podávali k výstavbě připomínky. Ekologická uskupení s automobilkou o palčivých otázkách jednala, ale firma se podle jejich vyjádření nakonec věnovala hlavně jednodušším problémům se snadným řešením.

Protesty ekologických aktivistů proti výstavbě továrny Giga Berlín | Foto Forbes.com

„Myslím si, že Elon Musk je víc zahleděný do svého byznysu a nových technologií než do ochrany před klimatickou změnou,“ prohlásila Christiane Schröder z NABU.

„Vidí velkou příležitost k prodeji svých vynálezů jako součásti celkového řešení, ale neuvědomuje si, že tím vedlejším efektem vytváří nové problémy,“ domnívá se ekologistka.

Předplatné Forbesu
Forbes NEXT
Forbes NEXT podzim 2021

„Možná si v Tesle pomalu začínají klást otázku, zda se opravdu neměli podívat jen o pár kilometrů dále k polským nebo českým hranicím, kde by věci mohly lépe plynout,“ dodává analytik Matthias Schmidt.

A připomíná, že automobilka Porsche se rozhodla vyrábět jeden ze svých nejziskovějších modelů – SUV Cayenne – na Slovensku.

Reklama
Reklama